Jan

100 let od vzniku Československé republiky 100 památných míst českých dějin Moderní dějiny našeho národa jsou nemyslitelné bez návaznosti na dávnější období – a právě těmi se zaobírá náš historický průvodce. Představujeme celou stovku „míst paměti“, spjatých s velkými dějinami zemí Koruny české. Zavedeme vás do knížecích, královských a šlechtických komnat, ale též do vesnic a měst, do bitevní vřavy, soudních síní, pracoven učenců a konstruktérů. Nahlédneme za kulisy vysoké politiky, diplomacie i zločinu, poodhrneme roušku vzniku uměleckých děl. Do naší historické paměti také patří mytické a bájeslovné děje; na scénu vstoupí slavní zahraniční návštěvníci. Všech sto příběhů navíc vykreslíme pomocí autentických dobových textů – stanete se tak přímými účastníky historického bádání. Nechybí nic podstatného z uzlových bodů starší i novější minulosti našich zemí. Na počátku putování stojí hora Říp, praotec Čech a první Slované. A v závěru se proslulá tradice blanických rytířů propojí s demokratickým odkazem První československé republiky. Číst můžete výběrově, encyklopedicky i souvisle, doma i na cestách. Vždyť všude a vždy platí, že „kamkoli vstoupíme, jdeme stopou dějin“.

Návštěva některého českého nebo moravského hradu představuje pro mnohé z nás jeden z nejoblíbenějších způsobů trávení volného času. Výlet na hezké místo, prohlídka interiérů i architektury, výklad průvodce... Pokud ale o osudech hradu a jeho obyvatel víme něco navíc, co není běžně známo, stane se z obyčejné návštěvy něco mnohem zajímavějšího a leckdy nezapomenutelného. Kniha zkušeného autora a pedagoga Jana Kvirence nabízí čtenářům právě takovýto pohled „za oponu“ některých našich hradů. Seznamuje je s pestrou škálou osobností a také s příběhy, které se v hradních palácích odehrávaly – a na nichž mnohdy závisely nejen osudy místních obyvatel, ale též Českého království i celé Evropy. Nechybí rozsáhlé citace různorodých pramenů, širší historický kontext, množství fotografií, původní ilustrace a především spousta zajímavých a někdy možná nečekaných informací, které potěší a obohatí každého milovníka historie. Kamenné pomníky minulosti vás zvou k návštěvě! Který hrad používali čeští panovníci s oblibou jako „státní věznici“? Kde žil hradní pán, jenž si brával do ložnice živou lvici? Ve které hradní kapli vysvětil pod pohrůžkou smrti katolický biskup husitské kněze? Kde se odehrálo velkolepé představení, jehož součástí byl turecký nájezd na panství? Z jakého hradu pocházela jedna z prvních urozených žen, která se veřejně přihlásila k jednotě bratrské? Kam odklidil císař Rudolf svého nemanželského syna, aby uchránil dobrou pověst rodiny? Jak úřadoval mrtvý král? Kde létaly první balóny, hledal se poklad a ještě navíc vyrábělo hedvábí? Kolika pohřbů se dočkal král Václav IV.?

Na 79 kartách najdete všechny naše hlavy státu od nejstarších dob až po současného prezidenta. Přední strana obsahuje portrét dané osobnosti, zatímco na rubu se dočtete o panovníkově životě. Každý z výukových listů můžete jednoduše vytrhnout a použít ho podle svých potřeb a uvážení.

Návštěva zámku je něco jako pohádka. Snad každý někdy na chvíli podlehne okázalé nádheře, zamyslí se nad zašlou slávou a užije si klidnou procházku po kouzelném zámeckém parku nebo zahradě. Kniha zkušeného autora a pedagoga Jana Kvirence (která navazuje na úspěšný svazek věnovaný českým a moravským hradům) jim k tomu nabízí něco navíc: příběhy pozoruhodných rezidencí a jejich majitelů či návštěvníků, kteří se mnohdy nesmazatelně zapsali do dějin naší země, Evropy či celého světa, nebo pomáhali vytvořit něco jedinečného, co nemá jinde obdoby. Jako obvykle nechybí rozsáhlé citace různých pramenů, širší historický kontext, množství historických i současných fotografií a především spousta zajímavých a někdy možná nečekaných informací, které potěší a obohatí každého milovníka historie. Na kterém zámku zahynula při výbuchu prostopášná šlechtična? Ve které šlechtické rodině působil jako vychovatel Karel Čapek? Kde najdeme zámek, který se v 19. století změnil v nemocnici? Kterého zámeckého pána portrétoval Karel Škréta? Kdo byli Černá paní, bič Evropy nebo Perla Moravy? Byl František Palacký opravdu vzorným žákem?