Radim Kopáč strana 2 z 3

Další svazek populární edice Zmizelá Praha přináší výběr historického fotografického materiálu velmi nezvyklého zaměření. Lokály a zařízení dětem nepřístupné, místa spojená s nočním životem města slibují zážitek velmi nevšední.

Další svazek populární edice Zmizelá Praha přináší výběr historického fotografického materiálu velmi nezvyklého zaměření. Lokály a zařízení dětem nepřístupné, místa spojená s nočním životem města slibují zážitek velmi nevšední.

Dvanáct studií v knize výtvarného a literárního kritika Radima Kopáče (1976) má jako svorník titulní okraj, kulturní periferii, čili tu oblast, která je vesměs jak mimo zdejší umělecký, potažmo literární kánon, tak mimo zájem médií, a nejen těch mainstreamových. K fenoménům, jako patafyzika, naivismus, mystifikace, romská literatura, akt ve fotografii nebo erotika v literatuře, existují po roce 1989 možná dílčí příspěvky, nikoli však sumarizující, rekapitulující texty. Právě takovou ambici mají kapitoly této knihy: chtějí být průvodci po tématech, nikoli literárně- či uměnovědnými výklady, mají za skromný cíl přiblížit a obhlédnout terén, předvést jeho široký potenciál. Prostě ukázat směrem, kterým se chtě nechtě hlavní proud vždycky obrátí pro svoji další potravu - na okraj.

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutuchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou. Předkládaná publikace zachycuje z této oblasti vše podstatné fo rmou úvodní studie, zasazující téma do dobového i žánrového kontextu, a edice vybraných textů, k nimž patří např. parodie a travestie Svatebních košil, Vodníka, Dceřiny kletby, Polednice a dalších balad Erbenovy Kytice. Knihu uzavírá seznam pramenů, literatury a ilustrací.

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutuchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou. Předkládaná publikace zachycuje z této oblasti vše podstatné fo rmou úvodní studie, zasazující téma do dobového i žánrového kontextu, a edice vybraných textů, k nimž patří např. parodie a travestie Svatebních košil, Vodníka, Dceřiny kletby, Polednice a dalších balad Erbenovy Kytice. Knihu uzavírá seznam pramenů, literatury a ilustrací.

„Padejte hvězdy / Ale krásnější než vy jsou elektrické výboje pohlaví / Padejte ženy / Sestřelené létavice touhy.“ Úryvek z málo známého básnického textu Zbyňka Havlíčka (1922–1969) otvírá téma předkládané knihy, jímž je exponovaný erotismus v díle Havlíčkově, Jany Krejcarové (1928–1981) a Egona Bondyho (1930–2007), tří nepominutelných osobností poválečné české poezie a (zprvu undergroundové) kultury. Zejména na konci čtyřicátých let (a znovu v první polovině let šedesátých) se jejich životní i umělecké osudy těsně protínaly. V rovině výrazové sice každý mířil od počátku jiným směrem (od surrealismu mnoha podob k totálnímu realismu), téma však měli dlouhodobě společné: intenzivní mezilidské filiace, častokrát intimního rázu. Svědčí o tom třebas proslavený cyklus Krejcarové V zahrádce otce mého (v souvislosti s Havlíčkovou sbírkou Levou rukou) a Bondyho Appendix pro Honzu Krejcarovou (v reakci na její Dopis z jara 1962), ale i řada jiných příbuzností. Antologii uvedených, většinou raritních a téměř nedostupných textů, sestavil a předmluvou opatřil Radim Kopáč.

