Markéta Křížová strana 2 z 2

Ostrov (včetně sousedního Haiti) byl dlouhou dobu vstupní branou, jíž Evropané pronikali na americký kontinent. Španělské panství – s kulturními vlivy, ale i dědictvím otroctví černých Afričanů – se nesmazatelně podepsalo na etnickém složení i na životním

Haiti bylo prvním z karibských ostrovů kolonizovaných Evropany a také prvním, který si vybojoval nezávislost. Stalo se dějištěm jediného úspěšného povstání otroků v dějinách západního světa. Za tento úspěch však draze zaplatilo. Haiti je dodnes nejchudší zemí amerického kontinentu. Dlouhodobě trpí politickými a občanskými nepokoji a společnost dělí přehrady, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Zároveň je však zemí s bohatou, fascinující kulturní tradicí.

Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu - mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu - mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Aztékové byli poslední z velkých indiánských civilizací Mexika a byli zároveň první z vyspělých indiánských kultur, s nimiž se setkali a kterou si podrobili evropští dobyvatelé. Kniha sleduje cestu Aztéků k moci, představuje je v okamžiku vrcholného rozmachu, líčí jejich boj se španělskými "conquistadory", ale také jejich osudy v následujících pěti stoletích pod nadvládou Španělska a nezávislého mexického státu. První publikace z edice Karavela.

Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu - mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu - mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu - mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Takzvaná incká říše byla vůbec nejrozsáhlejším a zároveň i nejlépe organizovaným indiánským státem celé předkolumbovské Ameriky. Kniha nastiňuje kulturní tradici v oblasti And, kterou inkové pozoruhodným způsobem završili, popisuje dramatické okolnosti dobývání říše „Čtyř dílů světa“ a oživení incké tradice ve 20. století.