Jan Komenský strana 3 z 4

Významné dílo Jana Amose Komenského v nádherné grafické úpravě a s originálními ilustracemi Rut Kohnové.

Po více než dvaceti letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského - ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i školní knihovně.Jedná se o výbor z Komenského jazykové encyklopedie, která v době svého vydání natolik předběhla dobu, že ještě v následujících staletích - u nás až do počátku minulého století - sloužila jako živá učební pomůcka pro výuku jazyků. Aktuální vydání připravil kolektiv odborníků pod vedením doc. PhDr. Naděžda Kvítková, Csc. a doplnil jej obsáhlým úvodem a komentářem k dílu.Nové vydání obsahuje původní latinské texty a je nově doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání a snaží se tak netradičním způsobem srovnat i vývoj obrazové kultury dané doby. ORBIS PICTUS vychází v dárkovém provedení s pevnou vazbou, opatřené reliéfní ražbou, a ve "školním" brožovaném vydání.

Po více než dvaceti letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského - ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i školní knihovně.Jedná se o výbor z Komenského jazykové encyklopedie, která v době svého vydání natolik předběhla dobu, že ještě v následujících staletích - u nás až do počátku minulého století - sloužila jako živá učební pomůcka pro výuku jazyků. Aktuální vydání připravil kolektiv odborníků pod vedením doc. PhDr. Naděžda Kvítková, Csc. a doplnil jej obsáhlým úvodem a komentářem k dílu.Nové vydání obsahuje původní latinské texty a je nově doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání a snaží se tak netradičním způsobem srovnat i vývoj obrazové kultury dané doby.ORBIS PICTUS vychází v dárkovém provedení s pevnou vazbou, opatřené reliéfní ražbou, a ve "školním" brožovaném vydání.

Jedno z nejslavnějších českých děl si nyní bude moct s požitkem přečíst každý včetně studentů a školáků. Čtenáři, kterým v tom staročeský jazyk dosud bránil, si teprve nyní uvědomí hloubku a nadčasovost tohoto díla.

Cesta Světla je nejnovější kniha s texty, které napsal Jan Amos Komenský. Zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“. Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby. Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642, v níž český myslitel a evropský reformátor nastínil koncepci své vševědy čili pansofie a s ní spojený program nápravy lidstva, spočívající na vytvoření jakési mezinárodní akademie věd a vzdělanosti (kolej světla) a dalších dvou celosvětových organizací k dosažení náboženského smíru i k odstranění válek. Spis však vydal Komenský až o čtvrtstoletí později v Amsterodamu s věnováním tehdy založené londýnské Královské učené společnosti (Royal Society), která podle Komenského navazovala částečně i na dávné snahy jeho samotného a jeho anglických přátel, tzv.komeniánů. Na sklonku života vydal Komenský v nizozemském exilu také další nádherný spis – Anděl míru (Angelus pacis), ve kterém znovu a vášnivě navrhoval uspořádání spravedlivého světového míru a odstranění válek na základě světové „porady o obecné nápravě“ v duchu Kristova pokoje. Třetí vydaný spis Štěstí národa (Gentis felicitas) se od předchozích programových děl dost liší, není tolik vizionářský a nábožensky emocionální. Doporučení, jak dosáhnout prosperity, bezpečného míru a lidské spokojenosti se netýká zdaleka jen adresáta, sedmihradského knížete Jana Rákócziho, ale obecně všech vladařů, politiků a národů i dnes. Toto dílko je natolik moderní, aktuální a živé, že se ani nechce věřit, že bylo napsané před třemi sty padesáti. Nebyl by to ani Komenský, kdyby tu znovu nezdůraznil jako jednu ze základních podmínek „štěstí národa“ – potřebu dobrého školství a vysoké úrovně kultury a vzdělanosti národa. Závěrečný spis právě vydaného souboru Cesty světla je nejmenší. Jeho poetický název Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae) odpovídá obsahu i duchu dílka. Jedná se vlastně o jakousi bilanci životního díla z pera stárnoucí a bilancujícího učence, který se s pokorou a životním moudrým nadhledem zamýšlí nad zdary a nezdary svého díla.

Nejnovější kniha s Komenského texty zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“. Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby.Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642, v níž český myslitel a evropský reformátor nastínil koncepci své vševědy čili pansofie a s ní spojený program nápravy lidstva, spočívající na vytvoření jakési mezinárodní akademie věd a vzdělanosti (kolej světla) a dalších dvou celosvětových organizací k dosažení náboženského smíru i k odstranění válek. Spis však vydal Komenský až o čtvrtstoletí později v Amsterodamu s věnováním tehdy založené londýnské Královské učené společnosti (Royal Society), která podle Komenského navazovala částečně i na dávné snahy jeho samotného a jeho anglických přátel, tzv.komeniánů. Na sklonku života vydal Komenský v nizozemském exilu také další nádherný spis – Anděl míru (Angelus pacis), ve kterém znovu a vášnivě navrhoval uspořádání spravedlivého světového míru a odstranění válek na základě světové „porady o obecné nápravě“ v duchu Kristova pokoje.Třetí vydaný spis Štěstí národa (Gentis felicitas) se od předchozích programových děl dost liší, není tolik vizionářský a nábožensky emocionální. Doporučení, jak dosáhnout prosperity, bezpečného míru a lidské spokojenosti se netýká zdaleka jen adresáta, sedmihradského knížete Jana Rákócziho, ale obecně všech vladařů, politiků a národů i dnes. Toto dílko je natolik moderní, aktuální a živé, že se ani nechce věřit, že bylo napsané před třemi sty padesáti. Nebyl by to ani Komenský, kdyby tu znovu nezdůraznil jako jednu ze základních podmínek „štěstí národa“ – potřebu dobrého školství a vysoké úrovně kultury a vzdělanosti národa.Závěrečný spis právě vydaného souboru Cesty světla je nejmenší. Jeho poetický název Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae) odpovídá obsahu i duchu dílka. Jedná se vlastně o jakousi bilanci životního díla z pera stárnoucí a bilancujícího učence, který se s pokorou a životním moudrým nadhledem zamýšlí nad zdary a nezdary svého díla.Všem, kteří se na vydání této nové záslužné edice z Komenského díla podíleli, patří velký dík. Již proto, že se nejedná o komerční tisk a že se našli obětaví lidé, ochotní vydání finančně zabezpečit. Ocenění zaslouží i pěkná grafická úprava a ilustrační doprovod. Nejedná se také o vědeckou kritickou edici, ale o vydání určené širší kulturní veřejnosti se záměrem prezentovat stále aktuální a bohužel stále málo známý a nedoceněný odkaz největšího a v Evropě nejznámějšího českého myslitele a reformátora. Nový výbor z Komenského díla.

