Petr Král strana 2 z 2

Kam zmizel můj Sýr? je podobenství, které odhaluje hluboké pravdy o změně. Je to zábavný a poučný příběh o dvou myškách a dvou lidičkách žijících v Bludišti, kde hledají Sýr. Sýr je metaforou toho, co v životě chceme, ať už je to zaměstnání, partnerský vztah, peníze, dům, svoboda, dobré zdraví, společenské uznání nebo duševní vyrovnanost. Bludiště je místo, kde hledáme to, co chceme - organizace, pro kterou pracujeme, rodina nebo společnost, ve které žijeme. Myšky i lidičkové čelí v příběhu náhlé změně. Jeden z lidičků, který se nakonec vyrovná se změnou úspěšně, napíše na zeď bludiště, co se naučil. Až uvidíte nápisy na zdi, naučíte se přistupovat ke změnám novým způsobem, jenž zmírní stres ve vašem životě. Příběh je určený pro všechny věkové skupiny. Můžete jej přečíst za hodinu, ale jeho hluboká moudrost vám zůstane na celý život.

Vzdor své pravidelnosti tvoří zápisy Pařížských sešitů zvláštní antideník; důležitější než záznam zážitků a chvil inspirace je tu jejich proměna v nový obrazný a slovní fakt, který je spíš než pouhým otiskem jejich znovustvořením. Lze také říci, že autorova pařížská léta tu jsou přítomna skrz bohatou síť ozvěn, v níž věcná evokace sousedí s básnickým aforismem, detailní záběr s metafysickým povzdechem a reálný postřeh s vyšinutou vizí. Básník, prozaik a esejista Petr Král se narodil 4. září 1941 v Praze, kde také žije; v letech 1968-2006 žil (převážně) v Paříži. Pařížské sešity, které během těchto let vznikly, tu poprvé vycházejí česky v úplném rozsahu.

Textem Medové kuželky se básník Petr Král opět představuje jako výjimečný prozaik, což v jeho případě není jev příliš častý. V kontextu české literatury mimořádná experimentální próza byla napsána už v roce 1973. Pro její nespornou jazykovou kvalitu a nezvyklou textovou stavbu je na ni možné nahlížet jako na určitou poetickou esej, v níž autor zkoumá hranice vlastního psaní a literatury vůbec, pohrává si s obrazy a jakoby zkoumá, co unese příběh, který musí být přerušen v momentě, kdy začíná být zřejmý.

Textem Medové kuželky se básník Petr Král opět představuje jako výjimečný prozaik, což v jeho případě není jev příliš častý. V kontextu české literatury mimořádná experimentální próza byla napsána už v roce 1973. Pro její nespornou jazykovou kvalitu a nezvyklou textovou stavbu je na ni možné nahlížet jako na určitou poetickou esej, v níž autor zkoumá hranice vlastního psaní a literatury vůbec, pohrává si s obrazy a jakoby zkoumá, co unese příběh, který musí být přerušen v momentě, kdy začíná být zřejmý.

Kniha komplexně a čtivě seznamuje s nástroji marketingové komunikace a jejich aplikacemi na našem trhu. Srozumitelný text je doplněn mnoha příklady z české a částečně i slovenské praxe. Po seznámení s modelem marketingové komunikace a problematikou komunikačního plánování se dozvíte vše podstatné o funkcích a praktickém využití jednotlivých prvků komunikačního mixu. Po přečtení knihy byste měli umět stanovit správné komunikační cíle, zvolit odpovídající komunikační strategii a vybrat vhodné komunikační nástroje. Kniha se od zahraničních publikací, které jsou dostupné v ČR a SR, odlišuje příklady výhradně z domácích podmínek. Na rozdíl od jiných publikací poskytuje komplexní a konzistentní náhled na danou problematiku, nikoliv jen dílčí aspekty marketingové komunikace. Velkou předností knihy je také to, že se na ní podílelo množství expertů z marketingové praxe.

