Zuzana Maléřová strana 2 z 2

Název knihy Kdy se dotknout dospělosti napovídá, jaké otázky autorka klade svým hrdinům i čtenářům. Příběhy mladých lidí, kteří činí svá první důležitá rozhodnutí a pojmenovávají silné i složité chvíle, které v cestě za dospělostí prožili a přežili. Jsou tichým odrazem našich vlastních životů. Profesor Miloš Horanský k tomu podotýká: „První mocné životní karamboly. Jizvy na duši a citech, nesrovnatelně pustošivější než ty na těle. Formují, deformují. Na dosavadním nevelkém jevišti jejich životů jsou postavami jejich dramátek, dramat i doteků tragických: Maminka, Táta, Bratr, Babička, První láska, Kamarádka, Macecha, Nový táta… Zklamání sebou samým, odcizení blízkých, smrt nebližších, mohutná síla vzájemnosti. Zuzana Maléřová to s řečí a dialogem umí mimořádně. Je to její autorská síla. Neohýbá příběhy, neokrašluje, vniká do lidí a učí nás vnímat je do hluboka a složita, a přitom monolitně. Její hledačský proutek se jmenuje empatie – to je velká vztahová citlivost. Nikdy neotvírá své portrétované křiklavě a necudně dokořán, vždy pokradmu a s poezií náznaku. To je talent bytost před námi vytvářet jako plachý akt tajemství. Fotografické umění Vlada Bohdana je komplementární s viděním Zuzany. Věcné i básnivé. Citlivé na obsažnou prostotu. Nehalasivé… Každý pohled do jiné bytosti, do bližního, je akt jemný, humanistický… a musíš si ho zasloužit – jako by nám vzkazovali oba mimořádní tvůrci." Kniha volně navazuje na předešlé knihy autorů – Jak potkat děti a Proč kluci milují fotbal. Obě vyšly opakovaně a sklidily velký ohlas.

Název knihy Kdy se dotknout dospělosti napovídá, jaké otázky autorka klade svým hrdinům i čtenářům. Příběhy mladých lidí, kteří činí svá první důležitá rozhodnutí a pojmenovávají silné i složité chvíle, které v cestě za dospělostí prožili a přežili. Jsou tichým odrazem našich vlastních životů. Profesor Miloš Horanský k tomu podotýká: „První mocné životní karamboly. Jizvy na duši a citech, nesrovnatelně pustošivější než ty na těle. Formují, deformují. Na dosavadním nevelkém jevišti jejich životů jsou postavami jejich dramátek, dramat i doteků tragických: Maminka, Táta, Bratr, Babička, První láska, Kamarádka, Macecha, Nový táta… Zklamání sebou samým, odcizení blízkých, smrt nebližších, mohutná síla vzájemnosti. Zuzana Maléřová to s řečí a dialogem umí mimořádně. Je to její autorská síla. Neohýbá příběhy, neokrašluje, vniká do lidí a učí nás vnímat je do hluboka a složita, a přitom monolitně. Její hledačský proutek se jmenuje empatie – to je velká vztahová citlivost. Nikdy neotvírá své portrétované křiklavě a necudně dokořán, vždy pokradmu a s poezií náznaku. To je talent bytost před námi vytvářet jako plachý akt tajemství. Fotografické umění Vlada Bohdana je komplementární s viděním Zuzany. Věcné i básnivé. Citlivé na obsažnou prostotu. Nehalasivé… Každý pohled do jiné bytosti, do bližního, je akt jemný, humanistický… a musíš si ho zasloužit – jako by nám vzkazovali oba mimořádní tvůrci." Kniha volně navazuje na předešlé knihy autorů – Jak potkat děti a Proč kluci milují fotbal. Obě vyšly opakovaně a sklidily velký ohlas.

Spisovatelka Zuzana Maléřová a fotograf Vlado Bohdan mají společné datum narození, krevní skupinu, dceru Alžbětu, syna Jeronýma a několik knih oceněných kritikou i čtenáři (Život je kulatý, Viděla jsem jitro, Kolemjdoucí, Celá viola tvé duše, Ticho v květu violy, Příběhy z tribuny, Šťastná hodina, Proč kluci milují fotbal, Dopis Cyranovi a další). Knížka Jak potkat děti je o dětských otázkách a dospělých odpovědích. Každá z těch otázek začíná JAK. Jak vypadá dětská láska. Jak si přejeme, aby nám uteklo štěstí. Jak někoho promeškáme. Jak se chodí do nebe. Jak opouštějí děti a jak rodiče. A další. Není to kniha pro děti, ale o dětech. Autoři v ní zastavili paměť vlastní rodiny, aby s citovou intimitou pojmenovali žití nás všech. Kniha vyšla již dvakrát a byla okamžitě rozebrána. Nyní vychází potřetí – poprvé v Nakladatelství ČAS.