„Padejte hvězdy / Ale krásnější než vy jsou elektrické výboje pohlaví / Padejte ženy / Sestřelené létavice touhy.“ Úryvek z málo známého básnického textu Zbyňka Havlíčka (1922–1969) otvírá téma předkládané knihy, jímž je exponovaný erotismus v díle Havlíčkově, Jany Krejcarové (1928–1981) a Egona Bondyho (1930–2007), tří nepominutelných osobností poválečné české poezie a (zprvu undergroundové) kultury. Zejména na konci čtyřicátých let (a znovu v první polovině let šedesátých) se jejich životní i umělecké osudy těsně protínaly. V rovině výrazové sice každý mířil od počátku jiným směrem (od surrealismu mnoha podob k totálnímu realismu), téma však měli dlouhodobě společné: intenzivní mezilidské filiace, častokrát intimního rázu. Svědčí o tom třebas proslavený cyklus Krejcarové V zahrádce otce mého (v souvislosti s Havlíčkovou sbírkou Levou rukou) a Bondyho Appendix pro Honzu Krejcarovou (v reakci na její Dopis z jara 1962), ale i řada jiných příbuzností. Antologii uvedených, většinou raritních a téměř nedostupných textů, sestavil a předmluvou opatřil Radim Kopáč.

Knížka Vrchlický erotický je prvním souborným komentovaným vydáním všech erotických veršovaných textů, které tradice připisuje básníku, dramatiku a překladateli Jaroslavu Vrchlickému. Mezi nejrozšířenější díla tohoto druhu patří Rytíř Smil, literárně nejhodnotnější je takřka neznámý Chanson sans honneur, doplňkový význam pak mají Svatební košile, Hovno (Těžítko) a Chudák včela. Chystaná publikace přináší kriticky připravené texty všech těchto děl, které jsou doplněny studií, komentářem, bibliografií a ediční poznámkou. Úvodní studie Milana Šedivého, znalce Vrchlického díla, na základě textologické a versologické analýzy básníkovy tvorby předkládá hypotézy týkající se Vrchlického autorství. Následují texty jednotlivých děl, přičemž u skladby Rytíř Smil jsou odlišeny různé vrstvy textu, který během desetiletí postupně narůstal o další a další sloky. Závěrečná studie editorů zasazuje erotická díla připisovaná Vrchlickému do širšího kulturně-literárního kontextu. Bibliografie v relativní úplnosti shrnuje všechna vydání děl uvedených v publikaci a ediční poznámka přibližuje provedené textové úpravy. Obrazovým doprovodem publikace jsou převážně ilustrace vybrané z dobových vydání Rytíře Smila.

Osmadvacet rozhovorů, prostřednictvím kterých se Aleně Blažejovské a Radimu Kopáčovi podařilo zaznamenat momenty, představy či fascinace, jež ovlivňují životy českých básníků. Rozhovory autoři vedli s Eugenem Brikciusem, Milošem Doležalem, Gustavem Erhartem, Jaroslavem Erikem Fričem, Janem Gabrielem, Jiřím Goldem, Norbertem Holubem, Petrem Hrbáčem, Jaroslavem Chobotem, Zeno Kaprálem, Albertem Kaufmannem, Alexandrem Klimentem, Josefem Kroutvorem, Vladimírem Křivánkem, Jiřím Kuběnou, Patrikem Linhartem, Lukášem Marvanem, Petrem Mikešem, Pavlem Petrem, Janem Řezáčem, Vítem Slívou, Michalem Šandou, Viktorem Šlajchrtem, Janem Štolbou, Miroslavem Topinkou, Prokopem Voskovcem, Mnoháčkem Zgublačenkem a Karlem Zlínem. Je jich tolik, že pro ně marně hledáme něco společného. Konzervativní katolík, surrealista, tradicionalista, experimentátor. Sacerdos Poesie, ale i nepublikující básník; autor prakticky celý život pobývající mimo kulturní centra, básník-světoobčan. Autor mimo jiné zaobírající se osobami psychicky narušenými, ten, jenž z vlastní zkušenosti ví a svojí osobou i tvorbou dokládá, že "mezi duševně nemocnými je mnoho umělců". Tvůrce víceméně proslulý; onen, jenž vskutku není ani doma prorokem. Důvodem k představení jednotlivých tvůrců nebyla ani tak proslulost jejich díla, ale stala se jím rozlehlost osobnosti. Objevem může totiž být také vědomí souvislostí, které náhle vyvstávají před našima očima. Vědomí, že nikdo - tedy ani umělec - nežije osamocen, že na kohosi navazuje (kýmsi obklopen).

