Michaela Kosťálová strana 2 z 3

Herecké umění Růženy Šlemové se vyznačovalo nápadně osobitým, charakteristickým projevem, který převyšovala už snad pouze její vrozená noblesa a elegance, s jakou ke všem filmovým postavám přistupovala. O umění, životních radostech i strastech generace herců první československé republiky, bylo již v minulosti vydáno mnoho knih. Od Adiny Mandlové, přes Vlastu Buriana až po přehledné soubory několika osobností. Titulem "Pikantní dáma Růžena Šlemrová" však dochází v moderní filmové historii k poměrně zásadnímu momentu, neboť autorka přichází s ucelenou filmografií této významné a nezapomenutelné osobnosti. Herecké umění Růženy Šlemové se vyznačovalo nápadně osobitým, charakteristickým projevem, který převyšovala už snad pouze její vrozená noblesa a elegance, s jakou ke všem filmovým postavám přistupovala. Až na drobné, poválečné výjimky se proto všechny její postavy staly právem vizuálním i uměleckým klenotem prvorepublikového filmu, neboť charismatickou, vždy vysoce elegantně oblečenou ženu, s darem pikantního konverzačního projevu a nezaměnitelně pronikavým hlasem, nešlo za žádných okolností přehlédnout. Vznikla tak nedostižitelná představitelka salonních úloh - "dam z vysoké společnosti", jež neměla ve své době konkurenci. Zatímco její osobní život byl šťastně urovnaný a naplněný, o to pikantnější a mnohdy byl její umělecký vzestup a dráha přinášející i nejedno překvapení. Autorka předkládá čtenářům knihu, která stojí rozhodně za přečtení.

Mladá spisovatelka, historička umění a obdivovatelka Simony Monyové Michaela Košťálová, napsala knihu Tragický osud spisovatelky Simony Monyové.Knihu se vyplatí přečíst od začátku až do konce. Z dostupných materiálů a svého vnitřního přesvědčení obna žuje svět Simony Monyové, ve kterém žila čtyřicet čtyři let. Jde o velmi zajímavé čtení, které přináší mnoho nevyřčených slov, tužeb a přání této mimořádné, vtipné, krásné, pilné a úspěšné spisovatelky, které by se chtěla podobat nejedna žena. Autork a ji ukazuje v plné šíři jako ženu, která do bláznivého světa chtěla prostřednictvím své tvorby vnést alespoň nějaký řád, který by byl smysluplný a přijatelný pro většinu lidí. Je velká škoda, že tento její záměr byl krutě a předčasně ukončen.

Brilantní zpěvačka - "první dáma šansonu" a typově ojedinělá herečka paní Hana Hegerová, která se všemi svými přáteli a příznivci oslaví letos své 80. výročí, patří již více jak čtyřicet let mezi čelní představitelky československé hudební scény, ve které, přestože přibývá pořád více a více tváří, je stále nevídaným solitérem Její neopakovatelný projev a výstižná hudba dovede stejně tak něžně pohladit po duši, jako s vážností přinutit k přemýšlení o skutečných lidských hodnotách života, jakými jsou láska, mládí, stáří či štěstí a svoboda. Hana Hegerová je umělkyní, jež za svůj život ušla velký kus cesty, která mnohdy nebyla jednoduchá. Zažila vrcholnou slávu i křivdu, luxus i bídu a přece po celý život zůstala skromnou ženou, jejímž hlavn ím cílem nebylo být "hvězdou" za každou cenu. Autorka, historička umění, předkládá čtenářům knihu netradičně pojatou, která se nespecializuje na významná kariérní data, nýbrž na osobnost Hany Hegerové, takové, jakou doopravdy je. Popisuje její koníč ky, neuvěřitelné zážitky, vášně a záliby, vyzdvihuje její cit pro umění, francouzskou kulturu či módu prvorepublikové elegance.