Až pod samotnou střechou tribuny stadionu Na Julisce, v proskleném prostoru s úžasným výhledem, se po celou sezonu 2012/2013 odehrávala ojedinělá setkání. Spisovatelka Zuzana Maléřová zvala k důvěrným hovorům o životě, o lidském usilování, trápení, štěstí i sebepoznání přední umělce i zástupce fotbalové Dukly. Jejími hosty byli např. zpěvačka Marta Kubišová či herci Naďa Konvalinková, Jana Synková, Táňa Fischerová, Barbora Srncová a Stanislav Zindulka, z řad Dukly pozvání přijali např. Luboš Kozel, Patrik Gedeon, Petr Kostelník, Michal Kolomazník, Petr Malý, Tomáš Berger, Günter Bittengel, Ivan Lietava a další. Milan Švihálek v doslovu napsal: „Příběhy z tribuny jsou knížkou, jejímž jevištěm je sport. Nejde však o vyprávění, z něhož bychom mohli vyčíst informaci o výsledku utkání nebo o tom, jak zázračně kdo chytil penaltu. Ale ani Ota Pavel nepsal o brankách, bodech a vteřinách, ale o životě. Nechci být patetický, ale jsem přesvědčen, že Zuzana Maléřová je Otou Pavlem v sukních. Její schopnost vciťování se do často velmi klikatých životních osudů je nezměrná. Svá vyprávění formuluje s pokorou, prostě, jednoduše a valašsky zarputile. Pracuje s krátkými větami. Její úsečný styl připomíná vesnického ogara, zatloukajícího hřebíky. Hned po prvních větách se však pozná moudrost, ohleduplnost a talent.“ Významnou součástí knihy jsou fotografie Vlada Bohdana, grafickou úpravu provedl Filip Skalák.

Zuzana Maléřová nás hned úvodním textem, nazvaným Dopis Cyranovi, přivítá ve světě své nové knihy, plné ojedinělých dopisů. Jedny nazvala „cyranovskými“, neboli „dopisy v zastoupení“, což jsou takové, které mnoho let psala jménem někoho jiného. Tak jejím slovem promlouvá dcera k matce, žena k muži, přítel k přítelkyni, bratr k sestře... Dopisy jsou určeny takovým osobnostem, jako jsou Táňa Fischerová, Naďa Konvalinková, Jana Synková, Nina Divíšková, Ivan Trojan, Ladislav Frej, Věra Galatíková, Jaroslav Dušek a další. Druhou část tvoří neodeslané dopisy, které napsala autorka sama za sebe svým nejbližším: rodině, přátelům i těm, kteří už odešli – Otovi Pavlovi, Libuši Geprtové, Stelle Zázvorkové... Tyto texty jsou silným vstupem do autorčina osobního života, ale prostřednictvím jejího otce, maminky, muže a dětí vlastně do prožitků nás všech. Třetí kapitolu představují dopisy ve verších – poetická tečka za cituplnými a dramatickými příběhy v předchozích částech. Součástí výtvarně exkluzivně pojaté knihy jsou fotografické ilustrace Vlada Bohdana z cyklu Stínohry.

Autorka, inspirována skutečnými kluky, které poznala na fotbalových hřištích a kteří mají v knize svá jména i tváře, popsala jejich příběhy citlivě, napínavě a poeticky. A především nezvykle. Pojednává o dětech, ale je určena dospělým. I když i děti ji budou svým citem velmi dobře rozumět. Odpovídá na otázky, které si dříve či později budou muset položit, ať už budou působit na jakémkoliv ?hřišti?.

