Oskar Krejčí

Pro většinu lidí jsou úvahy o mezinárodní politice diskusí za hranicí osobní zkušenosti a také trochu exkluzivním tématem pro vyvolené. I zprostředkovaný kontakt může být zavádějící: pohled na válku v televizním přenosu se podobá hranému filmu, nákup zahraničního zboží nákupu domácích výrobků, celníci na přechodu hranic jednají podle předpisů stejně jako policisté v rodném městě; a přece jde o něco jiného. Onou tajuplnou odlišností ale nejsou pouze pompézní summity či recepce diplomatů. To podstatné, co činí z mezinárodní politiky něco zvláštního, je osobité fungování moci ve světovém politickém systému. Cílem knihy je představit tu část politické teorie, která se týká mezinárodních vztahů, a tomu jsou podřízeny i ostatní poznávací nástroje; dotyky s některými vědami jsou jen letmé. Například historická data a události slouží jako nástroje a ilustrace; nalezení počátku věcí pomáhá pochopit jejich smysl a jsou vybrány i proto, aby umožnily lépe vyjádřit teoretickou koncepci knihy.

Česko i Slovensko se díky spojeneckým závazkum zaplétají do válečných operací aniž s takovouto zahraniční politikou mají veřejnost či politické elity zkušenosti. Proto je nutné zahájit diskusi o válce, a to zejména v podmínkach možného sebezničení lidstva. Kniha se ale vedle otázek totálni jaderné i omezené války věnuje také válkam občanským. Přináší vymezení právních limitú užití síly a shrnuje představy o příčinách válek. Celá studie ústí do úvah o možných budoucích válkach.

Páté, rozšířené a aktualizované vydání knihy přináší analýzu dávných i nedávných období dějin české a slovenské státnosti v evropském kontextu a pojednává o principech zahraniční politiky malých států. Jednotlivé kapitoly přibližují etapy vývoje střední Evropy až do dnešních dnů (Pangermánská idea a Mitteleuropa, Panslovanská idea a federace, Rakouská federace a F. Palacký, Národní stát a T. G. Masaryk, Podunajská federace a M. Hodža, Moc a síla malého státu, NATO a střední Evropa, Evropská unie a střední Evropa, Státní idea a zahraniční politika atd.). Kniha byla vydána rovněž anglicky a rusky.

115 tabulek, 28 map, 24 grafů Mimořádně aktuální kniha známého politologa je věnována nejkontroverznějšímu tématu současnosti – zahraniční politice Ruska v historii i současnosti. Pojednává o vzestupu a pádech ruské státnosti, přibližuje vliv geopolitických vektorů na dějiny Kyjevské Rusi, Moskevského carství, Ruského impéria a Sovětského svazu, přináší charakteristiku koncepcí, hledajících místo Ruska v dějinách (Třetí Řím, západnictví, panslovanství, eurasijství), analyzuje vztahy Ruska k blízkému zahraničí, k Západu, k Číně a Východu obecně v minulosti i současnosti.

Česko i Slovensko se díky spojeneckým závazkum zaplétají do válečných operací aniž s takovouto zahraniční politikou mají veřejnost či politické elity zkušenosti. Proto je nutné zahájit diskusi o válce, a to zejména v podmínkach možného sebezničení lidstva. Kniha se ale vedle otázek totálni jaderné i omezené války věnuje také válkam občanským. Přináší vymezení právních limitú užití síly a shrnuje představy o příčinách válek. Celá studie ústí do úvah o možných budoucích válkach.

