Roman Ludva

Hrdiny románu jsou čtyři muži ve středních letech: Herec Jan Kalinský, matematik Hugo Rolich, lesní inženýr Gabriel Gera a advokát Petr Fridrich. Už od dětství je pojí pevné přátelství, které se však nyní začíná zvolna rozpadat. Banální události, které by dříve v jejich vztahu sotva co znamenaly, náhle vynášejí na povrch potlačované animozity, frustrace, splíny i závisti. Po nespočtu milostných avantýr se Jan Kalinský poprvé v životě upřímně zamiluje do studentky práv Rút, s níž ho seznámí právě jeho kamarád Petr Fridrich. Hugo Rolich, který ještě před pár lety patřil k největším čistým matematikům v Evropě, se utápí v profesní i osobní vyhaslosti a Gabriel Gera žije v ústraní ve vesnici Velká Morava. Právě tam se každoročně na silvestra přátelé scházejí. Ale jak s tím vším souvisí Kalinského sbírka scénářů hollywoodských filmů? V intencích prostého konstatování, že „každý solidní román je trochu existenciální“, spěje pirueta osudu k neodvratnému finále – poslednímu ohňostroji.

Na začátku románu je obyčejná náklonnost spisovatele Patrika Honzla k nevšedním obrazům malíře Josefa Haly. Ten žil dlouhou dobu v cizině, kde se proslavil, a před pár lety se usadil v tichosti i s rodinou nedaleko malého města na česko-moravském pomezí. Spisovatelův prohlubující se zájem o malířovo dílo, v němž se odráží tradice gotického malířství, se prudce zvýší ve chvíli, kdy se Patriku Honzlovi dostane do ruky interview, které s Josefem Halou otiskl americký týdeník Time. V odpovědi na otázku, zda existuje něco jako tajemství obrazu, v něm malíř totiž uvádí, že před mnoha lety se v jedné publikaci o italské gotice dočetl o staré toskánské legendě. Podle ní tajemství obrazu reálně existuje — je zaznamenáno neviditelným inkoustem na gotickém obrazu ze 13. století, který je v majetku jednoho toskánského kláštera. Jedná se o portrét mnicha, který si čte v knize. Josef Hala v rozhovoru dále říká, že touha dostat se k portrétu čtoucího mnicha, a tedy i k formuli odhalující, jak namalovat obraz, který nestárne a stále poutá divákovu pozornost, nejspíš zásadně ovlivnila jeho rozhodnutí stát se malířem. Patrik Honzl zprvu považuje tohle malířovo povídání za pouhý romantický kolorit, kterým Josef Hala chtěl dát rozhovoru tajemný nádech. Později se však přistihne, že už není schopen dívat se na jeho plátna jinak než skrze toskánskou legendu o čtoucím mnichovi. S malířem se seznámí a požádá ho, zda by mu nepovyprávěl svůj životní příběh. Josef Hala souhlasí — ačkoli mu je brzy jasné, že spisovatele víc než jeho obrazy zajímá čtoucí mnich — a pozve ho na víkend do svého domu. Během malířova příběhu o cestě k uměleckému úspěchu — v němž gotický portrét čtoucího mnicha a formule, kterou podle legendy ukrývá, hrají ústřední roli — si Patrik Honzl zděšeně uvědomí, že se bezděky stal jeho součástí. Podezírá malíře, že mísí realitu s fikcí, a zjišťuje, že mezi nimi už není schopen rozlišovat. Ocitá se v bídě i úžasu takzvaného uměleckého světa. Dočká se kýžené formule, která odhaluje věčné tajemství obrazu — stejně jako se čtenář dočká překvapivého závěru, v němž spisovatel Patrik Honzl sehraje hlavní roli.