Až pod samotnou střechou tribuny stadionu Na Julisce, v proskleném prostoru s úžasným výhledem, se po celou sezonu 2012/2013 odehrávala ojedinělá setkání. Spisovatelka Zuzana Maléřová zvala k důvěrným hovorům o životě, o lidském usilování, trápení, štěstí i sebepoznání přední umělce i zástupce fotbalové Dukly. Jejími hosty byli např. zpěvačka Marta Kubišová či herci Naďa Konvalinková, Jana Synková, Táňa Fischerová, Barbora Srncová a Stanislav Zindulka, z řad Dukly pozvání přijali např. Luboš Kozel, Patrik Gedeon, Petr Kostelník, Michal Kolomazník, Petr Malý, Tomáš Berger, Günter Bittengel, Ivan Lietava a další. Milan Švihálek v doslovu napsal: "Příběhy z tribuny jsou knížkou, jejímž jevištěm je sport. Nejde však o vyprávění, z něhož bychom mohli vyčíst informaci o výsledku utkání nebo o tom, jak zázračně kdo chytil penaltu. Ale ani Ota Pavel nepsal o brankách, bodech a vteřinách, ale o životě. Nechci být patetický, ale jsem přesvědčen, že Zuzana Maléřová je Otou Pavlem v sukních. Její schopnost vciťování se do často velmi klikatých životních osudů je nezměrná. Svá vyprávění formuluje s pokorou, prostě, jednoduše a valašsky zarputile. Pracuje s krátkými větami. Její úsečný styl připomíná vesnického ogara, zatloukajícího hřebíky. Hned po prvních větách se však pozná moudrost, ohleduplnost a talent." Významnou součástí knihy jsou fotografie Vlada Bohdana, grafickou úpravu provedl Filip Skalák.

Kniha Proč kluci milují fotbal je o hledání hodnot, o hře, která se tolik podobá životu. Autorka, inspirována skutečnými kluky, které poznala na fotbalových hřištích a kteří mají v knize svá jména i tváře, popsala jejich příběhy citlivě, napínavě a poeticky. A především nezvykle. Pojednává o dětech, ale je určena dospělým. I když i děti ji budou svým citem velmi dobře rozumět. Odpovídá na otázky, které si dříve či později budou muset položit, ať už budou působit na jakémkoliv "hřišti". Proč bolí loučení. Proč někdy nevíme, kam patříme. Proč ustát velké prohry. Proč se nebát návratů. Proč člověk někdy zůstává sám. A mnohé další… Součástí výtvarně pozoruhodné knihy je téměř sedmdesát fotografií Vlada Bohdana. Volně navazuje na velmi úspěšný titul Jak potkat děti, jen se jeho autoři posunuli v čase a místo "jak" přichází "proč".

Kniha o hledání hodnot, o hře, která se tolik podobá životu. Autorka, inspirována skutečnými kluky, které poznala na fotbalových hřištích a kteří mají v knize svá jména i tváře, popsala jejich příběhy citlivě, napínavě a poeticky. A především nezvykl e. Pojednává o dětech, ale je určena dospělým. I když i děti ji budou svým citem velmi dobře rozumět. Odpovídá na otázky, které si dříve či později budou muset položit, ať už budou působit na jakémkoliv "hřišti". Proč bolí loučení. Proč někdy nevíme, kam patříme. Proč ustát velké prohry. Proč se nebát návratů. Proč člověk někdy zůstává sám. A mnohé další Součástí výtvarně pozoruhodné knihy je téměř sedmdesát fotografií Vlada Bohdana. Volně navazuje na velmi úspěšný titul Jak potkat děti, jen se jeho autoři posunuli v čase a místo "jak" přichází "proč".

Kniha o hledání hodnot, o hře, která se tolik podobá životu. Autorka, inspirována skutečnými kluky, které poznala na fotbalových hřištích a kteří mají v knize svá jména i tváře, popsala jejich příběhy citlivě, napínavě a poeticky. A především nezvykl e. Pojednává o dětech, ale je určena dospělým. I když i děti ji budou svým citem velmi dobře rozumět. Odpovídá na otázky, které si dříve či později budou muset položit, ať už budou působit na jakémkoliv "hřišti". Proč bolí loučení. Proč někdy nevíme, kam patříme. Proč ustát velké prohry. Proč se nebát návratů. Proč člověk někdy zůstává sám. A mnohé další Součástí výtvarně pozoruhodné knihy je téměř sedmdesát fotografií Vlada Bohdana. Volně navazuje na velmi úspěšný titul Jak potkat děti, jen se jeho autoři posunuli v čase a místo "jak" přichází "proč".

Stella Zázvorková v rozhovoru spisovatelky Zuzany Maléřové - vzlety i pády, dary i ztráty, úsměvy ze života.

