Jan Komenský strana 3 z 4

Komenského alegorické zobrazení marnivosti světského světa je stále živé a aktuální. Edice vychází z posledního vydání, k němuž došlo ještě za autorova života (Amsterodam 1663). Původní komentáře Jaroslava Kolára aktualizoval přední komeniolog Tomáš Havelka. Obsahují vysvětlivky k textu a překlady dnes již neznámých a zapomenutých výrazů starší češtiny.

Komenského alegorické zobrazení marnivosti světského světa je stále živé a aktuální. Edice vychází z posledního vydání, k němuž došlo ještě za autorova života (Amsterodam 1663). Původní komentáře Jaroslava Kolára aktualizoval přední komeniolog Tomáš Havelka. Obsahují vysvětlivky k textu a překlady dnes již neznámých a zapomenutých výrazů starší češtiny.

Cesta Světla je nejnovější kniha s texty, které napsal Jan Amos Komenský. Zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“. Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby. Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642, v níž český myslitel a evropský reformátor nastínil koncepci své vševědy čili pansofie a s ní spojený program nápravy lidstva, spočívající na vytvoření jakési mezinárodní akademie věd a vzdělanosti (kolej světla) a dalších dvou celosvětových organizací k dosažení náboženského smíru i k odstranění válek. Spis však vydal Komenský až o čtvrtstoletí později v Amsterodamu s věnováním tehdy založené londýnské Královské učené společnosti (Royal Society), která podle Komenského navazovala částečně i na dávné snahy jeho samotného a jeho anglických přátel, tzv.komeniánů. Na sklonku života vydal Komenský v nizozemském exilu také další nádherný spis – Anděl míru (Angelus pacis), ve kterém znovu a vášnivě navrhoval uspořádání spravedlivého světového míru a odstranění válek na základě světové „porady o obecné nápravě“ v duchu Kristova pokoje. Třetí vydaný spis Štěstí národa (Gentis felicitas) se od předchozích programových děl dost liší, není tolik vizionářský a nábožensky emocionální. Doporučení, jak dosáhnout prosperity, bezpečného míru a lidské spokojenosti se netýká zdaleka jen adresáta, sedmihradského knížete Jana Rákócziho, ale obecně všech vladařů, politiků a národů i dnes. Toto dílko je natolik moderní, aktuální a živé, že se ani nechce věřit, že bylo napsané před třemi sty padesáti. Nebyl by to ani Komenský, kdyby tu znovu nezdůraznil jako jednu ze základních podmínek „štěstí národa“ – potřebu dobrého školství a vysoké úrovně kultury a vzdělanosti národa. Závěrečný spis právě vydaného souboru Cesty světla je nejmenší. Jeho poetický název Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae) odpovídá obsahu i duchu dílka. Jedná se vlastně o jakousi bilanci životního díla z pera stárnoucí a bilancujícího učence, který se s pokorou a životním moudrým nadhledem zamýšlí nad zdary a nezdary svého díla.

Nejnovější kniha s Komenského texty zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“. Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby.Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642, v níž český myslitel a evropský reformátor nastínil koncepci své vševědy čili pansofie a s ní spojený program nápravy lidstva, spočívající na vytvoření jakési mezinárodní akademie věd a vzdělanosti (kolej světla) a dalších dvou celosvětových organizací k dosažení náboženského smíru i k odstranění válek. Spis však vydal Komenský až o čtvrtstoletí později v Amsterodamu s věnováním tehdy založené londýnské Královské učené společnosti (Royal Society), která podle Komenského navazovala částečně i na dávné snahy jeho samotného a jeho anglických přátel, tzv.komeniánů. Na sklonku života vydal Komenský v nizozemském exilu také další nádherný spis – Anděl míru (Angelus pacis), ve kterém znovu a vášnivě navrhoval uspořádání spravedlivého světového míru a odstranění válek na základě světové „porady o obecné nápravě“ v duchu Kristova pokoje.Třetí vydaný spis Štěstí národa (Gentis felicitas) se od předchozích programových děl dost liší, není tolik vizionářský a nábožensky emocionální. Doporučení, jak dosáhnout prosperity, bezpečného míru a lidské spokojenosti se netýká zdaleka jen adresáta, sedmihradského knížete Jana Rákócziho, ale obecně všech vladařů, politiků a národů i dnes. Toto dílko je natolik moderní, aktuální a živé, že se ani nechce věřit, že bylo napsané před třemi sty padesáti. Nebyl by to ani Komenský, kdyby tu znovu nezdůraznil jako jednu ze základních podmínek „štěstí národa“ – potřebu dobrého školství a vysoké úrovně kultury a vzdělanosti národa.Závěrečný spis právě vydaného souboru Cesty světla je nejmenší. Jeho poetický název Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae) odpovídá obsahu i duchu dílka. Jedná se vlastně o jakousi bilanci životního díla z pera stárnoucí a bilancujícího učence, který se s pokorou a životním moudrým nadhledem zamýšlí nad zdary a nezdary svého díla.Všem, kteří se na vydání této nové záslužné edice z Komenského díla podíleli, patří velký dík. Již proto, že se nejedná o komerční tisk a že se našli obětaví lidé, ochotní vydání finančně zabezpečit. Ocenění zaslouží i pěkná grafická úprava a ilustrační doprovod. Nejedná se také o vědeckou kritickou edici, ale o vydání určené širší kulturní veřejnosti se záměrem prezentovat stále aktuální a bohužel stále málo známý a nedoceněný odkaz největšího a v Evropě nejznámějšího českého myslitele a reformátora. Nový výbor z Komenského díla.

