Magnason Andri

Se světem se stalo cosi divného. Lidé přebývají v truhlách, v nichž neplyne čas, a čekají na lepší budoucnost. Města zarostla lesem, ulicemi se potulují vlci a v obchodních domech řádí medvědi. Co se přihodilo? Odpověď zná jen stará paní, která se jediná nezavřela do truhly. Místo toho pátrala po příčině toho všeho a objevila příběh o princezně a jejím otci králi Dimonovi, jenž kdysi dávno dobyl svět a pokusil se zvítězit nad časem. A teď tu legendu stařenka vypráví skupince dětí vysvobozených z truhel. Na nich je, aby zrušily dávnou kletbu a daly svět zase do pořádku. Příběh, v němž se mísí scifi, fantasy a aktuální téma životního prostředí, je jednou z nejoceňovanějších islandských knih posledních let. Kniha byla přeložena do osmnácti jazyků. Ten, kdo nezvítězí nad časem, svět nepřemůže! Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné existovaly dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají. Také výzvě k sepsání knihy o klimatické krizi se Magnason nejdřív bránil: Není něco takového spíš záležitostí vědců? Ale nakonec jej přesvědčili. Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého, znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

Se světem se stalo cosi divného. Lidé přebývají v truhlách, v nichž neplyne čas, a čekají na lepší budoucnost. Města zarostla lesem, ulicemi se potulují vlci a v obchodních domech řádí medvědi. Co se přihodilo? Odpověď zná jen stará paní, která se jediná nezavřela do truhly. Místo toho pátrala po příčině toho všeho a objevila příběh o princezně a jejím otci králi Dimonovi, jenž kdysi dávno dobyl svět a pokusil se zvítězit nad časem. A teď tu legendu stařenka vypráví skupince dětí vysvobozených z truhel. Na nich je, aby zrušily dávnou kletbu a daly svět zase do pořádku. Příběh, v němž se mísí scifi, fantasy a aktuální téma životního prostředí, je jednou z nejoceňovanějších islandských knih posledních let. Kniha byla přeložena do osmnácti jazyků.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné – existovaly dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají. Také výzvě k sepsání „knihy o klimatické krizi“ se Magnason nejdřív bránil: „Není něco takového spíš záležitostí vědců?“ Ale nakonec jej přesvědčili. Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého, znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

Čas nie je len minulosť, ale aj budúcnosť, v ktorej budeme žiť v pamäti našich detí a vnúčat. Hlboká a múdra kniha obľúbeného islandského spisovateľa Andriho Snaera Magnasona v sebe prepája prvky eseje, reportáže, rodinnej histórie i mytológie, aby sa pokúsila odpovedať na naliehavé otázky, ktoré nám kladie klimatická katastrofa. Toto je krehká kniha. No je taká silná, že pohne aj ľadovcom! Prastarí rodičia Andriho Snaera Magnasona si ešte mysleli, že ľadovce sú večné. Dnes už vieme, že sa mýlili. Islandské i himalájske ľadovce sa roztopia, hladina morí stúpne a počas najbližších sto rokov prejde život na Zemi obrovskými zmenami. Existujú vôbec slová, ktorými by sa dal popísať problém takéhoto rozsahu? Obľúbený islandský spisovateľ Andri Snaer Magnason cíti, že konečne musíme začať používať celkom nový jazyk, ktorý prehovorí k našej predstavivosti a pocitom. Musíme dať prednosť poézii pred prázdnymi gestami, silným príbehom pred nič nehovoriacou štatistikou, musíme uprednostniť život pred záhubou. Magnason nás vťahuje do svojho intímneho príbehu a zoznamuje nás nielen s krásami Islandu, ale aj so svojou starou mamou, priekopníčkou ľadovcovej turistiky, ktorá v roku 1947 sledovala z lietadla erupciu sopky Hekla, so svojím dedom, ktorý operoval vynálezcu atómovej bomby Roberta Oppenheimera, i so strýkom, ktorý zachránil pred vyhynutím pozoruhodný druh krokodíla. Na cestu klimatickou vedou sa tak vydáva vyzbrojený staroislandskými mýtmi a legendami, príbehmi svojich milovaných predkov i rozhovormi s Dalajlámom. Z toho všetkého sa postupne vynára obraz krásneho sveta, ktorý nám mizne pred očami ako ľadovec. Je to svet, v ktorom budú žiť naše deti a my ho musíme zachrániť. Prežili sme už veľa koncov sveta. Verme, že prežijeme aj tento! Kniha Andriho Snaera Magnasona O čase a vode vychádza v preklade Zuzany Stankovitsovej.