Táňa Keleová-Vasilková strana 3 z 9

Olga je obyčejná žena, prodavačka, matka desetiletého syna Filipa a manželka vysokoškolského učitele. Má své sny a touhy, které by chtěla proměnit ve skutečnost. Chtěla by být bohatší, aby nemusela tak tvrdě pracovat a konečně mohla také trávit krásné chvíle například na dovolené u moře. Jejím největším přáním ovšem je zhubnout. Na žebříčku jejích životních hodnot štíhlá rovná se šťastná. Proto se trápí neustálými redukčními dietami, hubne a přibírá a z tohoto kolotoče neúspěchů je podrážděná, nervózní a nešťastná. A když podstoupí pod odborným dohledem kurz hubnutí a téměř dosáhne vysněného cíle, zasáhne jako mávnutím proutku do jejího života osud v podobě zrádné nemoci. To Olze otevře oči a začne vše přehodnocovat...

Zdravotná sestra Mária sa po desiatich rokoch neúspešného bezdetného manželstva odhodlá na odvážny krok a odchádza od muža napriek presvedčeniu, že okrem obľúbenej práce a večernej samoty ju už nič pekné v živote nečaká. Ale ani šťastie, ani nešťastie netrvajú večne a aj Márii osud napokon prichystá prekvapenie.

Autorčin román zachycuje příběh dvou žen, dobrých kamarádek. Anna, tlumočnice a překladatelka, má manžela a dvě dcery a na první pohled jí nic neschází. Ve skutečnosti je to však trochu jinak… Veronika učí na gymnáziu, je osamělá matka dvacetileté dcery a vůbec ji netrápí, že v jejím životě není žádný muž. Jednou se zklamala a to jí stačí, nemíní znovu pokoušet osud. Naplnila si život drobnými radostmi a kamarádstvím, raduje se z každého dne. Starosti jí dělá pouze stárnoucí matka a nevyhraněná sestra, která střídá partnery a přitom zanedbává vlastní dcerku. Život je však plný překvapení… Důkazem toho je i příběh Anny a Veroniky

Komorní příběh mladých manželů Magdy a Adama. Přestože oba byli přesvědčení, že jim dvěma se to stát nemůže, čas ukázal, jak se mýlili. Všednost, jednotvárnost, nekonečný koloběh stejných rán a stejných večerů postupně mění jejich společný život. Ani si nestačili všimnout, kdy se to vlastně stalo, ale najednou jako by v jejich vztahu bylo něco mrtvého. A nástupem Magdy do práce se všechno ještě zhorší… Může mít všednost i svoje kouzlo?

Manželka a milenka. Manželka Alena je presvedčená, že ich manželstvu nič nechýba. Jediným tieňom spoločného života je, že Róbert býva v práci príliš dlho a na rodinu mu zostávajú len omrvinky času. Daniela verí, že Róbert sa čoskoro rozvedie, a v snoch si s ním spriada spoločnú budúcnosť. Každá z nich je tá druhá. Ktorá bude prvou?

Štyri priateľky – Iva, Diana, Martina a Michaela – sa k autorke po dvadsiatich dvoch rokoch vrátili a vracajú sa aj k vám čitateľkám. Príbeh o štyroch ženách, ktorých život rokmi prešiel nevyhnutnou premenou... alebo aj nie. V niečom sa zmenili ony, veľa sa udialo v ich živote, ale ich túžby a sny zostali podobné tým, ktorých aj pred rokmi mali plnú náruč. Len sa trocha uskromnili. Dotkol sa ich čas a niečo museli prehodnotiť, vyriešiť, zmeniť. Alebo to urobil sám život? Sama som bola zvedavá, čo s nimi po päťdesiatke bude, aké budú, či budú žiť s tými istými manželmi, čo sa stane s ich deťmi, teraz už dospelými, niektorá z nich už možno bude babičkou... Knihu som písala s veľkou radosťou, tešila som sa na stretnutie s Ivou, Dianou, Martinou a Michaelou, so ženami, ktoré som si pred dvadsiatimi dvomi rokmi tak obľúbila. Už aj mne chýbali! Vaša Táňa Keleová-Vasilková

