Sergej Lukjanenko strana 4 z 4

Zombie apokalypsa nakonec neznamenala konec světa. Nenávratně však pokřivila jeho tvář. Lidstvo přežilo, ale jeho životní prostor se zmenšil. Města se změnila v pevnosti, za jejichž betonovými hradbami číhá smrt. Rozsáhlé oblasti zůstávají zamořené „povstanci“, krvelačnými netvory, bažícími po mase živých. A stále větší úlohu hraje také nový druh živých mrtvých, kterým se říká kvazi. Nejedná se o žádné tupé, zabijácké stvůry – kvazi jsou silní, houževnatí, ale hlavně inteligentní, se všemi vzpomínkami ze svého předchozího života. Kapitán Denis Simonov z moskevské policie, který během katastrofy přišel o ženu a syna, nemá kvazi vůbec rád. A povstance už vůbec ne. Při své práci dává před plastovými pouty přednost mačetě. Když s ním jeho nadřízeným dojde trpělivost, přidělí mu nového parťáka – starého (a mrtvého) policistu.

Je druhá polovina 22. století, lidstvo osídlilo několik planet a navázalo kontakt s mimozemšťany. Pokroky v genetice umožnily vytvořit osoby vyšlechtěné pro optimální výkon povolání – takzvané speciály. Klony jsou rovněž běžnou součástí života, zatímco lidé s neupravenou DNA se nazývají naturálové. Klon Sherlocka Holmese je pozván na palubu kosmické lodi, které velí Alex Romanov, aby vyšetřil případ vraždy hmyzí princezny. Jinak vypukne válka. Podaří se odhalit viníka? Zakázané planety, genetika dotažená do extrému a morální aspekt s tím související, spiknutí, mimozemšťané, tajní agenti, to vše nabízí román Genom. Je možné geneticky ukrást schopnost milovat, a přesto zůstat ještě člověkem?

Velkoměstským životem jemně znavený moskevský třicátník Valentin alias Katran, profesí novinář, si jednoho večera všimne zvláštního inzerátu začínajícího slovy Hledáme piloty orbitálních bombardérů, kosmických stíhaček a vesmírných lodí technické podpory… Mohl by ho jen tak přejít. Zasmát se a zapomenout. Ale je na něm cosi zvláštního. Osud tomu tak chce a Valentin v noci (jak jinak než podnapilý) navštíví personální agenturu Hvězdná hodina, kde se za mnoha úsměšků a ironických poznámek nechá z legrace naverbovat do vesmírné armády. Takovým hloupostem přece nikdo nemůže věřit. Jenže jeho život se rázem mění. Resp. přesně podle slov personalistky - žije rázem životy dva. Který je ale ten skutečný? A proč by vlastně měli lidé pilotovat orbitální bombardéry? Kdo na něčem takovém může mít zájem? KGB, Američani nebo snad mimozemšťani?

Sergej přišel o práci, a tak mu nabídka nového zaměstnání přijde vhod. Netuší však, že podmínkou k jejímu získání je pašerácký výcvik. Sergej totiž umí otevírat portál na Centrum, svět, který je středem mnoha světů, a jeho schopnost se nové organizaci, pro niž pracuje, náramně hodí. Max poklidně žije na placatém světě zvaném Homeostat. Každý týden zemře a o hodinu později se opět probere. Není to však už on, jen jeho trochu pozměněná kopie. Kým je Max ve skutečnosti, a proč jeho průvodci po únosu na Centrum tvrdí, že je někdo úplně jiný? A hlavně co mají Max a Sergej společného s Virou, světem, z něhož se rozšířila nákaza, která Centrum nevratně poškodila? Volné pokračování románu Stráž vás tentokrát zavede nejen na Centrum a na Zemi, ale i jiné světy, které se od toho našeho liší ještě daleko více. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.