Karel Kaplan strana 2 z 3

Renomovaný historik Karel Kaplan přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě "prvního dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a z řízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího Československa. Jaká však byla jeho přímá odpovědnost za další nezákonnosti padesátých let, včetně perzekuce církví či vykonstruovaných politických procesů? Nakolik Čepičkovi při strmém vzestupu do pozice de facto nejmocnějšího muže komunistického státu pomohl jeho příbuzenský vztah s Gottwaldem a jaké byly okolnosti jeho stejně rychlého pádu? Kni ha Karla Kaplana je povinnou četbou pro každého vážného zájemce o naši novodobou historii.

Renomovaný historik Karel Kaplan přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě "prvního dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a z řízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího Československa. Jaká však byla jeho přímá odpovědnost za další nezákonnosti padesátých let, včetně perzekuce církví či vykonstruovaných politických procesů? Nakolik Čepičkovi při strmém vzestupu do pozice de facto nejmocnějšího muže komunistického státu pomohl jeho příbuzenský vztah s Gottwaldem a jaké byly okolnosti jeho stejně rychlého pádu? Kni ha Karla Kaplana je povinnou četbou pro každého vážného zájemce o naši novodobou historii.

Osudy sociální demokracie a jejích členů po únoru 1948 a po sloučení s KSČ mapuje nová kniha uznávaného historika Karla Kaplana. Zachycuje naděje na obnovu strany i pokusy o pokračování její činnosti v ilegalitě, přičemž samozřejmě neopomíjí ani roli exilu. Stěžejním se v poúnorovém období stává úsilí Státní bezpečnosti proniknout do domnělých ilegálních struktur sociální demokracie a připravit monstrproces s jejími aktéry. Sociální demokracie je totiž pro vládnoucí stranu v této době nepřítelem číslo jedna. Autor ve své publikaci uvádí jména desítek známých i už pozapomenutých obětí represí estébáckého tažení proti sociáldemokratismu. Kniha je vybavena obsáhlým poznámkovým aparátem a cituje množství autentických dokumentů.

Osudy sociální demokracie a jejích členů po únoru 1948 a po sloučení s KSČ mapuje nová kniha uznávaného historika Karla Kaplana. Zachycuje naděje na obnovu strany i pokusy o pokračování její činnosti v ilegalitě, přičemž samozřejmě neopomíjí ani roli exilu. Stěžejním se v poúnorovém období stává úsilí Státní bezpečnosti proniknout do domnělých ilegálních struktur sociální demokracie a připravit monstrproces s jejími aktéry. Sociální demokracie je totiž pro vládnoucí stranu v této době nepřítelem číslo jedna. Autor ve své publikaci uvádí jména desítek známých i už pozapomenutých obětí represí estébáckého tažení proti sociáldemokratismu. Kniha je vybavena obsáhlým poznámkovým aparátem a cituje množství autentických dokumentů.

Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na éru v pořadí třetího komunistického prezidenta ČSSR, Antonína Novotného. Jeho jméno je v historickém povědomí spojováno především s obdobím šedesátých let, kdy docházelo k jistému uvolňování politických poměrů v tehdejším Československu. Autor však připomíná, že Novotný jakožto člen "staré gardy" komunistických politiků zastával vysoké funkce již v předešlé dekádě a nesl tak přímou odpovědnost za zločiny 50. let. V souvislosti s prezidentem Novotným se také často hovoří o jeho lidovosti, neeufemisticky řečeno jednoduchosti. Jak se mohl člověk s těmito dispozicemi dokázal tak dlouho udržet v nejvyšších stranických a státních funkcích? Autor pomocí dosud nezveřejněných archivních materiálů předkládá obraz zkostnatělého aparátčíka, beznadějně uvízlého v příručce zjednodušeného marxismu pro rychlovýrobu politických pracovníků. Muže s vizáží i jazykem okresního tajemníka, který však - v rámci možností představitele sovětského satelitu - řídil celé komunistické Československo. Kniha Karla Kaplana je vynikajícím studijním materiálem pro každého, kdo se chce dozvědět více o naší, ne až tolik dávné historii.

Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na éru v pořadí třetího komunistického prezidenta ČSSR, Antonína Novotného. Jeho jméno je v historickém povědomí spojováno především s obdobím šedesátých let, kdy docházelo k jistému uvolňování politických poměrů v tehdejším Československu. Autor však připomíná, že Novotný jakožto člen "staré gardy" komunistických politiků zastával vysoké funkce již v předešlé dekádě a nesl tak přímou odpovědnost za zločiny 50. let. V souvislosti s prezidentem Novotným se také často hovoří o jeho lidovosti, neeufemisticky řečeno jednoduchosti. Jak se mohl člověk s těmito dispozicemi dokázal tak dlouho udržet v nejvyšších stranických a státních funkcích? Autor pomocí dosud nezveřejněných archivních materiálů předkládá obraz zkostnatělého aparátčíka, beznadějně uvízlého v příručce zjednodušeného marxismu pro rychlovýrobu politických pracovníků. Muže s vizáží i jazykem okresního tajemníka, který však - v rámci možností představitele sovětského satelitu - řídil celé komunistické Československo. Kniha Karla Kaplana je vynikajícím studijním materiálem pro každého, kdo se chce dozvědět více o naší, ne až tolik dávné historii.

Československá reforma 1968 patřila k důležitým událostem poválečné Evropy. Byla dovršením procesů, které v naší společnosti probíhaly v šedesátých letech. Autor se pokouší popsat kořeny, z nichž reforma vyrůstala. Opírá se o většinou dosud neznámé nebo nezveřejněné dokumenty z československých archivů. První díl publikace se věnuje vztahu Československa k rozporům v sovětském bloku a vývoji československého hospodářství v letech 1957-1967.

Kniha našeho uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1956. Popisuje způsob výroby politických procesů a příčiny i důsledky role, kterou tato instituce sehrála v dějinách naší země.

Kniha našeho uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1956. Popisuje způsob výroby politických procesů a příčiny i důsledky role, kterou tato instituce sehrála v dějinách naší země.

Karel Kaplan je bezesporu mimořádnou osobností české historiografie moderních dějin. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v obsáhlosti jeho díla, počtu vydaných prací a faktu, že je v cizině nejznámějším českým historikem 20. století, ale především v tom, že je bezkonkurenčním znalcem československých dějin v období, na které se specializuje, tedy mezi koncem druhé světové války a Pražským jarem. Každý, kdo chce provádět výzkum na libovolné téma spadající do tohoto období, musí začít studiem jeho prací. Přesto ale u nás dosud chybí ucelené vydání Kaplanova rozsáhlého díla. Cílem nové edice je znovu vydat nejdůležitější autorovy práce o dějinách komunistického Československa, a to již od roku 1945, kdy komunisté připravovali svoji cestu k moci, až do Pražského jara a událostí po něm bezprostředně následujících. Edice bude zahrnovat jak díla nová, dosud nevydaná, tak reedice prací starších, znovu pečlivě zredigovaných a utříděných. Všechny knihy budou aktualizované o nové výsledky bádání, vybaveny podrobným rejstříkem a krátkými životopisnými medailony všech zmiňovaných osobností.

Karel Kaplan je bezesporu mimořádnou osobností české historiografie moderních dějin. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v obsáhlosti jeho díla, počtu vydaných prací a faktu, že je v cizině nejznámějším českým historikem 20. století, ale především v tom, že je bezkonkurenčním znalcem československých dějin v období, na které se specializuje, tedy mezi koncem druhé světové války a Pražským jarem. Každý, kdo chce provádět výzkum na libovolné téma spadající do tohoto období, musí začít studiem jeho prací. Přesto ale u nás dosud chybí ucelené vydání Kaplanova rozsáhlého díla. Cílem nové edice je znovu vydat nejdůležitější autorovy práce o dějinách komunistického Československa, a to již od roku 1945, kdy komunisté připravovali svoji cestu k moci, až do Pražského jara a událostí po něm bezprostředně následujících. Edice bude zahrnovat jak díla nová, dosud nevydaná, tak reedice prací starších, znovu pečlivě zredigovaných a utříděných. Všechny knihy budou aktualizované o nové výsledky bádání, vybaveny podrobným rejstříkem a krátkými životopisnými medailony všech zmiňovaných osobností.

Tato publikace navazuje na první díl Kroniky komunistického Československa– Doba tání. Obsahuje portréty dvou předních komunistickýchpolitiků. Neklade si za cíl podat jejich životopis, je pouze příspěvkem k obrazu,který byl o nich již vytvořen. Snaží se z

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..

Studie vznikla v rámci výzkumného projektu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR „Česká společnost 1948–1989“ se zaměřením na sociální dějiny. Zevrubná studie se omezuje na období největších změn v sociální struktuře (1948–1960) za čtyřicetiletého trvání komunistického režimu. Autor se pokusil postihnout téma v širším rozsahu a zejména spojit je s politickým a ekonomickým vývojem a analyzovat vnitřní struktury jednotlivých společenských vrstev. V této první části se věnuje dělnictvu.

V knize Druhý proces se renomovaný historik Karel Kaplan vrací k jednomu ze svých celoživotních témat a zároveň k snad nejsledovanějšímu politickému procesu v novodobých českých dějinách - soudu s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky. Tém

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..