Zdeněk Mahler strana 2 z 2

Indický hlavolam je klasickým dílem cestopisné literatury od jednoho z nejvýznamnějších českých autorů, kterým je Zdeněk Mahler. Mahlerův cestopis po Indii z poloviny minulého století dnes už neodmyslitelně patří ke klasickým dílům české literatury. Toto poutavé svědectví o stále ještě exotické zemi přináší na pozadí jedinečné krajiny a nezapomenutelných památek obraz indické společnosti, jejích tradic, zásadních dějinných událostí, kultury, filosofie a náboženství. Jen jako málokdo dokáže s půvabem a vtipem sobě vlastním zachytit detail, vyjádřit nepomíjivou atmosféru a uvědomit si přesahy, čímž vytvořil další nadčasové dílo. Tomu se říká radost po indicku! „Indie je zážitek na celý život. Všecko v Indii je událost, jež vzbuzuje úžas. Čas nemá začátek ani konec: lidé věří v převtělování a smrt je jen přechod do nové existence, bědný úděl je zaviněn předchozím proviněním, které nelze svádět na jiného, a každý sám je strůjcem svého příštího osudu… Aby počet putujících duší dostačoval, byl propojen i s živočišnou říší. Přírody neubývá, život plyne ve vyrovnanosti, nenásilí a zdánlivé nehybnosti. Staletí jsou jak vánek a kultura a filozofie se měří na tisíciletí… A z věkovité moudrosti zákonitě vzchází moderní dynamičnost tohoto subkontinentu, vzestup Indie mezi velmoci budoucího světa…“ Toto dnes již kultovní vyprávění jsme pro vás připravili s krásnými ilustracemi Jany Zimové.

Nové vydání novely Nokturno populárního autora Zdeňka Mahlera (*1928), který podle této knihy napsal scénář k celovečernímu filmu Lidice. Sugestivní dokumentární rekonstrukce skutečného příběhu. Soukromá tragédie jedné rodiny na pozadí historických událostí.

Titul Muž, který přežil Lidice je rozšířenou variací na známé téma lidické tragédie, která se stala předlohou českého filmu Lidice. Autor Zdeněk Mahler se zánikem obce Lidice zabýval na základě mnohaletého zkoumání osudů skutečných lidí. V krátkých poetických obrazech je načrtnuta rodinná tragédie Františka Šímy obyvatele obce Lidice, která se prolíná s neštěstím českého národa v čase německé okupace. Otec při hádce zabije svého syna, což mu paradoxně zachrání život. O zničení obce, kterou po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili jako odplatu nacisté, se ve vězení vůbec nedozvěděl. Po propuštění z vězení se o Vánocích 1942 vrací domů... Tragické prokletí, které provází hrdinu i národ, působí neskutečně přesně, téměř jako boží hodiny: rodinné neštěstí muže, který se ve skutečnosti jmenoval František Saidl, se odehrálo na Vánoce 1938, krátce po podpisu Mnichovské dohody. Proces s ním proběhl v březnu 1939, zároveň s příjezdem nacistické okupační moci a jeho propuštění za „dobré chování“ bylo zamítnuto ve dnech, kdy už byly Lidice obklíčeny a na jejich hranicích už stály popravčí čety.

Titul Muž, který přežil Lidice je rozšířenou variací na známé téma lidické tragédie, která se stala předlohou českého filmu Lidice. Autor Zdeněk Mahler se zánikem obce Lidice zabýval na základě mnohaletého zkoumání osudů skutečných lidí. V krátkých poetických obrazech je načrtnuta rodinná tragédie Františka Šímy obyvatele obce Lidice, která se prolíná s neštěstím českého národa v čase německé okupace. Otec při hádce zabije svého syna, což mu paradoxně zachrání život. O zničení obce, kterou po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili jako odplatu nacisté, se ve vězení vůbec nedozvěděl. Po propuštění z vězení se o Vánocích 1942 vrací domů... Tragické prokletí, které provází hrdinu i národ, působí neskutečně přesně, téměř jako boží hodiny: rodinné neštěstí muže, který se ve skutečnosti jmenoval František Saidl, se odehrálo na Vánoce 1938, krátce po podpisu Mnichovské dohody. Proces s ním proběhl v březnu 1939, zároveň s příjezdem nacistické okupační moci a jeho propuštění za „dobré chování“ bylo zamítnuto ve dnech, kdy už byly Lidice obklíčeny a na jejich hranicích už stály popravčí čety.

