Radim Kopáč strana 2 z 2

Osmadvacet rozhovorů, prostřednictvím kterých se Aleně Blažejovské a Radimu Kopáčovi podařilo zaznamenat momenty, představy či fascinace, jež ovlivňují životy českých básníků. Rozhovory autoři vedli s Eugenem Brikciusem, Milošem Doležalem, Gustavem Erhartem, Jaroslavem Erikem Fričem, Janem Gabrielem, Jiřím Goldem, Norbertem Holubem, Petrem Hrbáčem, Jaroslavem Chobotem, Zeno Kaprálem, Albertem Kaufmannem, Alexandrem Klimentem, Josefem Kroutvorem, Vladimírem Křivánkem, Jiřím Kuběnou, Patrikem Linhartem, Lukášem Marvanem, Petrem Mikešem, Pavlem Petrem, Janem Řezáčem, Vítem Slívou, Michalem Šandou, Viktorem Šlajchrtem, Janem Štolbou, Miroslavem Topinkou, Prokopem Voskovcem, Mnoháčkem Zgublačenkem a Karlem Zlínem. Je jich tolik, že pro ně marně hledáme něco společného. Konzervativní katolík, surrealista, tradicionalista, experimentátor. Sacerdos Poesie, ale i nepublikující básník; autor prakticky celý život pobývající mimo kulturní centra, básník-světoobčan. Autor mimo jiné zaobírající se osobami psychicky narušenými, ten, jenž z vlastní zkušenosti ví a svojí osobou i tvorbou dokládá, že "mezi duševně nemocnými je mnoho umělců". Tvůrce víceméně proslulý; onen, jenž vskutku není ani doma prorokem. Důvodem k představení jednotlivých tvůrců nebyla ani tak proslulost jejich díla, ale stala se jím rozlehlost osobnosti. Objevem může totiž být také vědomí souvislostí, které náhle vyvstávají před našima očima. Vědomí, že nikdo - tedy ani umělec - nežije osamocen, že na kohosi navazuje (kýmsi obklopen).

Výprava za tématem erotiky napříč staletími - od počátků po rok 1989. Pouť začíná v polovině 14. století dramatickým Mastičkářem a končí texty, které vznikly těsně před "listopadovým uragánem". Povaha sebraného materiálu je různá, jako se různily doby, kdy jednotlivé příspěvky vznikaly. Čtenář objeví jak velké postavy dějin české literární erotiky (Jeník z Bratřic, K. H. Mácha, K. J. Obrátil), tak desítky autorů anonymních, zapomenutých nebo dosud neobjevených. Autorem osvětové předmluvy je esejista Jan Nejedlý. Kniha pojatá zábavným, nenuceným způsobem poslouží dobře k čtení, listování i snění v každém věku.

Publikace představuje slovem a obrazem sto vybraných míst hlavního města v souvislosti s erotickým, obecněji sexuálním životem Pražanů zejména ve 20. století. Prochází jednotlivé městské čtvrti s důrazem na architektonické prvky a sochy ve veřejném prostoru, na lokality, kde žili nebo provozovali svoji živnost vydavatelé a autoři erotické literatury, ale i malíři, fotografové, filmaři, herci a zpěváci, případně různí popularizátoři, osvětáři a sběratelé, u nichž se objevovaly erotické motivy, a na instituce nejrůznějším způsobem spojené s tematikou lidské sexuality. Publikace přináší vedle úvodu a průvodních textů k jednotlivým zastavením četné ukázky z krásné i odborné literatury a bohatý ilustrační materiál.

Obsáhlá kniha provádí čtenáře po hospodách a vinárnách staré i novější Prahy a přináší obrazy ze života i z literatury. Kdo, kdy, kde, co, s kým a proč. Vycházka od pozdně středověké Jedové chýše, kde se za časů Egona Kische tančilo s mrtvolou, přes hospodu U Ježíška, v níž úřadoval Jan Neruda, až k dejvické nádražce, kde se při pivu holduje Miloši Frýbovi. Kniha je bohatě ilustrována z dobových pramenů i nejnovějšími fotografiemi.

Cesta po punkové stopě jedné výjimečné éry, přes osudy konkrétních míst, lidí i událostí. Klub 007, Buďánka, Cibulka, Zlatá loď, Sochorka + Papírna, Black Hand, Ladronka, Propast, Medáci, Milada. Doklad, že Praha měla a má nejen svůj líc, ale i rub. Vzpomínky pamětníků, na 400 dobových fotografií od třiceti fotografů + plakáty, pozvánky, kresby a koláže. Kniha, graficky i obsahem pojatá jako typický fanzin z devadesátek, zachycuje jedinečnou atmosféru zaniklých skvotů, alternativních center a klubů, které mezi devětaosmdesátým a rokem 2000 fungovaly v Praze. Shora jmenované podniky (i mnohá jiná kontrakulturní centra) přispívala svou existencí i konkrétní programovou náplní k tomu, že mainstreamová kultura měla v devadesátých letech jasnou a solidní opozici, navazující myšlenkově v mnohém na podzemní aktivity československé druhé kultury sedmdesátých a osmdesátých let. Hudba, film, výtvarné projevy, literatura plus obecně sdílený princip do-it-yourself dávaly v devadesátkách šanci jedincům i skupinám na tvůrčí i osobnostní nezávislost, na seberealizaci mimo oficiální kurs kultury, společnosti, civilizace. Šlo o neopakovatelnou éru, kterou po roce 2000 zválcovaly nové, virtuálně projektované světy, myšlenkově povrchní a prázdné, ale i narůstající nepřejícnost, ba nevraživost ze strany nových představitelů moci, kteří alternativu nechápali jako nezbytný rub jakékoli hegemonie, ale jako ohrožení, podobně jako dekádu dvě předtím moc komunistická.

Sborník připomíná významné výročí české literatury a kultury: dvě stě let od narození Karla Hynka Máchy. Povaha publikace je výrazně jiná než tituly, které byly v souvislosti s máchovskými výročími editovány v minulém století. Specifikum sborníku spočívá v jeho různorodosti, a sice různorodosti autorských pohledů a přístupů. Z takové rozmanitosti přístupů vyvstává mozaikově pestrá, konkrétní podoba básníka a jeho díla zbavující jeho odkaz kanonické ztuhlosti a abstraktní formulkovosti.

Texty k nové české literatuře na přelomu tisíciletí.

Texty k nové české literatuře na přelomu tisíciletí.