Alexander Lukeš

Někdy v polovině sedmdesátých let mi moje babička vyprávěla, jak v Praze za povstání vozila raněné na Bulovku i do dalších nemocnic. Potkala kohosi, kdo jen tak něco prohodil o akci Terezín. Zpozorněl jsem. Začal jsem sbírat materiál a zanedlouho se mi z minulosti vyloupla osa příběhu: žákyně druhého ročníku Ošetřovatelské školy při Městské nemocnici v Praze Na Bulovce, které měly počátkem května 1945 před závěrečnými zkouškami, odjely místo "svatého týdne" nakvap do terezínské Malé pevnosti pomáhat při záchraně tisíců vězňů.

Někdy v polovině sedmdesátých let mi moje babička vyprávěla, jak v Praze za povstání vozila raněné na Bulovku i do dalších nemocnic. Potkala kohosi, kdo jen tak něco prohodil o akci Terezín. Zpozorněl jsem. Začal jsem sbírat materiál a zanedlouho se mi z minulosti vyloupla osa příběhu: žákyně druhého ročníku Ošetřovatelské školy při Městské nemocnici v Praze Na Bulovce, které měly počátkem května 1945 před závěrečnými zkouškami, odjely místo "svatého týdne" nakvap do terezínské Malé pevnosti pomáhat při záchraně tisíců vězňů.