Bohumila Kučerová

Anglie roku 1413. Třináctiletý Jan z Waringhamu má obavy, že ho otec bude nutit, aby se vydal na církevní dráhu, a proto uprchne a vydá se do Westminsteru. Tam se setká s králem Harrym a po jeho boku se stane už v útlém mládí rytířem a válečným hrdinou. Avšak Harryho nenadálá smrt uvrhne Anglii do hluboké krize, neboť jeho syn a následník trůnu má pouhých osm měsíců... Volné pokračování románu Úsměv Štěstěny.

Julia vede úžasný život – ovšem jen na Instagramu. Ve skutečnosti to žádná sláva není. Manžel ji opustil, zůstala sama s dítětem ve skromném suterénním bytě a její e-shop nevydělává. Když se do sousedního domu nastěhuje přitažlivý sochař Alex, Julia se rozhodne jednat… čistě obchodně, pochopitelně.

Autorka v něm vzpomíná na své dětství a mládí, prožité v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století na mnoha hostinných i nehostinných místech USA. Rose Mary a Rex Wallsovi a jejich čtyři děti bydleli v karavanu, pod stanem, v autě, nádherném starém domě (ovšem prožraném červotoči), v rozpadlé staré barabizně…na poušti, v Kalifornii, ve Phoenixu a nakonec ve Welchi, nejztracenější důlní díře v celých Spojených státech. Potýkali se s nedostatkem jídla, peněz, se špínou, matčinou leností a otcovým opilstvím, ale přesto… rodina žila pohromadě a všichni se měli navzájem rádi. To jen rodiče neuměli a snad ani nechtěli vytvořit svým ratolestem život v dostatku a pohodlí. Přes to přese všechno (anebo možná právě proto) ale vychovali silné osobnosti, které se umějí poprat s nesnázemi a nepřízní života. Kniha je silným zážitkem, který čtenáři ukáže i odvrácenou stranu neustále opěvovaného amerického dostatku. Zároveň nám také ukáže, že v našem světě žijí ještě lidé, kteří se nenechají spoutat zažitými konvencemi, ale věčně sní svůj sen o svobodě myslet a jednat podle svého nejniternějšího přesvědčení. Jen ten skleněný zámek nějak nedokáží vybudovat…

Všichni víme, kdo byli Manet, Cézanne, Renoir nebo Degas, ale jen málokdo ví, jací to byli lidé, jak žili, koho milovali... Autorka téhle nanejvýš zajímavé knížky se toho úkolu ujala, a přestože jde o literaturu faktu, rovnýma nohama se ocitneme v Paříži 19. století. Na trůně dosud sedí císař Napoleon III. a první mladí malíři se ucházejí o přijetí do prestižních ateliérů. Barvitě a poutavě - právě jako na impresionistickém plátně - se před námi odvíjejí jejich spletité a často nelehké osudy. Tehdejší společnost nebyla na připravená na portréty pijáků, pradlen či dámiček polosvěta a své zklamání jim splácela opovržením. Nechme se tedy pozvat do Pařížské opery, kde Degas v šeru skicuje své baletky, do proslulé tančírny v Moulin de la Galette, kde v ryku hudby maluje mistr Renoir, k Édouardu Manetovi, který právě čelí zdrcující kritice za svou "nemravnou" snídani v trávě...

Všichni víme, kdo byli Manet, Cézanne, Renoir nebo Degas, ale jen málokdo ví, jací to byli lidé, jak žili, koho milovali... Autorka téhle nanejvýš zajímavé knížky se toho úkolu ujala, a přestože jde o literaturu faktu, rovnýma nohama se ocitneme v Paříži 19. století. Na trůně dosud sedí císař Napoleon III. a první mladí malíři se ucházejí o přijetí do prestižních ateliérů. Barvitě a poutavě - právě jako na impresionistickém plátně - se před námi odvíjejí jejich spletité a často nelehké osudy. Tehdejší společnost nebyla na připravená na portréty pijáků, pradlen či dámiček polosvěta a své zklamání jim splácela opovržením. Nechme se tedy pozvat do Pařížské opery, kde Degas v šeru skicuje své baletky, do proslulé tančírny v Moulin de la Galette, kde v ryku hudby maluje mistr Renoir, k Édouardu Manetovi, který právě čelí zdrcující kritice za svou "nemravnou" snídani v trávě...

Velký příběh proměny Móhándáse Karamčanda Gándhího zv. Máhatmá, neboli Velká duše, indického politika a národního vůdce, který po návratu do vlasti se mj. zasadil o prosazování samostatnost Indie a uplatňoval při tom taktiku nenásilí a pasivního odporu. Po celý život zdůrazňoval prostotu, podněcoval občanskou neposlušnost k britské nadvládě, prošel řadou vězení, ochraňoval chudé a nabádal k náboženské toleranci. Publikace je doplněna řadou působivých fotografií.

Vrah převlečený za boha, uloupený drahokam a na stopě opět faraonův soudce Amerotke Poté co Egypt pod vedením své božské královny – faraona Hatusu na hlavu porazil vý-bojnou říši svých severních sousedů, přijíždí poselstvo pokořeného krále, aby přistoupilo na podmínky vítězů. Jeho příjezd však jako by provázely zlověstné a děsivé události. V chrámové zahradě kdosi zabije hetéru, přímo ve svatyni je o několik dnů později na-lezen zavražděný kněz. A co víc – záhadně zmizí i posvátný ametyst. Vyšetřováním je pověřen ctihodný Amerotke, nejvyšší soudce Egypta a královnin oblí-benec. Jenomže případ se komplikuje a neblahé události se vrší jedna na druhou. Mrtvých přibývá. Jak spolu zdánlivě nesouvisející vraždy souvisejí? Jsou to vůbec vraždy a je viníkem vrah z masa a kostí? Najevo totiž vychází strašlivá skutečnost – ten, kdo vraždil, měl šakalí masku, tvář boha Anubida … „Sláva starého Egypta znovu ožívá,“ napsala o Dohertyho knihách kritika. „Chceteli cestovat do nejhlubších hlubin historie a na vlastní oči spatřit lesk i bídu faraonova dvora, máte tu nejlepší příležitost.“