" Já nemám žádná ústa, já mám hubu a tu si budu votvírat a hodně si ji musím otevřít, aby se mi tam vod vás ty zuby ještě vešly." " Pane profesore, aspoň tu madurídu aby udělal." Spisovatelka Michaela Košťálová předkládá čtenářům více jak 500 známýc h i méně známých hlášek v knize Hlášky herců první republiky, které se nám okamžitě vybaví, když zaslechneme i jen náznaky dialogů z prvorepublikových filmů. A není divu. Kvalitních a humorných hlášek, jízlivých poznámek a komických dialogů vzniklo j en v tomto období několik tisíc. Prvorepublikové dámy a pánové skrze své ostré jazýčky dokázali být se světem okolo sebe brzy hotoví. Příjemně se poslouchajících dialogů a tzv. "hlodů" je nepřeberné množství. Rozhodně nelze zapomenout například na vý roky slavných herců - Hugo Haas jako pan Načeradec: "Já jsem efektivně mrtvý muž , co se ode mě chce!" Autorka předkládá knihu všem čtenářům, kteří se chtějí od srdce zasmát a zároveň se něco nového " ze zákulisí " vybraných filmů a hereckých osob ností dozvědět. Kniha Michaely Košťálové je již třetí publikací vydanou v nakladatelství Petrklíč.

Zdeňka Baldová je jedna z nejvýznamnějších představitelek generace umělců počátku dvacátého století. Výtečná herečka, v první řadě originální ženská komička, avšak současně také jedinečná interpretka realistických a naturalistických úloh v divadle a především prvorepubliková hvězda stříbrného plátna, která učinila ze svého šišlavého, brebentivého projevu, přeřeků i drobných nehod natolik velkou a pozitivně vnímanou luxusní přednost, že se stala ve své době dokonce jedinou herečkou, o které se dalo říci, že jí podobné "průšvihy" skutečně slušely… Kniha Průšvihy Zdeňky Baldové se snaží postihnout všechny významné a zajímavé stránky života a originálního hereckého projevu umělkyně. Neulpívá přitom jen na všeobecně známých faktech. Zájem směřuje hlouběji pod povrch věcí a přináší tak celou řadu dosud nepublikovaných skutečností o Zdeňce Baldové. Popisuje například její radosti i strasti jako manželky velkého Karla Hugo Hilara, podrobně líčí kuriózní (dnes již veřejností zapomenuté) nedorozumění, které vzniklo roku 1934 mezi Hilarem, Baldovou a tehdejším ministrem školství a národní osvěty (kultury), poukazuje na její nejobávanější konkurentku a přední kolegyni ze scény Národního divadla v Praze - Mílu Pačovou, a pojednává také o životní roli Zdeňky Baldové - paní Dulské, kterou umělkyně přenesla na filmové plátno nejen díky svému umění, ale i vlivem osudové náhody, a sice předčasné smrti její herecké kolegyně…

Kniha objevuje tvář prvního československého prezidenta z nevšedního úhlu pohledu, výhradně z jeho soukromí. Čtenář knihy získá ucelený, mnohdy detailně vykreslený pohled na civilní život T. G. Masaryka. Například pro jaké typy žen měl slabost, jaký vztah měl k ženám vůbec, kterého ministra se zastal v momentě, když se k nelibosti veřejnosti oženil s herečkou. Jaká jídla měl rád, proč se rozhodl být abstinentem, kdy sportoval, jaký byl kůň Hektor, jak vypadala soukromá pracovna TGM i proč upřednostňoval skřipec před brýlemi. Součástí knihy je profil zajímavostí pojících se k prezidentově choti paní Charlottě Garrigue Masarykové. Překvapením může být otázka, jaký vztah měl ke spisovatelce Oldře Sedlmayerové, s níž zvažoval sepsat velkolepé literární dílo, zda milenecký, nebo jen přátelský. Čtenář se dozví, že si umělkyně T. G. Masaryka oblíbila již ve svých třinácti letech, kdy se mu také rozhodla sepsat obdivný dopis, o jejích úsměvných milých dívčích trablech i o tom, jak o něm získávala informace.

