Stanislaw Lem strana 4 z 4

El hombre no se ha elevado aun al pinaculo que cree haber alcanzado; no ha merecido aun acceder a la posicion presuntamente llamada cosmocentrica. Esa idea acariciada desde la antiguedad que no consiste solo en buscar criaturas semejantes al hombre y en a

El hombre no se ha elevado aun al pinaculo que cree haber alcanzado; no ha merecido aun acceder a la posicion presuntamente llamada cosmocentrica. Esa idea acariciada desde la antiguedad que no consiste solo en buscar criaturas semejantes al hombre y en a

Congreso de Futurologia

Dielo Golem XIV je jedným za najvýraznejších intelektuálnych dobrodružstiev žijúcej legendy literatúry science fiction Stanislawa Lema (1921), inovátora a zároveň klasika tohto žánru.

Solaris es el nombre de una novela de ciencia ficción de Stanisaw Lem que transcurre en el planeta de nombre homónimo, publicada en Varsovia (Polonia) en 1961. Se trata, sin duda, de la obra más conocida del autor y ha sido adaptada al cine por Andr ei Tarkovsky, Solaris (1972) y por Steven Soderbergh, Solaris (2002).

Po návratu na Zem astronaut Hal Bregg zjistí, že největší výzvou nebylo přežít všudypřítomné nástrahy hlubokého vesmíru, ale pochopit pravidla nového světa a naučit se v něm žít. Zatímco výzkumná výprava mimo sluneční soustavu trvala několik let, na Zemi uplynulo více jak jedno století. Nic tu nepřipomíná svět, který znal. Kontinenty pokrývají sítě dokonale funkčních měst, většinu profesí vykonávají roboti, zásluhou biologické modifikace je život racionální, pohodlný a bezpečný. Stanislav Lem (1921-2006) nabízí jedinečnou kombinaci dramatické zápletky a odvážné futuristické vize, jejímž tématem není nic menšího než samotná podstata lidské přirozenosti.

Po návratu na Zem astronaut Hal Bregg zjistí, že největší výzvou nebylo přežít všudypřítomné nástrahy hlubokého vesmíru, ale pochopit pravidla nového světa a naučit se v něm žít. Zatímco výzkumná výprava mimo sluneční soustavu trvala několik let, na Zemi uplynulo více jak jedno století. Nic tu nepřipomíná svět, který znal. Kontinenty pokrývají sítě dokonale funkčních měst, většinu profesí vykonávají roboti, zásluhou biologické modifikace je život racionální, pohodlný a bezpečný. Stanislav Lem (1921-2006) nabízí jedinečnou kombinaci dramatické zápletky a odvážné futuristické vize, jejímž tématem není nic menšího než samotná podstata lidské přirozenosti.

Polský spisovatel Stanislaw Lem je považován za jednoho z nejoriginálnějších autorů literatury science fiction a spekulativní prózy vůbec. Dodnes jsou vysoce ceněny jeho povídky z přelomu 50. a 60. let, mimo jiné „Lymphaterův vzorec“, „Přítel“, „Krysa v labyrintu“ či „Kladivo“, které v zárodečné podobě obsahují všechna základní témata jeho tvorby, jež autor dále rozpracovával ve svých románech Solaris, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Znalec polské sci-fi Pavel Weigel shromáždil tyto nejlepší povídky (nezařazené do žádných cyklů) do jediného sborníku, a čtenáři si tak mohou vychutnat esenci opravdové originality á la Lem. K výboru je připojena Lemova stať „Můj život“, která vychází v češtině poprvé a osvětluje některá nečekaná východiska autorovy tvorby. Stanislav Lem (1906–1936) patří k významným představitelům evropské science fiction, německá literární věda ho považuje vedle Philipa K. Dicka za nejvlivnějšího autora tohoto žánru od dob H. G. Wellse. Pravdou je, že autorovy romány i „vědeckosatirické“ cykly Vzpomínky Ijona Tichého, Futurologický kongres či Kyberiáda jsou natolik svébytné, že dodnes představují neopomenutelné milníky science fiction, stejně tak jako autorovy spekulativní futurologické statě či fiktivní recenze knih a popisy budoucích vynálezů.

Polský spisovatel Stanislaw Lem je považován za jednoho z nejoriginálnějších autorů literatury science fiction a spekulativní prózy vůbec. Dodnes jsou vysoce ceněny jeho povídky z přelomu 50. a 60. let, mimo jiné „Lymphaterův vzorec“, „Přítel“, „Krysa v labyrintu“ či „Kladivo“, které v zárodečné podobě obsahují všechna základní témata jeho tvorby, jež autor dále rozpracovával ve svých románech Solaris, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Znalec polské sci-fi Pavel Weigel shromáždil tyto nejlepší povídky (nezařazené do žádných cyklů) do jediného sborníku, a čtenáři si tak mohou vychutnat esenci opravdové originality á la Lem. K výboru je připojena Lemova stať „Můj život“, která vychází v češtině poprvé a osvětluje některá nečekaná východiska autorovy tvorby. Stanislav Lem (1906–1936) patří k významným představitelům evropské science fiction, německá literární věda ho považuje vedle Philipa K. Dicka za nejvlivnějšího autora tohoto žánru od dob H. G. Wellse. Pravdou je, že autorovy romány i „vědeckosatirické“ cykly Vzpomínky Ijona Tichého, Futurologický kongres či Kyberiáda jsou natolik svébytné, že dodnes představují neopomenutelné milníky science fiction, stejně tak jako autorovy spekulativní futurologické statě či fiktivní recenze knih a popisy budoucích vynálezů.