Henry Kissinger strana 2 z 3

Henry Kissinger analyses how six extraordinary leaders he has known have shaped their countries and the world 'Leaders,' writes Henry Kissinger in this compelling book, 'think and act at the intersection of two axes: the first, between the past and the future; the second between the abiding values and aspirations of those they lead. They must balance what they know, which is necessarily drawn from the past, with what they intuit about the future, which is inherently conjectural and uncertain. It is this intuitive grasp of direction that enables leaders to set objectives and lay down a strategy.' In Leadership, Kissinger analyses the lives of six extraordinary leaders through the distinctive strategies of statecraft which he believes they embodied. After the Second World War, Konrad Adenauer brought defeated and morally bankrupt Germany back into the community of nations by what Kissinger calls 'the strategy of humility'. Charles de Gaulle set France beside the victorious Allies and renewed its historic grandeur by 'the strategy of will'. During the Cold War, Richard Nixon gave geostrategic advantage to the United States by 'the strategy of equilibrium'. After twenty-five years of conflict, Anwar Sadat brought a vision of peace to the Middle East by a 'strategy of transcendence'. Against the odds, Lee Kwan Yew created a powerhouse city-state, Singapore, by 'the strategy of excellence'. Although when she came to power Britain was known as 'the sick man of Europe', Margaret Thatcher renewed her country's morale and international position by 'the strategy of conviction'. To each of these studies, Kissinger brings historical perception, public experience and - because he knew each of their subjects, and participated in many of the events he describes - personal knowledge. The book is enriched by insights and judgements such as only he could make, and concludes with his reflections on world order and the indispensability of leadership today.

An A.I. that learned to play chess discovered moves that no human champion would have conceived of. Driverless cars edge forward at red lights, just like impatient humans, and so far, nobody can explain why it happens. Artificial intelligence is being put to use in sports, medicine, education, and even (frighteningly) how we wage war. In this book, three of our most accomplished and deep thinkers come together to explore how A.I. could affect our relationship with knowledge, impact our worldviews, and change society and politics as profoundly as the ideas of the Enlightenment.

Druhé vydání zásadní práce vlivného politologa, historika a bývalého ministra zahraničí Spojených států amerických z roku 2014, ve které autor předkládá mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů. Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností. Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské harmonii pod nebesy. Pozornost zaměřuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.

Uspořádání světa - audiokniha, kterou napsal Henry Kissinger. Obsahuje analytický pohled na stav politického a společenského uspořádání dnešního světa. Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své nejnovější práci z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa.

Velice cenný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa podává vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států. Ukazuje, že současné chápání tohoto pojmu bylo zformulováno v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou. Vestfálský systém se po zeměkouli rozšířil jako rámec mezinárodního uspořádání na základě států, který do sebe pojal celou řadu civilizací a regionů. Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v závislosti na své proměňující se historické a politické roli. Velmi zasvěcené kapitoly jsou věnovány otázkám Středního východu a speciálně Íránu, odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonie pod nebesy“. Autor zaměřuje pozornost také na americkou politickou vizi, která se přestala opírat pouze o vyvažující evropský systém, a začala usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Bohatý text, plný odkazů k podrobnějším studiím, ústí v současnosti a hledá perspektivu světového řádu pro naši dobu.

Alig másfél évvel a kínai nyitást elemző, már 2. kiadását élő Kínáról című könyve után, itt a 92 évesen is aktív politikai elemző legújabb műve! Henry Kissinger (1923-) amerikai Nobel-békedíjas diplomata és politikus, a 20. századi amerikai külpolitika egyik legbefolyásosabb formálója. Előbb az Egyesült Államok nemzetbiztonsági tanácsadója, majd külügyminisztere volt Richard Nixon és Gerald Ford elnöksége alatt, de több későbbi elnök mellett is dolgozott tanácsadói minőségben. Legújabb könyvében a 21. század sürgető történelmi kihívására keresi a választ: hogyan lehet az ideológiai szélsőségek, az ütköző történeti víziók és a gyorsuló technicizálódás világában közös, a békét biztosító világrendet kialakítani? Merre tartunk? A nyugati világ fölé kerekedik-e a gazdaságilag erősödő kelet? Ha igen, mindez békés folyamat lesz-e? E kérdések megválaszolásához a szerző kétezer év történetén kalauzol át, hogy elérkezzen a mai, változóban lévő világrend-koncepcióig, majd könyve utolsó harmadában a következő fél évszázad várható kihívásait is felvázolja. A kötet amerikai megjelenése óta eltelt rövid idő máris az ő jóslatait látszik igazolni Káosz fenyeget a mindeddig példátlan egymásrautaltság és kölcsönös függőség dacára: a tömegpusztító fegyverek terjedése, az államok szétesése, a környezetrombolás hatásai, a népirtás ma is jelen levő gyakorlata, és azoknak az új technológiáknak a terjedése, amelyek lassan kontrollálhatatlanná és emberi ésszel már-már felfoghatatlanná teszik a konfliktusokat. Az információhoz való hozzáférés és a kommunikáció új módszerei minden korábbinál szorosabb kapcsolatokat teremtenek a világ régiói között, és globálissá teszik az eseményeket, de úgy, hogy közben meggátolják a megfelelő válaszok adását, azt követelve az államok vezetőitől, hogy jelmondatokba sűrítve fejezzék ki azonnali reakcióikat.