Marie, sestra v nemocnici, žije v manželství, ve kterém je víc zla a smutku než hezkých chvil. Navzdory tomu však se svým mužem Petrem zůstává: nechce zradit své dívčí sny... a hlavně touží naplnit ten nejpodstatnější - mít dítě. Když ji přeřadí ze ženského oddělení na kojenecké, jsou dny, kdy má pocit, že to nezvládne... drží v náručí něžné uzlíčky, ale žádný z nich jí nepatří... Po deseti letech se přece jen odhodlá od manžela odejít, i když je přesvědčená, že kromě práce v nemocnici, která ji baví a naplňuje, a večerní samoty v oblíbeném křesle u knížky nebo pletení ji už nic jiného nečeká. Cesty osudu jsou však nevyzpytatelné a vždy dokážou něčím překvapit...

Táňa Keleová-Vasilková V príbehu zachytávam osudy piatich rodín na pozadí súčasného diania. Pandémiu koronavírusu, ktorá zavrela dvere na celom svete a mnohé zmenila, nevynechávam. Možno si pomyslíte, že som mala, lebo jej všetci máme plné zuby. Lenže žijeme to a ja v svojich príbehoch už roky zachytávam náš reálny život. Podstatné v mojom príbehu je však všetko to, čo dláždi cestičku našich dní, bez ohľadu na to, či existuje koronavírus, alebo nie. Láska a neláska, problémy a neproblémy, šťastie a nešťastie... V časoch, keď ľudí ovplyvňuje pandémia, zákazy a nekonečné zmeny, je všetko oveľa ťažšie a komplikovanejšie. Ako si moji hrdinovia so zmenami poradia? Ako ich zvládnu? Príjmu ich alebo nie? A čo to urobí s ich vzťahmi? Knihu som písala výnimočne na chalúpke, v čase, keď bol zavretý svet a naša rodina žila všetko to, čo ostatné rodiny. No napriek náhlym zmenám som vedela, že chcem, musím písať: a tak som sa do toho pustila. Verím, že sa vám kniha bude páčiť a že s ňou strávite milé chvíle. P. S. Cesta na obálke ? prázdna cesta, sa mi zdala najvýstižnejšia. Veď svet utíchol, museli sme sedieť doma a všade bolo prázdno...

Olívia, mladá hrdinka tohto príbehu, miluje husle a svoju rodinu. Túži po pokojnom živote, v ktorom by sa mohla venovať predovšetkým hudbe a sebe... Lenže život býva komplikovaný a nie vždy sa nám darí plniť si sny. Olívia zakopáva o problémy, ktoré ju okrádajú o úsmev, no hrejivé situácie jej dávajú vieru a silu pokračovať. A keďže osud je nevyspytateľný, pripletie jej do cesty niekoho, kto ju zahrnie láskavosťou a pochopením. Prajem vám milé čítanie a verím, že Olíviu a jej rodinu si obľúbite rovnako ako ja. Mne najviac prirástla k srdcu Sofia. Podľa mňa je to úžasná a obdivuhodná žena a teším sa, že sa s ňou zoznámite aj vy.

Příběh čtyřicátnice Kláry, jejíž život je naplněn vším podstatným – láskou, přátelstvím i sny. Sny, které se jí zdají v noci, ale i těmi, které sní přes den. Touží jet do okouzlující Francie a poznat místa, které zná jen z internetu a knížek. Když do jejího života vstoupí Anna, bývalá milenka jejího otce, její dny se náhle začínají měnit a nic není jak bylo předtím.

Tři sestry nespojují jen hřejivé vzpomínky, ale i láska a pocit sounáležitosti. Jen na to ve víru života jaksi pozapomněly. Věra žije ve šťastném manželství, čehož si cení stejně jako vztahu s dcerou, a své rodině věnuje téměř všechen volný čas. Lucie je pohlcená výchovou dvou malých synů, prací v kosmetickém salonu a vlastními problémy. Nejmladší z nich, Emu, nejvíc trápí skutečnost, že se se sestrami vzájemně odcizily, ale nedokáže to změnit. Naštěstí je tu ještě jejich máma a ta se pokusí vše napravit.

