Zlata Kufnerová

Kniha podle nejlepšího dokumentárního seriálu BBC. Revidované a doplněné vydání publikace špičkového britského dokumentaristy o vzestupu a pádu třetí říše. Kniha postavená na unikátních výpovědích přímých účastníků a svědků tehdejších událostí ze všech vrstev společnosti přináší mrazivý pohled do mysli nacistů v průběhu nejkrvavějšího konfliktu lidských dějin.

Slunečnice zachycující autorův vlastní osud v době, kdy byl jakožto Žid v letech 1941 - 45 nacisty vězněn v pracovních a koncentračních táborech. Děj se odehrává převážně ve Lvově, kde před válkou vystudoval architekturu. V rámci svého neradostného vyprávění podává také obraz antisemitismu v předválečném Polsku a v souvislosti s jedním konkrétním prožitkem uvažuje o vině a odpuštění. Wiesenthalův příběh je doplněn esejem, v němž jsou shrnuty názory 43 významných světových osobností, spisovatelů, politiků, historiků a teologů, kteří se vyjádřili k autorově otevřené otázce, zda má člověk právo odpustit zločinci, který se provinil na jiných. Tato kniha je svým obsahem i hlubokým mravním aspektem aktuální dodnes.

Knížka vznikala v průběhu několika let. Její kapitolky netvoří ucelený soubor, nýbrž shrnují spíš jednotlivé postřehy a přinášejí zobecnění, k nimž autorka dospěla jako translatoložka, lingvistka, překladatelka i čtenářka. Nechce teoretizovat, poučovat an

Gottfried Benn (mladý muž z rodiny pastora) a Elsa Lasker-Schülerová (o sedmnáct let starší básnířka židovského původu) se poznali v Berlíně před rokem 1912, vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. A i když jejich milostný příběh navenek skončil, nemohli na sebe zapomenout. Autorka na jejich příběhu ukazuje i obtížnost této německo-židovské symbiózy, která sice ve skutečnosti netrvala dlouho, v jejich básnickém díle však zůstala. Dokazuje, že tragedií tohoto páru byla vlastně ideologie. Benn totiž na dlouhé roky propadl nacismu, Lasker-Schüllerová sice ještě v roce 1932 obdržela cenu Heinricha Kleista, ale potom musela Německo opustit.

Autor je jedním z nejvýznamnějších německých publicistů a literárních kritiků. V knize portrétů na individuality bohaté rodiny Mannů vykresluje víc než pět desetiletí jejich životů, tvůrčího i soukromého směřování a samozřejmě dobový kontext, který velmi výrazně na všechny Mannovy působil. Kniha obsahuje psychologické a tvůrčí profily Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí Klause, Gola a Eriky a postihují jejich potřebu umělecky i lidsky se - ve stínu velkého otce a strýce - prosadit, což jistě bylo po všech stránkách velmi složité. Esejisticky psané medailony, úvahy nad kreativitou i psychologickými dispozicemi jednotlivých rodinných příslušníků, dramatické konflikty i rodinná přináležitost, jistě tolikrát probouzející odpor a negativismus, zachycují komplikované životy jejích jednotlivých členů. Reich-Ranicki zachycuje rodinnou ságu zhruba od počátku 1. světové války přes Výmarskou republiku, třetí říši do 70. let 20. století. Přitom však nejen tragická 30. a 40. negativně ovlivnila osudy Mannových, ale stejnou měrou to byla i revolta proti otcovské autoritě, otcovu úspěchu a de facto i jeho citovému minimalismu. Autor plasticky popisuje tvůrčí dráhu Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí, fundované charakterizuje jejich dílo a s psychologickým vhledem postihuje jejich osobnosti.

Na každý rok Stalinovy absolutní vlády v letech 1929-1953 připadá na sovětské půdě ne méně než milion uvězněných či zavražděných, další miliony podlehly řízenému hladomoru. Kde se vzala v jednom člověku taková zvrácenost? Přes sugestivnost této otázky se Chlevňukovi daří přistoupit k tématu věcně a bez jakékoli mytizace "génia zla". Jako badateli, jenž zná sovětské archivy snad nejlépe ze všech, mu rukama prošly stovky dosud neznámých pramenů, dopisů, vzpomínek a deníků, a vykreslený politický i soukromý portrét diktátora tak řeší nespočet otazníků a přichází s řadou nových skutečností. Od prologu, který čtenáře zavede do Stalinovy oblíbené dači v okamžiku, kdy diktátor v kruhu svých věrných umírá, se zpětně odvine celý jeho život od dětství, přes revoluci a ranou bolševickou Leninovu vládu, uchopení moci, rozjezd industrializace a kolektivizace, Velký teror, druhou světovou válku až po poválečné období. V závěru autor předkládá pádné argumenty proti jakékoli nostalgii po stalinské éře.

Joseph Roth si nikdy nevedl deník ani nikdy nezveřejnil svou autobiografii. V jeho rozsáhlém díle se však stále setkáváme s úvahami o vlastním původu, rodině, o životní cestě školáka z haličských Brodů k vídeňskému, berlínskému a pařížskému novináři. Počínaje vzpomínkami na dětství, nás Rothovy texty provázejí jeho životem a uzavírají se předtuchou příčiny a způsobu jeho smrti (v Legendě o sv. pijanovi). Přestavují tu autorovu osobnost i okolnosti, které jeho život provázely, a době i konkrétním místům staví literární pomník. Editor Helmut Peschina vybral z Rothova díla pasáže (dopisy, publicistické články, prózu), které pomocí stručných komentářů a přechodových textů spojil v jakousi mozaiku ilustrující život tohoto velkého spisovatele - a to jeho vlastními slovy.

Slunečnice zachycující autorův vlastní osud v době, kdy byl jakožto Žid v letech 1941 - 45 nacisty vězněn v pracovních a koncentračních táborech. Děj se odehrává převážně ve Lvově, kde před válkou vystudoval architekturu. V rámci svého neradostného vyprávění podává také obraz antisemitismu v předválečném Polsku a v souvislosti s jedním konkrétním prožitkem uvažuje o vině a odpuštění. Wiesenthalův příběh je doplněn esejem, v němž jsou shrnuty názory 43 významných světových osobností, spisovatelů, politiků, historiků a teologů, kteří se vyjádřili k autorově otevřené otázce, zda má člověk právo odpustit zločinci, který se provinil na jiných. Tato kniha je svým obsahem i hlubokým mravním aspektem aktuální dodnes.

Kniha podle nejlepšího dokumentárního seriálu BBC. Revidované a doplněné vydání publikace špičkového britského dokumentaristy o vzestupu a pádu třetí říše. Kniha postavená na unikátních výpovědích přímých účastníků a svědků tehdejších událostí ze všech vrstev společnosti přináší mrazivý pohled do mysli nacistů v průběhu nejkrvavějšího konfliktu lidských dějin.