Jiří Kupka strana 2 z 2

Historici se dodnes přou, zda byl hrabě Špork více hysterický podivín a egoista, nebo náboženský reformátor, podporovatel umění a lidumil. Špitál s alegoriemi dvanácti ctností, dvanácti hříchů a jedenácti nadpozemských bytostí od sochaře Brauna byl vydržovaný z výnosu Šporkova panského dvora a zůstal po dvě stě let domovem starých lidí, kterým se dnes říká důchodci. Na Šporkových panstvích se napočítalo tři sta soch a vše, co Matyáš Bernard Braun na Kuksu vytvořil, se dá srovnávat jedině s díly Michelangela a Berniniho, jeho Betlém v Novém lese, vytesaný do skal, které tam ležely nedotčené od stvoření světa, nemá v Evropě obdoby. Román o vztahu hraběte Šporka a Matyáše Brauna je zajímavý výjimečnými činy obou hlavních hrdinů, ale také překážkami, které se jim dramaticky stavěly do cesty. Braun při práci na svých nesmrtelných dílech pociťoval, že jeho největším nepřítelem je čas. Šporka nejvíce ohrožovali jezuité, pobouření jeho názory i tím, že své obrovské bohatství nevěnoval slepě církvi, ale použil ho k uskutečňování svých představ, jak učinit zemi lepším místem k životu.

Svetové dejiny od praveku až po súčasnosť vhodné pre študentov základných a stredných škôl. všetky dôležité historické udalosti periodizácia významných revolúcií 23 historických mapiek a erbov

Příběh mladé české emigrantky za druhé světové války, která si v Londýně vytvořila milostný vztah ke dvěma bratrům, ale za manžela si může zvolit jen jednoho z nich. Z Československa prchala s rodiči před Hitlerem na poslední chvíli. Její otec pracoval na ministerstvu zahraničí a stejné místo u Jana Masaryka má zaujmout i v Londýně, až bude uznána exilová vláda, ale prozatím Hrachovcovi přežívají, jak se dá. Pomůžou jim Hellerovi, se kterými se Hana náhodně seznámila. Bratři Hellerové jsou také Češi z bohaté židovské rodiny. Vilém Heller převzal po svém otci řízení mezinárodní obchodní společnosti, je výborný finančník a do Hany je tak hluboce zamilovaný, že se před ní chová nesměle a neobratně. Robert Heller je pravý opak svého staršího bratra. . Je to dobrodruh, umělecký fotograf, který se vypravil do Afriky i za polární kruh. Žije nevázaně, miluje hry a hlavně ženy, které přitahuje nevšedním šarmem. Každá s ním prožila něco nezapomenutelného, ale s žádnou se nikdy nechtěl oženit. Po odchodu rodiny z Prahy do Anglie si zařídil švédské občanství a žije marnotratně z podílu na rodinném jmění. Všichni si o něm myslí, že se stal občanem neutrálního státu, aby se vyhnul válečnému nasazení. Robert však není zbabělý. Přitom nikdo netuší, že při svých cestách po Evropě plní úkoly britské tajné služby. Získává důležité vojenské informace a přijal ještě nebezpečnější zadání: předávat nepříteli dezinformace, které mohou ovlivnit výsledek bitvy o Anglii. Do Robertovy riskantní hry se postupně zapojil člen správní rady Dresdner Bank Dieter Burghammer, admirál Canaris, ministr financí Hjalmar Schacht, bývalý primátor Kolína nad Rýnem Konrad Adenauer a Reinhard Heydrich. Jaké byly jejich osudy, čtenáři asi vědí, ale kterého z bratrů Hellerových si Hana vzala za manžela a co ji k tomu dovedlo, nám prozradí až úplný závěr románu.

Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije. Po vytouženém propuštění putují jako sirotci bez dokladů na Dálný východ, kde pokračují v otrockých pracích v lese, na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí, v dole, kolchoze a slévárně. Do Československa se vrací až po devatenácti letech, za velmi nevýhodné pracovní smlouvy. Pozadí dramatu života a smrti vykresluje 20. století jako střet nacionalismů, degeneraci lidských ideologií a světových válek. Sestra Naďa již zemřela, ale Věra jezdí nadále vyprávět svůj životní příběh zájemcům a studentům nejen po celé republice, ale i do zahraničí. Nyní vychází již 3. vydání Krvavých jahod s podtitulem Příběh ženy, která přežila gulag. Nechť je tento příb ěh autentickým poselstvím pro budoucí generace.

Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije. Po vytouženém propuštění putují jako sirotci bez dokladů na Dálný východ, kde pokračují v otrockých pracích v lese, na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí, v dole, kolchoze a slévárně. Do Československa se vrací až po devatenácti letech, za velmi nevýhodné pracovní smlouvy. Pozadí dramatu života a smrti vykresluje 20. století jako střet nacionalismů, degeneraci lidských ideologií a světových válek. Sestra Naďa již zemřela, ale Věra jezdí nadále vyprávět svůj životní příběh zájemcům a studentům nejen po celé republice, ale i do zahraničí. Nyní vychází již 4. vydání Krvavých jahod s podtitulem Příběh ženy, která přežila gulag. Nechť je tento příběh autentickým poselstvím pro budoucí generace.

Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije. Po vytouženém propuštění putují jako sirotci bez dokladů na Dálný východ, kde pokračují v otrockých pracích v lese, na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí, v dole, kolchoze a slévárně. Do Československa se vrací až po devatenácti letech, za velmi nevýhodné pracovní smlouvy. Pozadí dramatu života a smrti vykresluje 20. století jako střet nacionalismů, degeneraci lidských ideologií a světových válek. Sestra Naďa již zemřela, ale Věra jezdí nadále vyprávět svůj životní příběh zájemcům a studentům nejen po celé republice, ale i do zahraničí. Nyní vychází již 4. vydání Krvavých jahod s podtitulem Příběh ženy, která přežila gulag. Nechť je tento příběh autentickým poselstvím pro budoucí generace.

Historický román o habsburském císaři Josefu II. Pro svou lásku k operní pěvkyni se odvážil činů, které mu přinesly více štěstí, než když jako panovník řešil neřešitelné.

Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije. Po vytouženém propuštění putují jako sirotci bez dokladů na Dálný východ, kde pokračují v otrockých pracích v lese, na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí, v dole, kolchoze a slévárně. Do Československa se vrací až po devatenácti letech, za velmi nevýhodné pracovní smlouvy. Pozadí dramatu života a smrti vykresluje 20. století jako střet nacionalismů, degeneraci lidských ideologií a světových válek. Sestra Naďa již zemřela, ale Věra jezdí nadále vyprávět svůj životní příběh zájemcům a studentům nejen po celé republice, ale i do zahraničí. Nyní vychází již 3. vydání Krvavých jahod s podtitulem Příběh ženy, která přežila gulag. Nechť je tento příb ěh autentickým poselstvím pro budoucí generace.

Příběh mladé české emigrantky za druhé světové války, která si v Londýně vytvořila milostný vztah ke dvěma bratrům, ale za manžela si může zvolit jen jednoho z nich. Z Československa prchala s rodiči před Hitlerem na poslední chvíli. Její otec pracoval na ministerstvu zahraničí a stejné místo u Jana Masaryka má zaujmout i v Londýně, až bude uznána exilová vláda, ale prozatím Hrachovcovi přežívají, jak se dá. Pomůžou jim Hellerovi, se kterými se Hana náhodně seznámila. Bratři Hellerové jsou také Češi z bohaté židovské rodiny. Vilém Heller převzal po svém otci řízení mezinárodní obchodní společnosti, je výborný finančník a do Hany je tak hluboce zamilovaný, že se před ní chová nesměle a neobratně. Robert Heller je pravý opak svého staršího bratra. . Je to dobrodruh, umělecký fotograf, který se vypravil do Afriky i za polární kruh. Žije nevázaně, miluje hry a hlavně ženy, které přitahuje nevšedním šarmem. Každá s ním prožila něco nezapomenutelného, ale s žádnou se nikdy nechtěl oženit. Po odchodu rodiny z Prahy do Anglie si zařídil švédské občanství a žije marnotratně z podílu na rodinném jmění. Všichni si o něm myslí, že se stal občanem neutrálního státu, aby se vyhnul válečnému nasazení. Robert však není zbabělý. Přitom nikdo netuší, že při svých cestách po Evropě plní úkoly britské tajné služby. Získává důležité vojenské informace a přijal ještě nebezpečnější zadání: předávat nepříteli dezinformace, které mohou ovlivnit výsledek bitvy o Anglii. Do Robertovy riskantní hry se postupně zapojil člen správní rady Dresdner Bank Dieter Burghammer, admirál Canaris, ministr financí Hjalmar Schacht, bývalý primátor Kolína nad Rýnem Konrad Adenauer a Reinhard Heydrich. Jaké byly jejich osudy, čtenáři asi vědí, ale kterého z bratrů Hellerových si Hana vzala za manžela a co ji k tomu dovedlo, nám prozradí až úplný závěr románu.

