Helena Longinová strana 2 z 2

Veselý borůvkový piknik se odehrává před povodněmi v létě 2002. Náhodný milostný příběh, do kterého patří sladké noci, milování v dešti, pod střechou i na voru uprostřed opuštěného rybníka, zdramatizují rozběsněné přírodní živly i vzpomínka na jedno zbytečné léto před dávnými časy. I když se změnila móda, zvyky, náboženství, politika i manželství, zamilovaní se dopouštějí stále stejných omylů a chyb, pobaveně zjišťuje autorka. Nečekanou lásku proto neprožívejte nikdy s vážnou tváří, jinak se budete mračit, až přijdou všední dny.

Děti v knize Heleny Longinové jsou jako kukačky, které teprve v dospělosti přicházejí na to, jak se dostaly na svět a v jakém hnízdě vyrůstaly. Tři příběhy dospělých očima dětí vypráví autorka tajuplně a napínavě, jako když hledáme rozluštění skrytého poselství. Spojit lásku a manželství je úplně přirozené, ale málokdo si připustí, že to může být i nebezpečné. Viktorie a Rudolf se vášnivě zamilovali, spálili za sebou mosty, aby spolu mohli žít bez stínů minulosti. Do manželství vložil každý úplně jinou lásku. Viktorie viděla její smysl v rodině, Rudolf si z manželství vytvořil ostrov, kam se vracel do bezpečí z bohémského prostředí muzikantů. Byl pyšný na své dva syny, na atraktivní manželku, která jako advokátka zajišťovala hlavní příjmy rodiny, žil si zcela svobodně a neměl jediný důvod tuto idylu ničit. A přesto jejich manželství skončilo katastrofou. Rudolf odešel za hlasem svého srdce a Viktorii odlákal syny k nové partnerce. Jak se v takové rozpolcenosti mají děti orientovat? Ještě složitější osud má Hana. Jméno svého otce nezná, její matka je svobodná a žije s bohatým vdovcem. Velkouzenáři patří domy a restaurace a jednoho mladého číšníka, který býval bezdomovcem, ožení se svou milenkou. Dal mu zaměstnání, našel mu manželku a s ní i dítě, které se brzy narodí. Řezník má čtyři dospělé syny a jednou jim bude patřit firma a jeho majetek. Bastard nic z toho nemůže dostat, i když řezníkovi jako by vypadl z oka, ale aspoň získá rodinu. Haně se takové řešení vztahů dospělých líbí, má konečně otce, dostala se na gymnázium, miluje ji syn místního podnikatele, ale i tato náhražka skutečné rodiny se rozdrolí sobectvím dospělých. Hana zůstane sama s kukaččím bratříčkem a přísahá si, že se nikdy nevdá. Třetí příběh se týká dívky stejně staré jako Hana. Přivede ji do jiného stavu falešný milenec, ženatý, s pestrou minulostí a několika nemanželskými potomky a její spořádaná rodina dítě hříchu nechce. Děti v knize Heleny Longinové jsou jako kukačky, které teprve v dospělosti přicházejí na to, jak se dostaly na svět a v jakém hnízdě vyrůstaly.

Děti v knize Heleny Longinové jsou jako kukačky, které teprve v dospělosti přicházejí na to, jak se dostaly na svět a v jakém hnízdě vyrůstaly. Tři příběhy dospělých očima dětí vypráví autorka tajuplně a napínavě, jako když hledáme rozluštění skrytého poselství. Spojit lásku a manželství je úplně přirozené, ale málokdo si připustí, že to může být i nebezpečné. Viktorie a Rudolf se vášnivě zamilovali, spálili za sebou mosty, aby spolu mohli žít bez stínů minulosti. Do manželství vložil každý úplně jinou lásku. Viktorie viděla její smysl v rodině, Rudolf si z manželství vytvořil ostrov, kam se vracel do bezpečí z bohémského prostředí muzikantů. Byl pyšný na své dva syny, na atraktivní manželku, která jako advokátka zajišťovala hlavní příjmy rodiny, žil si zcela svobodně a neměl jediný důvod tuto idylu ničit. A přesto jejich manželství skončilo katastrofou. Rudolf odešel za hlasem svého srdce a Viktorii odlákal syny k nové partnerce. Jak se v takové rozpolcenosti mají děti orientovat? Ještě složitější osud má Hana. Jméno svého otce nezná, její matka je svobodná a žije s bohatým vdovcem. Velkouzenáři patří domy a restaurace a jednoho mladého číšníka, který býval bezdomovcem, ožení se svou milenkou. Dal mu zaměstnání, našel mu manželku a s ní i dítě, které se brzy narodí. Řezník má čtyři dospělé syny a jednou jim bude patřit firma a jeho majetek. Bastard nic z toho nemůže dostat, i když řezníkovi jako by vypadl z oka, ale aspoň získá rodinu. Haně se takové řešení vztahů dospělých líbí, má konečně otce, dostala se na gymnázium, miluje ji syn místního podnikatele, ale i tato náhražka skutečné rodiny se rozdrolí sobectvím dospělých. Hana zůstane sama s kukaččím bratříčkem a přísahá si, že se nikdy nevdá. Třetí příběh se týká dívky stejně staré jako Hana. Přivede ji do jiného stavu falešný milenec, ženatý, s pestrou minulostí a několika nemanželskými potomky a její spořádaná rodina dítě hříchu nechce. Děti v knize Heleny Longinové jsou jako kukačky, které teprve v dospělosti přicházejí na to, jak se dostaly na svět a v jakém hnízdě vyrůstaly.

„Lepší Marie v hrsti než nevěsta na střeše,“ říká v závěru tohoto rodinného románu svému hýčkanému synovi moudrá matka, a dobře ví, o čem po jejich letitém soužití mluví. Erik, renomovaný právník a poněkud sobecký majitel vilky v Jindřichově Hradci, zůstával v matčině péči až do chvíle, kdy do jeho domu i srdce vstoupila Láska: bývalá spolužačka Marie, oplývající sex-appealem, nezodpovědností a dvěma dětmi ze dvou předchozích manželství… Originální příběh o mužské závislosti na ženě a jejích dětech má trochu hořký podtext nesouhlasu s uvolněním tradiční rodiny, je ovšem napsán lehce a s autorčiným typickým humorem.