Komenského vlastní životopis zachycuje vzpomínky z let 1628-1658, od odchodu do exilu až po nalezení konečného útočiště v Amsterodamu. Tento poslední Komenského spis, vydaný až roku 1670 pod názvem Pokračování v bratrském napomínání, vznikl v obranné polemice jako reflexe i obhajoba vlastního života. Autor se přiznává k motivaci svého reformního díla, které chápal jako službu mládeži i celému lidstvu. Jediný dochovaný exemplář byl objeven a vydán teprve počátkem minulého století. Málo známé dílo, které nyní znovu zpřístupňujeme širší veřejnosti, obsahuje mnoho podrobností o osudech a názorech „učitele národů“ a zároveň nám ukazuje jeho lidský rozměr.

Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).

Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů, druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc, sám sebe a snad i svou pozici na lešenském gymnáziu před svými souvěrci.

Komenského alegorické zobrazení marnivosti světského světa je stále živé a aktuální. Edice vychází z posledního vydání, k němuž došlo ještě za autorova života (Amsterodam 1663). Původní komentáře Jaroslava Kolára aktualizoval přední komeniolog Tomáš Havelka. Obsahují vysvětlivky k textu a překlady dnes již neznámých a zapomenutých výrazů starší češtiny.

Tento svazek zpřístupňuje první část Komenského zásadního a nejrozsáhlejšího díla, Obecné porady o nápravě věcí lidských. Jde o kritické vydání textu zachovaného v převážně rukopisné podobě a objeveného až ve 30. letech 20. století; součástí jsou filologické i věcné komen­ táře, ediční úvody k jednotlivým spisům a další odborný aparát. Úvod přibližuje základní ideje tohoto díla, historii jeho vzniku i další osudy. Svazek dále obsahuje tři úvodní práce Obecné porady. Po dedikaci Světlům Evropy následuje Panegersia (Všeobecné probouzení, první část díla) – návrh na svolání všeobecné porady – a Panaugia (Všeobecné osvěcování, druhá část), systematický výklad metafyziky světla.

Komenského alegorické zobrazení marnivosti světského světa je stále živé a aktuální. Edice vychází z posledního vydání, k němuž došlo ještě za autorova života (Amsterodam 1663). Původní komentáře Jaroslava Kolára aktualizoval přední komeniolog Tomáš Havelka. Obsahují vysvětlivky k textu a překlady dnes již neznámých a zapomenutých výrazů starší češtiny.

Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů, druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc, sám sebe a snad i svou pozici na lešenském gymnáziu před svými souvěrci.

Dvéře jazyků odevřené vyšly tiskem poprvé počátkem 30. let 17. století. Jsou obdobou mnohem slavnější verze latinské, jež nesla název Janua lingvarum reserata ta vznikla v souvislosti s Komenského snahami o zpřístupnění výuky jazyků. Nabízí základní slovní zásobu shrnutou do tisícovky vět, tematicky roztříděných do skupin, které mají zprostředkovat obraz světa, jenž nás obklopuje. Pojmout svět do všepokrývajícího jazyka je vášeň vlastní 16. až 18. století, od počátků křesťanské kabaly k Leibnizovi, a Komenského práce tu naplno vstupuje do soudobého kulturního a intelektuálního kontextu. Dnešnímu čtenáři umožní četba Dveří poznat svět, jak jej prožívali naši předkové před čtyřmi sty lety, a zároveň mu poskytne příležitost – jak praví Komenský –, „aby jazyk svuj všecken pospolu viděl“.

Koncert pro lidský hlas, kytaru, housle, violoncello a orffovský instrumentář na texty Komenského z Obecné porady o nápravě věcí lidských připravil a texty čte Alfred Strejček. Hudba Štěpán Rak. Hrají Miloslav Klaus (kytara), Jaroslav Svěcený (housle), Miroslav Petráš (violoncello). Režie Jiří Hraše.

Literární koláž čtení z textů Jana Amose Komenského. Jedenáctidílná četba v podání Ladislava Mrkvičky, Jiřího Schwarze, Růženy Merunkové a Radoslava Brzobohatého. Kdo vlastně byl ten, který sám sebe nazýval "mužem touhy"? Byl Poutníkem, který v Labyrintu světa navštívil 31 evropských měst, aby pak byl Hlasem zavolán zpět do domu svého srdce? Byl obyčejným, hluboce trpícím Truchlivým, který vede věrný dialog s Rozumem, Vírou a Kristem? Byl filozofem? Nejvíce je znám jako pedagog - "Učitel národů", který otevřel Dveře jazyků dokořán, který učil lásce ke knize, který chtěl, aby školy byly místem lidskosti, ne trýzněním duševním i fyzickým.