Básník a esejista Petr Král, narozený v Praze, od září 1968 žijící v Paříži, je autorem víc než tří desítek knížek, psaných česky i francouzsky: jeho doménou je poezie, ale věnuje se také filmové, literární a výtvarné esejistice, překladu a ediční práci – mj. v roce 2002 vyšla v nakladatelství Gallimard, jehož lektorem rovněž určitou dobu byl, jeho monumentální antologie moderní české poezie 1945–2000. V 60. letech minulého století patřil v Čechách k surrealistickému okruhu kolem Vratislava Effenbergera, posléze ve Francii své surrealistické východisko opouštěl – směrem k „pěší metafyzice“, jak sám říká a jíž je věrný dodnes. Rozhovor kritika a editora Radima Kopáče (1976), autora rozsáhlých dialogů mj. s Bohumilou Grögerovou (Klikyháky paměti, 2005) a Janem Řezáčem (Deliria, 2004) vzniká u příležitosti Králova návratu do Čech: rozhovor si za svůj leitomotiv zvolil úniky, neboť právě úniky z jedné země do druhé, z jednoho žánru k jinému, z jedné umělecké kategorie do další, jsou pro Petra Krále, svým způsobem permanentního nomáda a všetečného umělce, celoživotně příznačné. Knihu doprovází antologie Královy poezie a dokumentární fotografie.

Básník a esejista Petr Král, narozený v Praze, od září 1968 žijící v Paříži, je autorem víc než tří desítek knížek, psaných česky i francouzsky: jeho doménou je poezie, ale věnuje se také filmové, literární a výtvarné esejistice, překladu a ediční práci – mj. v roce 2002 vyšla v nakladatelství Gallimard, jehož lektorem rovněž určitou dobu byl, jeho monumentální antologie moderní české poezie 1945–2000. V 60. letech minulého století patřil v Čechách k surrealistickému okruhu kolem Vratislava Effenbergera, posléze ve Francii své surrealistické východisko opouštěl – směrem k „pěší metafyzice“, jak sám říká a jíž je věrný dodnes. Rozhovor kritika a editora Radima Kopáče (1976), autora rozsáhlých dialogů mj. s Bohumilou Grögerovou (Klikyháky paměti, 2005) a Janem Řezáčem (Deliria, 2004) vzniká u příležitosti Králova návratu do Čech: rozhovor si za svůj leitomotiv zvolil úniky, neboť právě úniky z jedné země do druhé, z jednoho žánru k jinému, z jedné umělecké kategorie do další, jsou pro Petra Krále, svým způsobem permanentního nomáda a všetečného umělce, celoživotně příznačné. Knihu doprovází antologie Královy poezie a dokumentární fotografie.

Texty k nové české literatuře na přelomu tisíciletí.

Texty k nové české literatuře na přelomu tisíciletí.

Sborník připomíná významné výročí české literatury a kultury: dvě stě let od narození Karla Hynka Máchy. Povaha publikace je výrazně jiná než tituly, které byly v souvislosti s máchovskými výročími editovány v minulém století. Specifikum sborníku spočívá v jeho různorodosti, a sice různorodosti autorských pohledů a přístupů. Z takové rozmanitosti přístupů vyvstává mozaikově pestrá, konkrétní podoba básníka a jeho díla zbavující jeho odkaz kanonické ztuhlosti a abstraktní formulkovosti.

Sborník připomíná významné výročí české literatury a kultury: dvě stě let od narození Karla Hynka Máchy. Povaha publikace je výrazně jiná než tituly, které byly v souvislosti s máchovskými výročími editovány v minulém století. Specifikum sborníku spočívá v jeho různorodosti, a sice různorodosti autorských pohledů a přístupů. Z takové rozmanitosti přístupů vyvstává mozaikově pestrá, konkrétní podoba básníka a jeho díla zbavující jeho odkaz kanonické ztuhlosti a abstraktní formulkovosti.

Studie o devíti kapitolách má jediný cíl: zpochybnit představu, že česká literatura posledních dvou set let, ale zejména 19. století, byla a dodnes je pouze záležitostí kultivovaného ducha - že tělesné, notabene erotické nebo sexuální prvky v ní neexistují, anebo bídně přežívají kdesi na umělecko-estetické periferii, aniž by národnímu písemnictví přidávaly cokoli relevantního a konstruktivního.