Jaro Křivohlavý strana 2 z 2

V soudobé světové psychologii se objevuje stále více prací, které se zabývají kladnými emocemi. Původní publikace známého a uznávaného psychologa prof. Jaro Křivohlavého podává přehled výsledků empirických, experimentálních prací, zaměřených na problematiku kladných emocionálních zážitků. Charakterizují náš vlastní emocionální stav, který bychom mohli vyjádřit výrazem „je mi dobře“. Závěr knihy je věnován aplikaci zjištěných poznatků do běžného života, tj. přináší souhrn podnětů, vztahujících se k otázce „co dělat, aby nám bylo dobře“. Publikace je určena psychologům, psychiatrům, odborníkům z řad pomáhajících profesí a také studentům těchto oborů.

Již třetí, aktualizované a rozšířené vydání příručky renomovaného českého psychologa svědčí jednak o neustávající naléhavosti problematiky deprese, jednak o stále platné terapeutické hodnotě textu, který se snaží poskytnout odborné rady jak lidem, kteří sami trpí depresí, tak těm, kteří stojí blízko někoho, kdo se do deprese propadá. Důraz je přitom kladen na metody "svépomocné" psychoterapie, vycházející z odborných kognitivně orientovaných studií. Vedle zmíněných psychoterapeutických postupů publikace neopomíjí ani analýzu příčin vzniku deprese a s ní související doporučení, "jak zdravě žít", abychom se do deprese nedostali. Autorský přístup Jaro Křivohlavého je unikátní svým duchovním přesahem k tématu naděje a odpuštění jako nebiologické součásti léčby.

„Kolikrát přejeme druhým lidem radost! Co jim to vlastně přejeme? Z čeho se mají radovat? Radost nám může způsobit mnohé – styk s přáteli, události v manželství, to, co se děje doma i v práci. Radost nám působí i pobyt v přírodě, cestování, krásná hudba. Radost můžeme mít i z peněz. Mnohé se o tom ví. A ví se, že není radost jako radost, že radost se liší od veselí, že existuje radost mělká – jen tak povrchní – a radost hluboká, vertikální, radost trvající jen krátce a radost, která nás může provázet celý život… Není marné orientovat se i v oblasti radostí.“

Anotace knihy Nejen u pomáhajících profesí, ale i v rodinách se velice často setkáváme s projevy vyhoření. Láska mezi milenci se nejen rodí, ale i umírá. Manželé uzavírají nejen sňatky, ale i dohody o rozvodu. Příbuzní se nejen milují, ale i nenávidí. Rodiče mají nejen radosti, ale i starosti se svými dětmi. Děti mají rády své rodiče, avšak často tato láska i vyhasíná. Míra spokojenosti s manželstvím a s rodinou je proměnlivá. A nespokojenost má velice blízko k vyhoření. Nadšení, iniciativa a láska patří k tomu nejkrásnějšímu, co v životě můžeme prožít. Stává se však, že nám počáteční nadšení začne opadat, že naše iniciativa začne ochabovat a láska uvadat. Z psychologického hlediska jde o jev, který je označován termínem "burnout" – vyhoření. Kniha profesora Křivohlavého pojednává o tom, jak se syndrom vyhoření projevuje, jaké má fáze a hlavní příznaky. Hlavním cílem zkušeného psychologa je však poradit, co dělat, abychom nezdravým přístupem předčasně neztráceli jak chuť k dobrému dílu, tak ochotu investovat do mezilidských vztahů.

Jedním z nejvýznamnějších trendů současné psychologie je posun ke studiu pozitivních aspektů lidského života. Tento proud současné psychologie je označován jako "pozitivní psychologie". Přestože budí mimořádný zájem odborníků, v češtině dosud o tomto tématu neexistuje knižní publikace. Náš přední odborník podává přehled tematiky studované v rámci tohoto směru se zaměřením na procesy odpouštění a smiřování, jež mají zásadní význam pro porozumění mezilidským vztahům a jejich zlepšování. Pozornost je rovněž věnována práci s negativními emocemi, ale i optimismu, radosti a naději a jejich souvislosti s duševním a tělesným zdravím a dalším tématům.

Knížka se snaží odpovědět na otázky, jak zvládat stresové okamžiky, a nabízí řešení tísnivých životních situací z pohledu psychologa. Poskytuje řadu podnětů a rad, jak zvládat těžkosti a každodenní povinnosti, co dělat a čeho se naopak vyvarovat. Zabývá se i psychologií zdraví a kvalitou života. Je určena sestrám a pracovníkům nelékařských oborů.Autor v knize zúročuje i své - již více než 50leté - zkušenosti práce v psychologii a současně více než 30 let praxe v oblasti zdravotnictví.