Květa Legátová strana 2 z 2

Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule, jež sérii želarských příběhů uzavírá. Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských generací.

Osm dialogů, jak je autorka sama nazývá, vznikalo v průběhu celé druhé poloviny dvacátého století. Dialogy představují autorku jao vášnivou diskutérku, která má na věci jasný názor: Svým nosem se dotýkáme zracdla, v němž se odráží naše lidské slabosti, pochybnosti, touhy a pokrytectví. br / Předmluva Ludvík Kundera, fotografie na obálce Miro Švolík.

Osm dialogů, jak své dramatické texty nazývá Květa Legátová, zařazených do svazku Posedlá a jiné hry vznikalo v dlouhém rozmezí zhruba čtyřiceti let počínajícím druhou světovou válkou. Jejich časové zařazení je obtížné, neboť nejsou datovány, doba jejich inscenace je často desetiletí vzdálena od jejich napsání a autorka sama si nikdy nevedla žádný archiv. Přesto však vytvářejí jednotný celek spojený moderní poetikou, situacemi s absurdními rysy a autorčiným kritickým dialogem s dogmatickým myšlením.

Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule, jež sérii želarských příběhů uzavírá. Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských generací.

Je to téměř neuvěřitelný příběh. Autorka objevená až ve svých více než osmdesáti letech se takřka přes noc stává jednou z nejúspěšnějších a nejpřekládanějších českých spisovatelek. Za povídkový soubor Želary získává Státní cenu za literaturu a podle novely Jozova Hanule je natočen veleúspěšný film, který je nominován na Oskara. Kdo však je Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová)? Jaké byly její osudy předtím, než se stala slavnou? Co dnes prožívá a o čem přemýšlí? Více než rok chodívala o několik generací mladší novinářka Dora Kaprálová na kus řeči ke Květě Legátové a nahrály spolu desítky hodin poutavého vyprávění o autorčině dětství, válce, učitelských štacích na Valašsku, literatuře a také zvířatech, která ji provázejí celým životem. Během té doby se staly přítelkyněmi a Dora Kaprálová tak mohla poznat skutečnou Věru Hofmanovou: „Tahle spisovatelka, dramatička, učitelka, ochránkyně zvířat je jako skála, jako Lucka Vojničková ze Želar, jako Květa Legátová, jako žena, která je někdy třeskutě vtipná, aby nebyla vzteklá. Která občas mentoruje, protože svět musí mít pevný řád. Která je silná jednoduše proto, aby nepropadala slabosti. Aby se svět nerozsypal jako to zrní, co jako malá tak ráda sypala svým milovaným slepicím v rodném Podolí.“

Audiokniha Legenda o ctnostné Dobromile, autorkou je Květa Legátová. Komedie Květy Legátové o chytré ženě, která vyzrála nad nástrahami ďábla, nabídla herecké příležitosti pro Alenu Mihulovou, Václava Postráneckého, Aloise Švehlíka a další herce. Když v roce 2000 vyšly povídkové knihy Želary a Jozova Hanule, bylo to pro zdejší širší čtenářskou obec první setkání s tehdy již jedenaosmdesátiletou spisovatelkou Květou Legátovou.