Všichni ho známe a téměř všichni ho milujeme… Ostatně, kdo by si fešného detektiva s knírkem a pověstnými „šedými buňkami mozkovými“, jenž má na svou mnohdy dokonale pichlavou ješitnost a samolibost díky své genialitě a oslnivé znalosti psychologie a společenských konvencí plné právo, nezamiloval… Řeč není o nikom jiném nežli o Herculu Poirotovi, nejslavnějším hrdinovi z pera Agathy Christie (1890–1976). Detektivek s jeho postavou v hlavní roli vyšly od té první v roce 1921 již desítky, avšak nyní je na řadě knižní rekonstrukce jeho vlastního já – (nejen) portrét Hercule Poirota. Kniha, jejíž autorkou je profesí specialistka na historii umění meziválečného období je zpracována netradičně, a to především díky odvážnému a citlivému propojení několika různých tématických okruhů. Slavný detektiv v této publikaci poprvé v historii získává na plastické životnosti, díky které čtenář uceleně pozná nejen kompletní Poirotovu charakteristiku, jak mu ji vtiskla autorka a posléze tvůrci 13 sérií filmových snímků, ale současně i řadu detailních rysů, které v průběhu četby či sledování televizního filmu mohou fanouškům uniknout. Neméně významnou součástí knihy je také představení tvůrkyně slavného elegána – Agathy Christie - a taktéž nemalý prostor je věnovaný úloze Hercula Poirota ve filmu, kde se jeho vrcholným představitelem stal slavný britský herec David Suchet, jemuž je rovněž věnován dostatečný prostor. Specialitou knihy je podrobný rozbor postavy spisovatelky Ariadne Oliverové – „karikatury“, do níž Agatha Christie promítla sebe samu…

Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky. Spisovatelka se v knize zaměřuje výhradně na soukromí a civilní život výjimečné, přemýšlivé, charismatické a citlivé ženy. Čtenář se například dozví, jak a s jakým prospěchem Milada Horáková studovala, jaké byly její záliby, jaký měla vztah k literatuře či hudbě, jaká byla její první láska, jakou byla manželkou, jak se oblékala a jaký měla vztah k módě. Součástí knihy je objasnění některých zavádějících informací ze života Milady Horákové, mezi něž náleží například fáma o její spojitosti se zbořeným mariánským sloupem na Staroměstském náměstí v Praze či spekulace, že měla být sekretářkou našeho druhého prezidenta E. Beneše. Autorka ve své knize současně odhalila i dosud velice spoře publikovaný profil Milady Horákové jako svébytné studentky Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde ji vyučoval například také prof. JUDr. Jan Krčmář, jehož životem a prací se autorka dlouhodobě zabývá. V knize nechybí emotivně silné momenty a úryvky z dopisů a dalších zdrojů, které statečná žena a pravá dáma, okouzlující svým nefalšovaným šarmem, učinila jen několik dní před svou smrtí.

Historicky nejvýznamnější český panovník, římský císař a také největší Čech je tentokrát předmětem neobvyklého pohledu autorky na soukromí Karla IV. Čtenář se dozví, jak probíhalo panovníkovo mládí, jaké byly jeho lásky, kdo všechno patřil k jeho manželkám, že pojal za manželku „vdovu“ po vlastním synovi, zda měl milenku, či jestli věřil v astrologii. Poutavé jsou momenty i kapitoly věnované sporům Karla IV. s otcem Janem Lucemburským či noblese i intrikám na půdě tehdejšího Pražského hradu. Neméně zajímavé jsou pak části zaměřené na panovníkovy specifické záliby či kapitola věnovaná rekapitulaci nejznámějších a především nejkurióznějších omylů a fabulací ze života Karla IV. Autorka se ve své knize dotýká velkých témat, jako je rok 1348, pražská Univerzita Karlova či nejvýznamnější architektura doby lucemburské - vše ovšem v netradičním duchu spjatém se soukromím Karla IV. Specialitou knihy je kapitola, kde se autorka pokouší o nadčasové porovnání krále Karla IV. a prvního československého prezidenta T. G. Masaryka - dvou našich nejvýznamějších státníků. Závěr knihy připomíná pestrou škálu známých osobností a jejich neméně pestrou paletu názorů a citátů o Karlu IV. Kniha je oslavou sedmistého výročí narození velkého panovníka, rekapituluje i nejvýznamnější umělecká díla a počiny, jimž byl velký panovník napříč časem předlohou či inspirátorem.