"Henry Kissinger (1923) az Egyesült Államok nemzetbiztonsági tanácsadója, majd külügyminisztere volt Richard Nixon és Gerald Ford elnöksége alatt. A huszadik századi amerikai külpolitika egyik legbefolyásosabb formálója és a hidegháború második szakaszában a kínaiamerikai kapcsolatok fő stratégája volt. ""Közel negyven évvel ezelőtt Richard Nixon elnök abban a megtiszteltetésben részesített, hogy elküldött Pekingbe kapcsolatot létesíteni egy Ázsia történelmében központi szerepet játszó állammal, amellyel Amerikának már több mint húsz éve nem volt magas szintű érintkezése. [] Az azóta eltelt időben ötvennél is többször jártam Kínában. Mint olyan sok látogató az évszázadok alatt, én is a kínai nép kitartása, kifinomultsága, családszeretete és kultúrája iránti csodálattal eltöltve jöttem el onnan. Ugyanakkor egész életemben a béke megteremtésének gondolata foglalkoztatott elsősorban amerikai szempontból. Abban a szerencsében volt részem, hogy vezető tisztviselőként, üzenetek közvetítőjeként és tudósként egyidejűleg ismerhettem meg Kínát mindkét megközelítésből. Ez a könyv kísérletet tesz arra, hogy részben a kínai vezetőkkel való beszélgetéseimre alapozva megmagyarázza azt a szemléletet, ahogy a kínaiak gondolkoznak a béke és a háború, a nemzetközi rend kérdéseiről, valamint ennek viszonyát a pragmatikusabb, esetről esetre haladó amerikai megközelítéshez. A különböző történelmek és kultúrák időnként egymástól eltérő konklúziókra jutnak. Nem mindig értek egyet a kínai látásmóddal, s némely olvasó is bizonyára így lesz ezzel. Szükségünk van azonban a megértésére, mivel Kína kiemelkedő szerepet fog játszani a huszonegyedik században kialakuló világban. Részlet az Előszóból"

V jedenatřiceti kapitolách se Henry Kissinger z pohledu zkušeného politika-diplomata a historika zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého. Zvláště pozoruhodné jsou jeho analýzy současné světové situace, kdy odešel ze scény Sovětský svaz, hlavní protivník Spojených států v období studené války. S důvěrnou obeznámeností dává autor čtenáři nahlédnout do světa nejvyšší - především americké - politiky.

První svazek monumentálních dějin, v nichž Henry Kissinger líčí roky, kdy se pohyboval v nejvyšších politických kruzích v Americe i ve světě. V této knize se doktor Kissinger zabývá obdobím mezi lety 1969–1973, svými prvními čtyřmi roky ve funkci poradce prezidenta Nixona pro otázky národní bezpečnosti – kdy se současně stal jeho nejbližším rádcem v oblasti zahraniční politiky.

V tomto druhém dílu svých pamětí líčí Henry Kissinger bouřlivé roky druhého funkčního období prezidenta Richarda Nixona, které začalo 20. ledna roku 1973. Jeho knize dominují dvě mimořádné události: skandál Watergate a válka na Blízkém východě, jež propukla v říjnu roku 1973.

Dychtivě očekávaný třetí a poslední díl jeho memoárů uzavírá jedno z hlavních děl zabývajících se událostmi nedávných dějin. Jedná se o knihu, jež je důležitým historickým dokumentem i brilantně vyprávěným příběhem téměř shakespearovské intenzity, plným udivujícího vzhledu stejně jako neobvyklé (a často nemilosrdné) otevřenosti a mimořádného smyslu pro historii.

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814-1822 až po protiturecké povstání v Řecku 1822, které definitivn

Bývalý ministr zahraničních věcí USA a nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1973 je autorem více než desítky publikací, a přesto jeho poslední dílo, které nese podtitul Anatomie dvou hlavních krizí zahraniční politiky, se od jeho předchozích prací výrazně liší, jde o zcela originální zpracování dvou klíčových událostí - války na Středním východě v říjnu roku 1973 a závěrečné fáze vietnamské války, tj. stažení amerických jednotek z území Indočíny, jež se odehrálo mezi 27. březnem a 29. dubnem 1975.

Bývalý ministr zahraničních věcí USA a nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1973 je autorem více než desítky publikací, a přesto jeho poslední dílo, které nese podtitul Anatomie dvou hlavních krizí zahraniční politiky, se od jeho předchozích prací výrazně liší, jde o zcela originální zpracování dvou klíčových událostí - války na Středním východě v říjnu roku 1973 a závěrečné fáze vietnamské války, tj. stažení amerických jednotek z území Indočíny, jež se odehrálo mezi 27. březnem a 29. dubnem 1975.

Bývalý ministr zahraničních věcí USA a nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1973 je autorem více než desítky publikací, a přesto jeho poslední dílo, které nese podtitul Anatomie dvou hlavních krizí zahraniční politiky, se od jeho předchozích prací výrazně liší, jde o zcela originální zpracování dvou klíčových událostí - války na Středním východě v říjnu roku 1973 a závěrečné fáze vietnamské války, tj. stažení amerických jednotek z území Indočíny, jež se odehrálo mezi 27. březnem a 29. dubnem 1975.