Pavel Jan strana 2 z 2

This book was published in the Czech Republic in 2009. Following its success among domestic readers, it was translated into Portuguese. This marks the first edition of the English version. Eight seemingly independent stories that gently pull the reader into a microcosmos where childhood phantoms meet the ambivalence of coming of age. How can we manage to face the daemons from the past without losing our poker face and keeping our hand on the table? The former hunters are slowly captured by their own game and the former losers happily find themselves on the opposite side of the scale standing close to the top of the rank. Still we never definitely get rid of our past by cutting all our roots, and our childhood memories might be good stuff for games more serious than boiling one's beloved guinea-pig. As usual, Pavel keeps his well-managed style poignant with ripping dialogues and offers a masterfully written plot, making this little big book a page turner!

Ve Zbytečnosti splétá Jan Pavel – s brilancí postmoderně hravého, filmem i literaturou poučeného narátora – v jediný, a sice průvodní příběh několikero existenciálně určujících lidských situací. Aktéři jeho povídek vstupují dvakrát do téže řeky: formativní, nikdy zcela vytěsněné citové úrazy z dětství se jim jako bumerang prudce vracejí v letech zdánlivé dospělosti; někdejší lásky i nenávisti se znovu otvírají, aby rozsvítily věčné téma naplněného, resp. nenaplněného života. Aby nadhodily možné klíče k otázce, kterou před nedávnem položil dánský filmař von Trier: Kdo je tady ředitel? Čili: Kdo je tu sám sebou?

Ve Zbytečnosti splétá Jan Pavel – s brilancí postmoderně hravého, filmem i literaturou poučeného narátora – v jediný, a sice průvodní příběh několikero existenciálně určujících lidských situací. Aktéři jeho povídek vstupují dvakrát do téže řeky: formativní, nikdy zcela vytěsněné citové úrazy z dětství se jim jako bumerang prudce vracejí v letech zdánlivé dospělosti; někdejší lásky i nenávisti se znovu otvírají, aby rozsvítily věčné téma naplněného, resp. nenaplněného života. Aby nadhodily možné klíče k otázce, kterou před nedávnem položil dánský filmař von Trier: Kdo je tady ředitel? Čili: Kdo je tu sám sebou?

Ve Zbytečnosti splétá Jan Pavel – s brilancí postmoderně hravého, filmem i literaturou poučeného narátora – v jediný, a sice průvodní příběh několikero existenciálně určujících lidských situací. Aktéři jeho povídek vstupují dvakrát do téže řeky: formativní, nikdy zcela vytěsněné citové úrazy z dětství se jim jako bumerang prudce vracejí v letech zdánlivé dospělosti; někdejší lásky i nenávisti se znovu otvírají, aby rozsvítily věčné téma naplněného, resp. nenaplněného života. Aby nadhodily možné klíče k otázce, kterou před nedávnem položil dánský filmař von Trier: Kdo je tady ředitel? Čili: Kdo je tu sám sebou?

Podmanivý text o vyřčené lásce a nevyřčené smrti, o koloběhu fatálních tužeb ženy a muže – a předně upřímná a vzácně sebereflexivní zpráva o jedné nadějeplné prohře. Pavlův beatnicko-undergroundový hrdina, resp. jeho vypravěč – toť antipod Goetheova Viléma Meistera: jeho léta učednická i tovaryšská nespějí ke zdárnému a očekávanému naplnění lidské individuality, on sisyfovsky zdolává svoji horu emocí, aby z ní záhy padl znovu až na samé dno. Jeho cílem je cesta. A na té cestě jej provází nekonečná touha. Ta touha, z níž se rodí výjimečné, byť temně konturované příběhy.