Zní to až neuvěřitelně - vitální, temperamentní, šarmantní a na svůj věk velmi půvabná královna je s Brity i s námi všemi již celých devadesát let, a k tomu ještě je nejdéle "sloužící" panovnicí. Úctyhodnou dobou devadesáti let života se může pochlubit jen málokdo z nás. Někteří už zemřeli, jiní se teprve nedávno narodili, a přece od počátku 50. let až do moderního 21. století panuje v Británii stále jedna pozoruhodná královna, již známe jako elegantní dámu v barevných kostýmcích a slušivém kloboučku snad všichni. Avšak položme si otázku. Známe ji opravdu (zejména my Češi, kterých se britská historie týká přirozeně jen okrajově) tak dobře? Známe její tradiční zvyky, osobní koníčky, záliby či například nejrůznější humorné příběhy, kuriozity a rekordy jejího života? Spisobatelka si klade za cíl poutavě a s lehkostí provést čtenáře všemožnými událostmi a zvyky Alžbětina dvora, který se může v tuzemsku oprávněně jevit jako velký samostatný a nepoznaný svět. V publikaci nechybí ani občasná srovnání s českou historií, která se s britskou v určitých obdobích potkávala. Kniha je napsaná u příležitosti úctyhodného jubilea královny Alžběta II. Je vhodná pro všechny skupiny čtenářů.

Charlotta Garrigue, provdaná Masaryková (1850-1923), byla historicky první dámou naší republiky, přičemž z tohoto společenského postavení je také veřejnosti nejznámější. Přesto právě zde platí jakési dvojí vidění. Charlotta je sice na jedné straně známá jako Američanka a žena prvního prezidenta, avšak její osobní život a její skutečná role, již sehrála „ve stínu“ svého manžela, je jaksi zastíněna její dcerou Alicí a synem Janem Masarykem. Charlottu Masarykovou, dceru z dobře situované americké rodiny, která se vzdala životních jistot, aby se mohla odstěhovat po boku původně chudého a ve společnosti ostrakizovaného vědce T. G. Masaryka (1850-1937) do nejistých poměrů Rakouska-Uherska, lze oprávněně považovat za jednu z legend naší historie. Jde o poutavý příběh ženy, která v sobě nalezla nejen obrovskou sílu podporovat svého manžela takřka proti všem, ale současně i ženy s neutuchající láskou k české kultuře a její historii, zejména pak k osobnosti a dílu Bedřicha Smetany. Kniha je postavena na základě výpovědí (pamětí) mnoha prvorepublikových osobností, které měly to štěstí, že paní Masarykovou znaly osobně a prožily s ní některou z etap jejího dramatického života. Po dlouhé době jde o knihu, která nepracuje pouze s moderními zdroji, ale takřka výhradně se zdroji historickými, dnes takřka neznámými.

"Muž, v jehož životě se tragédie i nesmrtelnost potkávaly… Osud ve jménu slz i věčnosti." Tak by se stručně dala charakterizovat životní cesta jednoho z nejvýznamnějších literátů a osobností vůbec našich dějin. Karel Čapek je uznávanou legendou, ale prožil i nesnadný, mnohdy až společensky ostrakizovaný život. Vše začalo již za dob studií, kdy musel po odhalení své spolupráce s tajným studentským spolkem přestoupit na jiné gymnázium. Jeho pověst, tehdy chápanou jako pošramocenou, vystřídalo zadostiučinění, když získal doktorát na Univerzitě Karlově a zanedlouho se stal úspěšným publicistou a spisovatelem. Pozitivní vyhlídky ovšem znovu vystřídaly vážné starosti. Jeho nemoc i osobité názory způsobily, že nakonec musel opustit redakci Národních listů. Také jeho osobní život a manželství s herečkou Olgou Scheinpflugovou byly charakteristické kolísavými stavy. Říká se, že jejich svazek byl voda a oheň… Čapek jako prozaik a dramatik byl excelentní, ale okolí ho v závěru života nešetřilo. Osudovou ránu mu přinesla abdikace prezidenta Edvarda Beneše. Tehdy se stal terčem nové, jinak myslící společnosti a nejen četné urážlivé anonymní dopisy, ale i vytloukání oken jeho domu a podobné incidenty byly útoky, které následovaly jako odporná "odplata" za jeho promasarykovské postoje. Celkem osmkrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu, ale nikdy ji nezískal… Jaké bylo soukromí legendárního spisovatele, který poznal velmi blízko nejen TGM, ale i celou jeho rodinu a přátele? Jak vypadal domov tzv. pátečníka Karla Čapka a jaké detaily z jeho soukromého života rozhodly o jeho osudu? Proč se nikdy nestal docentem na Univerzitě Karlově? Nejen nad těmito, ale i mnohými dalšími otázkami se zamýšlí kniha, která je podobně jako autorčino předchozí dílo Charlotta Masaryková - Ve stínu koncipováno na základě autentických vzpomínek pamětníků.

