Pavel Kohout strana 7 z 8

Osmiletá Jolana má strašnou smůlu: prázdniny jí začaly bolavým zubem. Navíc musí rodiče podniknout dalekou cestu a nechají Jolanu u svých přátel, pana spisovatele a paní malířky. Ti jsou sice hrozně hodní, ale co z toho, když mají moc práce a žádnou zkušenost s dětmi! A tak je Jolana vydána na milost a nemilost třem potvorám, které každý zná: Smutnu, Nudě a hlavně Strachu. Ale jednoho krásného dne se objeví jezevčík… a pak dva jezevčíci… a pak dokonce hodný kouzelník… Příběh z indiánského léta začali chystat Pavel Kohout s fotografem Oldřichem Škáchou v roce 1975 v Sázavě. Kniha však vznikla až o pár let později, vyšla v německém překladu a místo honoráře věnoval švýcarský nakladatel autorovi české vydání ve stejné úpravě. Vznikl tak zvláštní samizdat, jehož rekonstruovaná verze nyní poprvé řádně vychází v Česku. Vyprávění o holčičce Jolaně provází padesát fotografií Oldřicha Škáchy.

Jak pomoci přenádherné dívce Lízince Tachecí, které by každý muž snesl modré z nebe, když ji nevezmou ani na gymnázium ani na konzervatoř ani na jinou školu s maturitou?? Nezbývá než otevřít složku PST! a přijmout ji do nultého ročníku tajné školy pro popravčí, aby se stala první katyní na světě. Nejúspěšnější román Pavla Kohouta vyšel od roku 1978 v desítkách zemí a všude našel mnoho příznivců. V naší době, kdy už od rána do večera teče krev i z televizních obrazovek, takže násilí dávno otupilo naše smysly, našel autor způsob, jak se přece jen dostat čtenářům pod kůži. Černý humor, s nímž sleduje osudy sedmi spolužáků a?jejich učitelů, mistrů katovského umění, profesora Vlka a?docenta Šimsy, vyvolává neustále smích, který však znovu a znovu tuhne na rtech, když si čtoucí uvědomí, že školní látkou je tu skutečné mučení a zabíjení všemi způsoby, jaké si lidstvo od nepaměti dodnes vymyslelo. A?jak se na takové škole skládá maturita? Přece popravou! Totalitní režim chápal tento román přes jeho obecnou výpověď jako útok na sebe a vyhostil autora na deset let z vlasti. „Retro“ — vydání próz Pavla Kohouta, určené především novému pokolení čtenářů, nemohly Větrné mlýny začít jinak než právě tímto dílem, současně klasickým i?horce aktuálním.

Co dělat, nasvědčuje-li všechno tomu, že nám cynicky lže jeden ze dvou lidí, kterým jsme nejvíc v životě věřili, a my přitom nevíme, který z nich to je?? Nezbývá než zmobilizovat všechny smysly a pokusit se přijít na to instinktem a inteligencí. Což ovšem může vést k tomu, že se čerstvě zjevená pravda ukáže být opět pouze lží a vyvolá nové podezření nabalující další vinu jako stále hrozivější lavinu, aniž lze odhadnout, koho na konci zasype… První román Pavla Kohouta napsaný po návratu z vynuceného exilu byl inspirován tehdejší patovou situací při vyšetřování, kdo z nových politiků právě osvobozeného státu byl za totality tajným agentem Státní bezpečnosti. Básnířka Petra Márová, věřící katolička, která si s bývalým režimem nikdy nezadala a musela za to tvrdě zaplatit, stojí náhle mezi dvěma muži, které milovala, a oni se teď navzájem obviňují z vydatné služby právě smetenému režimu. Rozhodne se zjistit, kdo z nich mluví pravdu a kdo ji klame, za každou cenu, až ji hrozí, že se obětí té uvolněné laviny stane sama. Žánr, jemuž se „novočesky“ říká thriller, neochudil autor o napětí, které stupňuje až do posledních stránek, a navíc jej obohatil o souběžné příběhy spojující právě započatou dobu dobrých naději s přízraky ohavné minulosti.