Titul Muž, který přežil Lidice je rozšířenou variací na známé téma lidické tragédie, která se stala předlohou českého filmu Lidice. Autor Zdeněk Mahler se zánikem obce Lidice zabýval na základě mnohaletého zkoumání osudů skutečných lidí. V krátkých poetických obrazech je načrtnuta rodinná tragédie Františka Šímy obyvatele obce Lidice, která se prolíná s neštěstím českého národa v čase německé okupace. Otec při hádce zabije svého syna, což mu paradoxně zachrání život. O zničení obce, kterou po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili jako odplatu nacisté, se ve vězení vůbec nedozvěděl. Po propuštění z vězení se o Vánocích 1942 vrací domů... Tragické prokletí, které provází hrdinu i národ, působí neskutečně přesně, téměř jako boží hodiny: rodinné neštěstí muže, který se ve skutečnosti jmenoval František Saidl, se odehrálo na Vánoce 1938, krátce po podpisu Mnichovské dohody. Proces s ním proběhl v březnu 1939, zároveň s příjezdem nacistické okupační moci a jeho propuštění za „dobré chování“ bylo zamítnuto ve dnech, kdy už byly Lidice obklíčeny a na jejich hranicích už stály popravčí čety.

Autor populárněnaučné, výpravné, fotografiemi bohatě vybavené knihy POCTA KONÍM se zhostil stále fascinující myšlenky o vyjádření vztahu člověka a koně, o jejich šest tisíc let trvajícím svazku. Vzniklo tak reprezentativní, dokumentárně hodnotné dílo s využitím veškerých souvislostí, které kůň člověku pohál na jejich společné cestě vytvořit. Člověk a kůň - dvě hlavní postavy knihy - zde slouží jako prostředníci širšího poznání.

Původní text této knihy vznikl v roce 1994, kdy se přiblížilo 650. výročí položení základního kamene svatovítské katedrály a vypukl spor o to, komu vlastně chrám svatého Víta patří. Zdeněk Mahler tento klenot gotické architektury vidí jako nedotknutelné rodinné zlato a svým esejem připomíná historii vzniku a osudy v průběhu následujících staletí. Podává jasné argumenty pro to, že katedrála - jako křesťanský chrám, ale i symbol české státnosti - by měla spojovat, nikoli rozdělovat. Autor nové vydání poutavě napsané knihy na podzim 2010 doplnil o poslední kapitolu.

Původní text této knihy vznikl v roce 1994, kdy se přiblížilo 650. výročí položení základního kamene svatovítské katedrály a vypukl spor o to, komu vlastně chrám svatého Víta patří. Zdeněk Mahler tento klenot gotické architektury vidí jako nedotknutelné rodinné zlato a svým esejem připomíná historii vzniku a osudy v průběhu následujících staletí. Podává jasné argumenty pro to, že katedrála - jako křesťanský chrám, ale i symbol české státnosti - by měla spojovat, nikoli rozdělovat. Autor nové vydání poutavě napsané knihy na podzim 2010 doplnil o poslední kapitolu.

Nová kniha historika Zdeňka Mahlera KRAJAN mapuje život a dílo skladatele Gustava Mahlera, světově uznávaného umělce rodem z Vysočiny. Populární forma vyprávění inspirovala sedmidílný televizní seriál, který ČT uvede v premiéře letos na podzim.

Druhé, doplněné vydání, znamenité studie autora o životě našeho prvního prezidenta. Poutavé čtení je doplněno čb. dobovými fotografiemi.

Jako unikát ve světovém písemnictví proslula gotická bible Václava IV.: posvátný text je v ní po okrajích provázen bohatstvím kontrastních obrázků, které velice opovážlivě líčí královy pletky se sličnou lazebnicí. Historikové ovšem tyhle středověké comicsy umravňují: jde prý jen o symboliku, o legendu, která se nestala. Ať se udála či nikoli, jeví se půvabnější než skutečnost - její hříšnost dodnes okouzluje a svádí k hravým variacím.

Jako unikát ve světovém písemnictví proslula gotická bible Václava IV.: posvátný text je v ní po okrajích provázen bohatstvím kontrastních obrázků, které velice opovážlivě líčí královy pletky se sličnou lazebnicí. Historikové ovšem tyhle středověké comicsy umravňují: jde prý jen o symboliku, o legendu, která se nestala. Ať se udála či nikoli, jeví se půvabnější než skutečnost - její hříšnost dodnes okouzluje a svádí k hravým variacím.