Příběh mladé české emigrantky za druhé světové války, která si v Londýně vytvořila milostný vztah ke dvěma bratrům, ale za manžela si může zvolit jen jednoho z nich. Z Československa prchala s rodiči před Hitlerem na poslední chvíli. Její otec pracoval na ministerstvu zahraničí a stejné místo u Jana Masaryka má zaujmout i v Londýně, až bude uznána exilová vláda, ale prozatím Hrachovcovi přežívají, jak se dá. Pomůžou jim Hellerovi, se kterými se Hana náhodně seznámila. Bratři Hellerové jsou také Češi z bohaté židovské rodiny. Vilém Heller převzal po svém otci řízení mezinárodní obchodní společnosti, je výborný finančník a do Hany je tak hluboce zamilovaný, že se před ní chová nesměle a neobratně. Robert Heller je pravý opak svého staršího bratra. . Je to dobrodruh, umělecký fotograf, který se vypravil do Afriky i za polární kruh. Žije nevázaně, miluje hry a hlavně ženy, které přitahuje nevšedním šarmem. Každá s ním prožila něco nezapomenutelného, ale s žádnou se nikdy nechtěl oženit. Po odchodu rodiny z Prahy do Anglie si zařídil švédské občanství a žije marnotratně z podílu na rodinném jmění. Všichni si o něm myslí, že se stal občanem neutrálního státu, aby se vyhnul válečnému nasazení. Robert však není zbabělý. Přitom nikdo netuší, že při svých cestách po Evropě plní úkoly britské tajné služby. Získává důležité vojenské informace a přijal ještě nebezpečnější zadání: předávat nepříteli dezinformace, které mohou ovlivnit výsledek bitvy o Anglii. Do Robertovy riskantní hry se postupně zapojil člen správní rady Dresdner Bank Dieter Burghammer, admirál Canaris, ministr financí Hjalmar Schacht, bývalý primátor Kolína nad Rýnem Konrad Adenauer a Reinhard Heydrich. Jaké byly jejich osudy, čtenáři asi vědí, ale kterého z bratrů Hellerových si Hana vzala za manžela a co ji k tomu dovedlo, nám prozradí až úplný závěr románu.

Autentický příběh Češky zavlečené do sovětských gulagů Skutečný, sotva uvěřitelný osud Věry Sosnarové, která byla po druhé světové válce odvlečena z Československa a prožila 19 krutých let v sovětských vězeních a gulazích. Nakonec se jí podařilo vrátit se zpět do vlasti, kde se začlenila do normálního života. Zkušený romanopisec nabízí ojedinělé svědectví o mnoha "dnech Ivana Děnisoviče"

Historický román se odehrává v 2. polovině 12. století a je epizodou ze života přemyslovského knížete Vladislava II. těsně před tím, než se stal prvním českým králem. Autor lehkým tónem líčí poměry a vztahy na dvoře Vladislava II., který po návratu z křížové výpravy do Svaté země musel soupeřit o trůn se svým bratrancem Soběslavem. Sňatek s Juditou Durynskou byl příčinou dalších bojů o vládu nad Čechami mezi přemyslovskými bratranci a díky Vladislavově lehkomyslnosti jeho vláda nad knížetstvím visela na vlásku. V poslední chvíli došlo však ke vzpouře lombardských měst a císař Fridrich Barbarossa potřeboval pro vojenské tažení Vladislavovo vojsko tak nutně, že mu za účast ve výpravě do Itálie slíbil královskou korunu. Hlavním dějem barvitého dobrodružného románu je tedy příběh tažení přemyslovského vojska přes Alpy a obléhání Milána.