Jak napsat román o nejdramatičtější době života, kterou byly pro mne, sedmnáctiletého gymnasistu, poslední měsíce druhé světové války, únor až květen 1945? Oba moji rodiče, kteří pomáhali příteli Vladimíru Petřekovi, kaplanu chrámu Karla Boromejského v pražské Reslově ulici, zásobovat po atentátu na Heydricha v kryptě ukryté parašutisty, mohli žít od června 1942 jen dík tomu, že vydržel mučení gestapa a neprozradil svou síť. Celých třicet měsíců jsem vnímal, že každý náš den může být poslední. Němci chystali krvavé finále, Češi krutou odplatu. Hledal jsem pro obě strany dvě hlavní postavy, které se tehdy ještě mohly stýkat, a našel jsem je v českém a německém kriminalistovi, úředně přinuceným ke spolupráci. Tak mohl vzniknout příběh o zrůdném mučiteli, jaký by i v té nenormální době normálně skončil na šibenici, ale že v čase konečného běsnění začne místo opuštěných žen krutě vraždit Němce, stává se pro mnohé hrdinou pražského povstání — jev, jenž se v dějinách opakuje: osudové chvíle lidstva jsou i hvězdnými hodinami vrahů. Zdánlivě kriminální román chce tedy zkoumat cítění, myšlení a jednání lidí, kteří se stanou ořechem v louskáčku děsivě vyšinuté doby, a přece v sobě najdou dost síly, aby ubránili před rozdrcením alespoň duši.

Pavel Kohout bilancuje. V roce, kdy se spisovatel dožívá významného životního jubilea, vydáváme souborně jeho paměti. Svazek obsahuje oba díly Kohoutových vzpomínek To byl můj život? na léta 1928–1979 a 1979–1992, dále text Předběžná bilance z roku 2011 a konečně autorův „dovětek“ P. S. Autor vtipným způsobem komentuje události ze svého života, vytahuje střípky paměti, které dohromady utvářejí pozoruhodný obraz dvacátého století…

Les Bor u Českých Budějovic je místo opředené mnoha tajemstvími a tragickými událostmi. Není tedy divu, že poté, co najde skupina studentů v lese zavražděného muže, vyvolá tento hrůzný čin značný rozruch. Případ dostává na starosti zkušený kriminalista Karel Koutný spolu s Janem Sojkou, který se z rodinných důvodů vrací z Prahy do rodného města. Ač byl Sojka pryč několik let, vyšetřování vraždy se ho osobně týká – oběť, vdovu i podezřelé s ním totiž spojuje společné studium na střední škole. Dříve než detektivové dokáží rozplést spletité nitky případu, zasáhne do vyšetřování nečekaná událost, která ovlivní i jejich osobní životy…

Finanční krize a následná recese jsou události, které pohnuly světem. Ačkoli nejsou u konce, lze již analyzovat vývoj, který k nim vedl. Kniha se v první části zabývá kořeny finanční krize, mechanismy a motivy jejího vzniku. Ve druhé části ji analyzuje z teoretického hlediska a z hlediska hospodářské politiky. V poslední části se zabývá dopady krize na chování investic a investorů. Autor shrnuje, co z krize vyplývá pro investiční chování, které teorie a modely se osvědčily a které nikoli. Pro studenty i učitele bude kniha neocenitelným aktuálním pramenem faktických informací. Publikace je psána srozumitelně, nevyžaduje po čtenáři speciální znalosti nad rámec ekonomických rubrik denního tisku či populárních časopisů ekonomického zaměření.

Pavel Kohout začal psát fejetony v roce 1975 pro okruh samizdatových čtenářů. K fejetonům se pak znovu vrátil po roce 1989 a začal je publikovat pravidelně, především v Lidových, Literárních a Divadelních novinách a v deníku Právo. V roce 2008 pak přešel do deníku Mladá fronta DNES, kde jeho důvtipné glosy vycházejí každý týden v rubrice "Z pohledu trilobita". Svazek Z pohledu trilobita navazuje chronologicky na knihu O ničem a o všem, shrnující autorovu publicistickou tvorbu do roku 2007. Obsahuje především široký výbor fejetonů napsaných v letech 2008-2010 pro deník MfD a také několik fejetonů, které vznikly v roce 2008 zejména pro Právo a Divadelní noviny. Tento celek je navíc doplněn ještě několika texty příležitostnými.

Jakou šanci má vztah dvakrát rozvedeného pětatřicátníka, od konce války komunistu i autora veršů slavících Stalina, s dvaadvacetiletou studentkou filmové dramaturgie, pocházející z rodiny bytostných demokratů? Navíc v době, jež vejde do dějin, protože se v ní udá pokus opravit neopravitelné – politický systém „reálného“ socialismu –, aniž by se reforma dotkla posvátných krav, jakými byly vedoucí úloha komunistické strany, řízené hospodářství a členství ve Varšavském paktu, jehož smyslem nebyla obrana, nýbrž útok… Pro odpověď vyvinul Pavel Kohout svébytnou metodu, kterou nazval „memoáromán“. Pravdivé příběhy nelíčí reportáž, ale kombinované literární žánry. V díle se splétají tři proudy: Deník občana, líčící zrání mladíka podobného autoru od sovětských tanků, jež mu v roce 1945 přinesly svobodu, k týmž tankům, které v roce 1968 jeho vlast ujařmily. Deník turisty sleduje výlet do Itálie dvou Čechů podobných zmíněné dvojici, jež byla pro odlišné názory na rozchodu, než je právě okupace spojila pro lidské navždy. A Deník spisovatele je autentický záznam autora, mapující slavné roky 1967 a 1968. Čtenář může číst skladbu buď, jak je napsána, anebo její tři složky zvlášť. Tak i onak ho čeká jedinečný vhled do moderních dějin i do dvou soukromých životů – spisovatelů Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové.