Václa Havel - vzpomínková kniha zachycuje životní dráhu Václava Havla od dětských let až po nejvyšší ústavní funkci prezidenta republiky krátkými výstižnými texty a velkým obrazovým doprovodem. Publikace obsahuje téměř všechny nejdůležitější etapy jeho vývoje na více než stu dobových fotografiích. Jde o unikátní časosběrný materiál, který každému připomene velkou osobnost světového významu.

Historicky nejvýznamnější český panovník, římský císař a také největší Čech je tentokrát předmětem neobvyklého pohledu autorky na soukromí Karla IV. Čtenář se dozví, jak probíhalo panovníkovo mládí, jaké byly jeho lásky, kdo všechno patřil k jeho manželkám, že pojal za manželku „vdovu“ po vlastním synovi, zda měl milenku, či jestli věřil v astrologii. Poutavé jsou momenty i kapitoly věnované sporům Karla IV. s otcem Janem Lucemburským či noblese i intrikám na půdě tehdejšího Pražského hradu. Neméně zajímavé jsou pak části zaměřené na panovníkovy specifické záliby či kapitola věnovaná rekapitulaci nejznámějších a především nejkurióznějších omylů a fabulací ze života Karla IV. Autorka se ve své knize dotýká velkých témat, jako je rok 1348, pražská Univerzita Karlova či nejvýznamnější architektura doby lucemburské - vše ovšem v netradičním duchu spjatém se soukromím Karla IV. Specialitou knihy je kapitola, kde se autorka pokouší o nadčasové porovnání krále Karla IV. a prvního československého prezidenta T. G. Masaryka - dvou našich nejvýznamějších státníků. Závěr knihy připomíná pestrou škálu známých osobností a jejich neméně pestrou paletu názorů a citátů o Karlu IV. Kniha je oslavou sedmistého výročí narození velkého panovníka, rekapituluje i nejvýznamnější umělecká díla a počiny, jimž byl velký panovník napříč časem předlohou či inspirátorem.

Zní to až neuvěřitelně - vitální, temperamentní, šarmantní a na svůj věk velmi půvabná královna je s Brity i s námi všemi již celých devadesát let, a k tomu ještě je nejdéle "sloužící" panovnicí. Úctyhodnou dobou devadesáti let života se může pochlubit jen málokdo z nás. Někteří už zemřeli, jiní se teprve nedávno narodili, a přece od počátku 50. let až do moderního 21. století panuje v Británii stále jedna pozoruhodná královna, již známe jako elegantní dámu v barevných kostýmcích a slušivém kloboučku snad všichni. Avšak položme si otázku. Známe ji opravdu (zejména my Češi, kterých se britská historie týká přirozeně jen okrajově) tak dobře? Známe její tradiční zvyky, osobní koníčky, záliby či například nejrůznější humorné příběhy, kuriozity a rekordy jejího života? Spisobatelka si klade za cíl poutavě a s lehkostí provést čtenáře všemožnými událostmi a zvyky Alžbětina dvora, který se může v tuzemsku oprávněně jevit jako velký samostatný a nepoznaný svět. V publikaci nechybí ani občasná srovnání s českou historií, která se s britskou v určitých obdobích potkávala. Kniha je napsaná u příležitosti úctyhodného jubilea královny Alžběta II. Je vhodná pro všechny skupiny čtenářů.