Literární koláž čtení z textů Jana Amose Komenského. Jedenáctidílná četba v podání Ladislava Mrkvičky, Jiřího Schwarze, Růženy Merunkové a Radoslava Brzobohatého. Kdo vlastně byl ten, který sám sebe nazýval "mužem touhy"? Byl Poutníkem, který v Labyrintu světa navštívil 31 evropských měst, aby pak byl Hlasem zavolán zpět do domu svého srdce? Byl obyčejným, hluboce trpícím Truchlivým, který vede věrný dialog s Rozumem, Vírou a Kristem? Byl filozofem? Nejvíce je znám jako pedagog - "Učitel národů", který otevřel Dveře jazyků dokořán, který učil lásce ke knize, který chtěl, aby školy byly místem lidskosti, ne trýzněním duševním i fyzickým.

Jedno z nejslavnějších českých děl si nyní bude moct s požitkem přečíst každý včetně studentů a školáků. Čtenáři, kterým v tom staročeský jazyk dosud bránil, si teprve nyní uvědomí hloubku a nadčasovost tohoto díla.

Po více než dvaceti letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského - ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i školní knihovně.Jedná se o výbor z Komenského jazykové encyklopedie, která v době svého vydání natolik předběhla dobu, že ještě v následujících staletích - u nás až do počátku minulého století - sloužila jako živá učební pomůcka pro výuku jazyků. Aktuální vydání připravil kolektiv odborníků pod vedením doc. PhDr. Naděžda Kvítková, Csc. a doplnil jej obsáhlým úvodem a komentářem k dílu.Nové vydání obsahuje původní latinské texty a je nově doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání a snaží se tak netradičním způsobem srovnat i vývoj obrazové kultury dané doby. ORBIS PICTUS vychází v dárkovém provedení s pevnou vazbou, opatřené reliéfní ražbou, a ve "školním" brožovaném vydání.

Po více než dvaceti letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského - ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i školní knihovně.Jedná se o výbor z Komenského jazykové encyklopedie, která v době svého vydání natolik předběhla dobu, že ještě v následujících staletích - u nás až do počátku minulého století - sloužila jako živá učební pomůcka pro výuku jazyků. Aktuální vydání připravil kolektiv odborníků pod vedením doc. PhDr. Naděžda Kvítková, Csc. a doplnil jej obsáhlým úvodem a komentářem k dílu.Nové vydání obsahuje původní latinské texty a je nově doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání a snaží se tak netradičním způsobem srovnat i vývoj obrazové kultury dané doby.ORBIS PICTUS vychází v dárkovém provedení s pevnou vazbou, opatřené reliéfní ražbou, a ve "školním" brožovaném vydání.

Další svazek souborného kritického vydání spisů Jana Amose Komenského přináší dva soubory Komenského latinských učebnic – Eruditionis scholasticae pars prima, Vestibulum a Eruditionis scholasticae pars II, Janua. Oba soubory učebnic, určených pro první dvě třídy nižšího stupně gymnázia, tj. tříleté latinské školy (třetí stupeň tvořilo Atrium), Komenský spolu s částí Atrium (bude vydána v jednom z dalších svazků) zahrnul do svého souborného vydání Opera didactica omnia (ODO, Amsterdam 1657); toto souborné vydání je předlohou naší kritické edice, a proto svazek navazuje i svým číslováním na předchozí již vydané části ODO pod číslem 15. Oba tyto učebnicové soubory představují z pohledu Komenského vrchol jeho snah o co nejdokonalejší učební pomůcky pro tříletou latinskou školu. S výjimkou vlastního učebního textu Januy (Janualis ... contextus) přináší sv. 15/IV první kritická vydání zahrnutých Komenského textů, a pomineme-li nečetné překlady ukázek z učebnic a předmluv, jde o první novodobá vydání vůbec. Z hlediska dostupnosti Komenského textů lze pak považovat za významnou skutečnost, že tu vůbec poprvé od 17. století vychází v moderní edici a kompletně jeden z Komenského jazykových slovníků.

Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů, druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc, sám sebe a snad i svou pozici na lešenském gymnáziu před svými souvěrci.

Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů, druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc, sám sebe a snad i svou pozici na lešenském gymnáziu před svými souvěrci.