Tato knížka by měla pomoci pacientům, kteří se ocitli v situaci, kdy jim lékař předepsal léčbu, která snižuje krevní srážlivost (tzv. antikoagulační léčbu). Oba lékaři i nutriční terapeutka čtenáře provádějí problematikou krevní srážlivosti za normálních podmínek, faktorů které ji ovlivňují, i chorobami, při kterých je nutné antikoagulační léčbu dodržovat. Vzhledem k tomu, že je nejdůležitější, aby bylo prodloužení času srážení krve v mezích určených pro danou situaci co nejvyrovnanější, je nutné dodržovat určitá pravidla. Tato pravidla jsou v knížce popsána, především možné ovlivnění jinými léky, případně dietou s rozdílným obsahem vitamínu K. V této knížce najdete seznam potravin s vysokým obsahem vitamínu K, výměnné jednotky a návod na vytvoření jídelníčku tak, aby nebyl snížen obsah vlákniny a dalších důležitých látek v dietě.

Zatím poslední, čtvrtá část memoárománů Pavla Kohouta nazvaná Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem vychází poprvé v tomto svazku pod názvem Předběžná bilance. Je to kapitola rozsahem nejmenší, ale z hlediska čtenářů, kteří už možná některou ze vzpomínkových knih přečetli, možná nejdůležitější: autor nás vede svým životem až do dnešních dnů a opět, jako v celých svých pamětech, se nevyhýbá kontroverzním otázkám – a jakoby je od čtenářů očekával, rovnou na ně po svém odpovídá. Všichni, kdo byli dosud k životním postojům Pavla Kohouta rezervovaní, nebo dokonce odmítaví, měli by si jeho Život s Hitlerem, Stalinem a Havlem přečíst. Mohli by být překvapeni, s jakou otevřeností a snahou vyrovnat se s vlastními omyly a pochybeními se autor dává publiku v plen... Ano, je v tom i dovednost úspěšného dramatika, spisovatele a poválečného proslulého mládežnického poety, který ví, jak čtenáře či diváka zaujmout, ale je tam ještě něco navíc, co v mnohých pamětech osobností postrádáme: úzkostlivá snaha nesvalovat vinu za své činy a postoje na někoho či něco jiného.

Zácpa je nemocí civilizační, je způsobena sedavým způsobem života, dietou s malým obsahem vlákniny a tekutin, potlačováním defekčního reflexu, změnou režimu. Tato kniha by měla být o prevenci zácpy a o pokusu vrátit tělu v dnešní uspěchané době možno st přirozených reflexů a také stravu, na kterou bylo zvyklé v dřívějších dobách.

L´heure étoilée du meurtrier

Kniha, která vznikala jako předloha scénáře stejnojmenného televizního seriálu, patří mezi nejlepší romány zabývající se fenoménem emigrace. Její děj se započíná v roce 1983, kdy v den letního slunovratu uprchnou nejrůznějšími cestami ze své vlasti do Rakouska dvě rodiny a několik jednotlivců, Čechů i Slováků, aby hledali štěstí ve vysněném svobodném světě. Skoro na dosah domova je očekává jiná planeta, jim cizí, jako jsou oni cizí jí. Projdou táborem pro uprchlíky a čekají pak v jednom z venkovských penzionů, sloužících tomu účelu, na azyl a víza, představující klíče k nové existenci. Náhlé prázdniny v životě, jejichž délku ani výsledek nelze odhadnout, týdny, měsíce a někdy i roky vynucené nečinnosti, nutí k sebezpytnému bilancování, smýkají lidmi mezi nadějemi a zoufalstvím. Ze vzpomínek i představ, ze zážitků tragických i komických vyvstává kaleidoskop obrazů země, kterou opustili, i světa, jemuž se vydali.

Osteoporóza. Problematika hodnotného života

Sedmnáctiletá Kristina Kleinburgerová je ještě panna. Přijíždí z internátu v Berlíně, aby strávila prázdniny s rodiči a oslavila své osmnácté narozeniny… Německá romance se odehrává během čtyřiadvaceti hodin v Malé pevnosti, kde je velitelem její otec.Na žádost matky dostává Kristina učitelku baletu: je jí maďarská Židovka, bývalá primabalerina. Ačkoli má být řeč výhradně o tanci, naivní Kristina se nakonec právě od ní dozvídá pravdu o transportech, koncentračních táborech, o likvidaci Židů…