Olíviin život sa krásne naplnil. Okrem milovanej hudby sa súčasťou jej dní stala Sofia, stará pani, ktorú si nesmierne obľúbila, a Oliver. Vhupol do jej života nečakane... a rovnako nečakane ju jeho prítomnosť hreje a teší. Srdce má plné lásky. Vďaka týmto dvom ľudom sa jej ľahšie znášajú problémy doma, ktoré nemajú konca. Ale v živote je máločo jednoduché. Strata a bolesť si k nám zakaždým nájdu cestu. Neobídu ani Olíviu... Ako si s tým všetkým poradí? Našťastie život nielen berie, ale aj dáva, a tak Olívia stretáva na svojej ceste nových ľudí, ktorí liečia jej ubolenú dušu a vrátia jej na tvár úsmev. A teraz vám niečo prezradím. Keď som dopísala Olíviu, zostalo mi za ňou smutno. Obľúbila som si ju a niečím mi bola veľmi blízka... Rozprávala som sa o svojich pocitoch s manželom a on mi okamžite, bez zaváhania povedal, že sa s ňou predsa nemusím rozlúčiť, môžem písať ďalej... A mal pravdu. Pekné čítanie, moji milí. Dúfam, že pokračovanie Olíviinho života vás poteší. Mňa písanie tešilo, a veľmi. Ukážka z textu „Vnímam ju ako svoju rodinu. Viem, možno to znie zvláštne, ale fakt je, že skutočnú rodinu si nevyberáme. Tú druhú si môžeme. No a ja som si vybrala Sofiu.“ „A ona teba,“ usmeje sa Miška. „Niekedy myslím na to, že zomrie,“ prizná tíško Olívia, keď nasadnú do auta. „A strašne to nechcem.“ „Na také veci nemôžeš myslieť!“ zvolá Miška precítene. „Len si tým ubližuješ.“ „Viem, ale... je stará.“ „No a? Môže žiť ďalších desať rokov. Aj viac.“ „Chcela by som to,“ prikývne Olívia a odtláča od seba zvláštny smútok... Pozrie na priateľku. „Si si istá, že ideme domov?“ „Som. Si unavená.“ „Ale... možno si chcela ísť na trhy alebo sa potúlať po meste...“ „Na trhoch som bola, keď si mala skúšku,“ uškrnie sa Miška. „A v kabelke mám zabalené lokše pre teba aj pre Sofiu. Stačí uvariť víno.“ „Vravela som to!“ zajasá Olívia, keď naštartuje a zapne kúrenie, v aute je zima ako na Sibíri. „Si tá najlepšia kamoška na svete!“

Milena, učitelka v mateřské škole, toho času na mateřské dovolené, si o sobě vždycky myslela, že je jen taková „obyčejná“ žena. A stejné byly i její dívčí sny – toužila potkat muže, s kterým by se mohla dělit o radosti i starosti všedního dne, měla svou domácnost a děti, jejichž smích by zaplnil všechny kouty bytu. To všechno se jí taky splnilo. Obrázek z puzzle se začal hroutit v době, kdy manžel přišel o práci a rodina musela obracet každou korunu. Milenin soukromý svět začal najednou drtit nedostatek... a ničivé hádky. Bohužel brzy zjistila, že to není to nejbolavější, co jí osud nadělil...

Príbeh Elišky sa začína počas druhej svetovej vojny. Moji čitatelia majú možnosť sledovať, ako sa z malého dievčatka stala starenka. Bez ohľadu na vek bola vždy úžasná, láskavá a srdcu milá... aj napriek svojmu batôžku chýb, prehier a bolestí. Alebo práve preň. Eliška je presne taká, akí by sme mali byť všetci. A hoci bola uznávaná maliarka, prvoradá pre ňu vždy bola rodina a blízki. Príbeh Elišky je plný lásky a presvedčenia, že človek musí veriť sám v seba a vo svoje sny. A takisto je o poznaní, že bolesť nikdy úplne nezmizne, len sa zmení. Verím, že vám príbeh Elišky prirastie k srdcu, a dúfam, že si v ňom nájdete aj niektoré odpovede. Musím sa vám priznať: Eliška je moja milovaná. Myslím, že aj vy ju budete milovať. Hneď ako som knihu dopísala, začala mi chýbať. K napísaniu tejto knihy ma inšpirovala moja maminka a jej život, no vôbec nejde o biografiu. Hoci aj moja maminka jedla po prvý raz pomaranče až ako sedemročná.