Zuzana Maléřová napsala knihu Kolemjdoucí v roce 2000 na základě výjímečného cyklu svých hovorů s předními osobnostmi českého divadla. Zaznamenaly velký ohlas u kritiky i čtenářů, kniha vyšla již třikrát a byla okamžitě rozebrána. Čtenáři se zde potkají s

Šťastná hodina je pozoruhodnou, intimní sbírkou padesáti příběhů žijících osobností. "Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu," vítala neděli co neděli autorka své hosty v živém vysílání Českého rozhlasu Regina. Knihou se k těmto ztišeným, ojedinělým setkáním vrací, aby zachytila, co z našich životů mizí a co zůstává. Ve Šťastné hodině se tak vedle sebe ocitají lidé nejrůznějších profesí i generací. Herci Iva Janžurová, Blanka Bohdanová, Josef Somr, Libuše Švormová, Zuzana Kronerová, Jitka Molavcová, Barbora Srncová, Kristýna Frejová, muzikanti a zpěváci Jana Koubková, Zuzana Lapčíková, Jiří Pavlica, Marie Rottrová, Jitka Zelenková, Marta Kubišová, fotbalisté Vladimír Šmicer a Jan Suchopárek, psychiatr Cyril Höschl, kněz a filozof Tomáš Halík, režiséři Miloš Horanský, Miroslav Krobot a mnozí další. Život každého z nich tu stojí sám o sobě. Dohromady však tvoří výpověď o nás všech.

Šťastná hodina je pozoruhodnou, intimní sbírkou padesáti příběhů žijících osobností. "Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu," vítala neděli co neděli autorka své hosty v živém vysílání Českého rozhlasu Regina. Knihou se k těmto ztišeným, ojedinělým setkáním vrací, aby zachytila, co z našich životů mizí a co zůstává. Ve Šťastné hodině se tak vedle sebe ocitají lidé nejrůznějších profesí i generací. Herci Iva Janžurová, Blanka Bohdanová, Josef Somr, Libuše Švormová, Zuzana Kronerová, Jitka Molavcová, Barbora Srncová, Kristýna Frejová, muzikanti a zpěváci Jana Koubková, Zuzana Lapčíková, Jiří Pavlica, Marie Rottrová, Jitka Zelenková, Marta Kubišová, fotbalisté Vladimír Šmicer a Jan Suchopárek, psychiatr Cyril Höschl, kněz a filozof Tomáš Halík, režiséři Miloš Horanský, Miroslav Krobot a mnozí další. Život každého z nich tu stojí sám o sobě. Dohromady však tvoří výpověď o nás všech.

Šťastná hodina je pozoruhodnou, intimní sbírkou padesáti příběhů žijících osobností. "Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu," vítala neděli co neděli autorka své hosty v živém vysílání Českého rozhlasu Regina. Knihou se k těmto ztišeným, ojedinělým setkáním vrací, aby zachytila, co z našich životů mizí a co zůstává. Ve Šťastné hodině se tak vedle sebe ocitají lidé nejrůznějších profesí i generací. Herci Iva Janžurová, Blanka Bohdanová, Josef Somr, Libuše Švormová, Zuzana Kronerová, Jitka Molavcová, Barbora Srncová, Kristýna Frejová, muzikanti a zpěváci Jana Koubková, Zuzana Lapčíková, Jiří Pavlica, Marie Rottrová, Jitka Zelenková, Marta Kubišová, fotbalisté Vladimír Šmicer a Jan Suchopárek, psychiatr Cyril Höschl, kněz a filozof Tomáš Halík, režiséři Miloš Horanský, Miroslav Krobot a mnozí další. Život každého z nich tu stojí sám o sobě. Dohromady však tvoří výpověď o nás všech.

Kniha Celá viola tvé duše je výpovědí o touze člověka žít naplněný život, unést svůj úděl, dnes a tady. Citově obnažené, drsně lyrické texty Zuzany Maléřové a melancholické, čisté fotografické příběhy Vlada Bohdana jsou nejen završením pozoruhodných večerů v pražské Viole, ale také neopakovatelným prožitím životů jiných, které do svého světa pozvali (Nina Divíšková, Jiřina Jirásková, Eva Hudečková, Dana Syslová, Emma Černá, Kateřina Burianová, Jitka Smutná, Jana Synková, Naďa Konvalinková), i těch, kdo z něj odešli (Petr Čepek, Vlastimil Brodský, Jana Březinová, Gabriela Wilhelmová, Klára Jerneková, Miroslav Macháček, Jiří Adamíra, Bohuslav Čáp, Stella Zázvorková). Prožít jejich knihu znamená osvobodit zapřená trápení, dotknout se volnosti.