Básnická sbírka Petra Krále

Básnická sbírka Petra Krále

Seznámení Petra Krále s Prokopem Voskovcem (1958) patřilo pro oba k „určujícím setkáním“; podstatnou součástí přátelského vztahu, který se z něj rozvinul, bylo společné snění o divadle podnícené zároveň surrealismem a Voskovcem a Werichem. Po tom, co Voskovec (Prokop) za Královy spolupráce uvedl v divadélku Radar první českou inscenaci Jarryho Ubu po roce 1948, napsali spolu oba autoři značně osobní adaptaci Labichovy frašky Nemám času — dokonce ve dvou verzích —, k jejímuž vzniku přispěla i sázka o láhev sektu a matoucí rozhovor vyslechnutý při společné cestě autostopem. Uvedení hry mělo zahájit provoz Divadla Hasičská zbrojnice založeného na zvláštním pojetí představení jako básnické katastrofy, inscenace však nikdy nespatřila světlo světa…

Klíčová próza básníka, prozaika, esejisty, překladatele a editora Petra Krále (* 1941) vznikla z autorovy dlouholeté posedlosti „magií“ jistých – byť zdánlivě všedních – míst, z potřeby zkoumat tajemství jejich přitažlivosti a hledat za ním formuli, v níž

Klíčová próza básníka, prozaika, esejisty, překladatele a editora Petra Krále (* 1941) vznikla z autorovy dlouholeté posedlosti „magií“ jistých – byť zdánlivě všedních – míst, z potřeby zkoumat tajemství jejich přitažlivosti a hledat za ním formuli, v níž

Tento svazek nabízí simultánně ke čtení cyklus básní a víc anekdotické záznamy skutečností, z nichž každá z nich vyrůstá mimo jiné tak chce připomenout, že básník je napřed prostý chodec. Od procházky po předměstí po návštěvu restaurace nebo přecházení mostu se texty soustředí na ty klíčové momenty našich výprav a přesunů, v nichž vnější událost přechází ve vnitřní dobrodružství: na okamžiky tichých závratí, kdy jako by se naše všední gesta náhle podílela na neznámém, ale podstatném rituálu a kreslila v okrajích světa šifru jeho tajemství.

Básník a esejista Petr Král, narozený v Praze, od září 1968 žijící v Paříži, je autorem víc než tří desítek knížek, psaných česky i francouzsky: jeho doménou je poezie, ale věnuje se také filmové, literární a výtvarné esejistice, překladu a ediční práci – mj. v roce 2002 vyšla v nakladatelství Gallimard, jehož lektorem rovněž určitou dobu byl, jeho monumentální antologie moderní české poezie 1945–2000. V 60. letech minulého století patřil v Čechách k surrealistickému okruhu kolem Vratislava Effenbergera, posléze ve Francii své surrealistické východisko opouštěl – směrem k „pěší metafyzice“, jak sám říká a jíž je věrný dodnes. Rozhovor kritika a editora Radima Kopáče (1976), autora rozsáhlých dialogů mj. s Bohumilou Grögerovou (Klikyháky paměti, 2005) a Janem Řezáčem (Deliria, 2004) vzniká u příležitosti Králova návratu do Čech: rozhovor si za svůj leitomotiv zvolil úniky, neboť právě úniky z jedné země do druhé, z jednoho žánru k jinému, z jedné umělecké kategorie do další, jsou pro Petra Krále, svým způsobem permanentního nomáda a všetečného umělce, celoživotně příznačné. Knihu doprovází antologie Královy poezie a dokumentární fotografie.

Básník a esejista Petr Král, narozený v Praze, od září 1968 žijící v Paříži, je autorem víc než tří desítek knížek, psaných česky i francouzsky: jeho doménou je poezie, ale věnuje se také filmové, literární a výtvarné esejistice, překladu a ediční práci – mj. v roce 2002 vyšla v nakladatelství Gallimard, jehož lektorem rovněž určitou dobu byl, jeho monumentální antologie moderní české poezie 1945–2000. V 60. letech minulého století patřil v Čechách k surrealistickému okruhu kolem Vratislava Effenbergera, posléze ve Francii své surrealistické východisko opouštěl – směrem k „pěší metafyzice“, jak sám říká a jíž je věrný dodnes. Rozhovor kritika a editora Radima Kopáče (1976), autora rozsáhlých dialogů mj. s Bohumilou Grögerovou (Klikyháky paměti, 2005) a Janem Řezáčem (Deliria, 2004) vzniká u příležitosti Králova návratu do Čech: rozhovor si za svůj leitomotiv zvolil úniky, neboť právě úniky z jedné země do druhé, z jednoho žánru k jinému, z jedné umělecké kategorie do další, jsou pro Petra Krále, svým způsobem permanentního nomáda a všetečného umělce, celoživotně příznačné. Knihu doprovází antologie Královy poezie a dokumentární fotografie.

Básnická sbírka.