Nejnovější kniha s Komenského texty zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“. Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby. Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642, v níž český myslitel a evropský reformátor nastínil koncepci své vševědy čili pansofie a s ní spojený program nápravy lidstva, spočívající na vytvoření jakési mezinárodní akademie věd a vzdělanosti (kolej světla) a dalších dvou celosvětových organizací k dosažení náboženského smíru i k odstranění válek. Spis však vydal Komenský až o čtvrtstoletí později v Amsterodamu s věnováním tehdy založené londýnské Královské učené společnosti (Royal Society), která podle Komenského navazovala částečně i na dávné snahy jeho samotného a jeho anglických přátel, tzv.komeniánů. Na sklonku života vydal Komenský v nizozemském exilu také další nádherný spis – Anděl míru (Angelus pacis), ve kterém znovu a vášnivě navrhoval uspořádání spravedlivého světového míru a odstranění válek na základě světové „porady o obecné nápravě“ v duchu Kristova pokoje. Třetí vydaný spis Štěstí národa (Gentis felicitas) se od předchozích programových děl dost liší, není tolik vizionářský a nábožensky emocionální. Doporučení, jak dosáhnout prosperity, bezpečného míru a lidské spokojenosti se netýká zdaleka jen adresáta, sedmihradského knížete Jana Rákócziho, ale obecně všech vladařů, politiků a národů i dnes. Toto dílko je natolik moderní, aktuální a živé, že se ani nechce věřit, že bylo napsané před třemi sty padesáti. Nebyl by to ani Komenský, kdyby tu znovu nezdůraznil jako jednu ze základních podmínek „štěstí národa“ – potřebu dobrého školství a vysoké úrovně kultury a vzdělanosti národa. Závěrečný spis právě vydaného souboru Cesty světla je nejmenší. Jeho poetický název Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae) odpovídá obsahu i duchu dílka. Jedná se vlastně o jakousi bilanci životního díla z pera stárnoucí a bilancujícího učence, který se s pokorou a životním moudrým nadhledem zamýšlí nad zdary a nezdary svého díla. Všem, kteří se na vydání této nové záslužné edice z Komenského díla podíleli, patří velký dík. Již proto, že se nejedná o komerční tisk a že se našli obětaví lidé, ochotní vydání finančně zabezpečit. Ocenění zaslouží i pěkná grafická úprava a ilustrační doprovod. Nejedná se také o vědeckou kritickou edici, ale o vydání určené širší kulturní veřejnosti se záměrem prezentovat stále aktuální a bohužel stále málo známý a nedoceněný odkaz největšího a v Evropě nejznámějšího českého myslitele a reformátora. Nový výbor z Komenského díla. Námět knihy: Pavel Šebek. Úvody k vybraným spisům: prof. PhDr. Jan Kumpera, CSc. Ediční příprava: prof. PhDr. Michaela Hashemi, CSc. Odborná spolupráce: prof

Na počátku Komenského zájmu o otázky výchovy a vzdělání člověka stál záměr usnadnit školám, tj. žákům a učitelům v nich, cestu ke vzdělání a k duchovnímá rozvoji budoucích osobností, budoucích vzdělanců, tedy lidí, kteří budou ve společnosti hrát vůdčí roli. Předškolní stupeň, a to včetně prenatálního stadia, představuje základ, od něhož se odvíjí úspěch všech vyšších stupňů. Informatorium školy mateřské vzniklo v Lešně r.1632 jako část zamýšleného monumentálního vzdělávacího celku, jenž měl sloužit k předpokládané reformě českého školství po návratu Komenského z exilu do vlasti, která však nebyla plně realizována. Význam Informatoria není jen v tom, že tvořilo článek velkolepé koncepce reformy školského systému, je také v tom, že se jedná v raném novověku o evropsky zcela ojedinělé systematické pojednání o výchově dětí v nejmladším věku.

Významné dílo Jana Amose Komenského v nádherné grafické úpravě a s originálními ilustracemi Rut Kohnové.

Významné dílo Jana Amose Komenského v nádherné grafické úpravě a s originálními ilustracemi Rut Kohnové. Francouzská verze.

Dvéře jazyků odevřené vyšly tiskem poprvé počátkem 30. let 17. století. Jsou obdobou mnohem slavnější verze latinské, jež nesla název Janua lingvarum reserata ta vznikla v souvislosti s Komenského snahami o zpřístupnění výuky jazyků. Nabízí základní slovní zásobu shrnutou do tisícovky vět, tematicky roztříděných do skupin, které mají zprostředkovat obraz světa, jenž nás obklopuje. Pojmout svět do všepokrývajícího jazyka je vášeň vlastní 16. až 18. století, od počátků křesťanské kabaly k Leibnizovi, a Komenského práce tu naplno vstupuje do soudobého kulturního a intelektuálního kontextu. Dnešnímu čtenáři umožní četba Dveří poznat svět, jak jej prožívali naši předkové před čtyřmi sty lety, a zároveň mu poskytne příležitost – jak praví Komenský –, „aby jazyk svuj všecken pospolu viděl“.