Pro většinu lidí jsou úvahy o mezinárodní politice diskusí za hranicí osobní zkušenosti a také trochu exkluzivním tématem pro vyvolené. I zprostředkovaný kontakt může být zavádějící: pohled na válku v televizním přenosu se podobá hranému filmu, nákup zahraničního zboží nákupu domácích výrobků, celníci na přechodu hranic jednají podle předpisů stejně jako policisté v rodném městě; a přece jde o něco jiného. Onou tajuplnou odlišností ale nejsou pouze pompézní summity či recepce diplomatů. To podstatné, co činí z mezinárodní politiky něco zvláštního, je osobité fungování moci ve světovém politickém systému. Cílem knihy je představit tu část politické teorie, která se týká mezinárodních vztahů, a tomu jsou podřízeny i ostatní poznávací nástroje; dotyky s některými vědami jsou jen letmé. Například historická data a události slouží jako nástroje a ilustrace; nalezení počátku věcí pomáhá pochopit jejich smysl a jsou vybrány i proto, aby umožnily lépe vyjádřit teoretickou koncepci knihy.

Problematika lidských práv patří v posledních desetiletích k nejčastěji zmiňovaným jak v propagandě, tak i v teorii politiky a zůstává středem pozornosti mnoha jednotlivců i organizací. Vlastní idea lidských práv v sobě skrývá silné představy spravedlnosti. Kniha je výrazným příspěvkem do diskuse o lidských právech. Autor zdůrazňuje, že lidská práva jsou především projektem nové, spravedlivější globální civilizace, jsou programem a strategií, opírající se o humanistickou filosofii.

Originální publikace, napsaná bez ohledu na ideologické předsudky a myšlenkové stereotypy, je věnována dějinám a současnosti Číny. Vysvětlení povahy čínské moci je spojeno s popisem geopolitických konstant Říše středu a národních zvláštností, ukazujících na odlišnost čínské civilizace a z ní vyplývajících forem vlády. Podrobně jsou vysvětleny počátky zahraniční politiky Číny, konfuciánského pacifismu a teorie války. Zvláštní pozornost je věnována tzv. Století ponížení, na historickém pozadí je dokumentováno, jak události novodobých dějin ovlivňují současnou politickou kulturu a státní ideu Číny. Kniha se nevyhýbá ani sporným tématům s geopolitickým přesahem (Tibet, Hongkong, Taiwan), doplňuje ji 60 tabulek, 21 map a 14 grafů.

Od okamžiku, kdy se kniha Mezinárodní politika objevila na knižních pultech, uplynulo téměř čtvrt století; přibyla ještě čtyři další pozměněná vydání. Při každé nové reedici byl text podroben revizi, přičemž v pátém vydání došlo k zásadnějším úpravám, a to včetně stavby celého díla. Kniha tak svými změnami reaguje na rozvoj teorie mezinárodních vztahů ve světě, v Česku i na Slovensku, a v neposlední řadě na nebývalý nárůst empirických dat, které přinesl Internet. Snaží se zachytit probíhající zásadní změny ve struktuře světového politického systému, ale i nové jevy v jeho rovnováze. Mnohé úpravy v textu knihy Mezinárodní politika vznikly díky recenzím, které doprovázely její jednotlivá vydání, a které pomáhaly autorovi při hledání nových přístupů. Směřování úprav se ozřejmovalo i díky mnoha diskusím, a to zvláště se studenty Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, včetně posluchačů jejího Vzdělávacího a konzultačního institutu v Bratislavě, a Fakulty politických věd a mezinárodních vztahů UMB v Banské Bystrici. Velmi přínosné byly i debaty s kolegy na těchto pracovištích, ale i na Ústavu politických věd SAV v Bratislavě a v posledních letech především na Institutu globálních studií Univerzity Jana Amose Komenského Praha. Jim všem patří autorův dík. Po všech změnách, kterými prošla, ani v tomto šestém vydání kniha Mezinárodní politika neusiluje o novou teorii: ctižádost autora představit své vlastní názory byla na řadě míst textu potlačena ve snaze přiblížit čtenáři teoretické znalosti mezinárodních vztahů v dnešní světové akademické obci. Autorovy ideové představy jsou především vtěleny do koncepce knihy a shrnuty v jejím epilogu.