T. Masaryk strana 2 z 3

První svazek plánovaného třídílného souboru Válka a revoluce představuje poprvé v ucelené podobě Masarykovy válečné projevy, články, memoranda a rozhovory z let 1914–1916. Práce shrnuje Masarykovu publicistickou činnost z daného období; dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v době, kdy stál v čele československého zahraničního odboje. Mnohé z těchto textů jsou zároveň i originálním svědectvím o vývoji Masarykových názorů na průběh a řešení válečného konfliktu, o proměnách koncepce budoucího samostatného československého státu, jakož i dokladem dobové propagandistické činnosti československého hnutí v zahraničí. Materiály původně publikované cizojazyčně jsou přeloženy, a tak se k českému čtenáři dostává např. inaugurační přednáška T. G. Masaryka na londýnské univerzitě z října 1915 či známé memorandum V hodině jedenácté. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

V 18. svazku Spisů T. G. Masaryka jsou otištěny Masarykovy práce z let 1883–1885. Většina je právě z vědeckého časopisu Athenaeum který v roce 1883 Masaryk založil. Otištěné texty a oddíl Dubia umožňují udělat si představu o činnosti časopisu jako celku o jeho kritickém a polemickém vystupování. Šíře Masarykova záběru – od matematiky přes orieantalistiku po otázky hygienické udivuje i dnes. Editor Jiří Franěk.

Rozbor Havlíčkovy osobnosti jako vzoru moderní české politiky a českého člověka vůbec, provedený na základě pramenů a celoživotního díla. Spisy TGM sv. 7, ed. Jana Svobodová.

Komentovaná reedice dřívějších vydání připravených V. K. Škrachem shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory, ale i veřejné projevy a poselství z počátků republiky. Spisy TGM sv. 33, editoři Vojtěch Fejlek a Richard Vašek.

Komentovaná reedice dřívějších vydání připravených V. K. Škrachem shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory, ale i veřejné projevy a poselství z počátků republiky. Spisy TGM sv. 33, editoři Vojtěch Fejlek a Richard Vašek.

Masarykova první vědecká práce, která řeší problém sebevražednosti z hlediska sociologického a nábožensky etického. Spisy TGM sv. 1, editor Jindřich Srovnal.

Masarykova první vědecká práce, která řeší problém sebevražednosti z hlediska sociologického a nábožensky etického. Spisy TGM sv. 1, editor Jindřich Srovnal.

Český překlad opraveného a rozšířeného německého vydání Versuch einer concreten Logik z r. 1887 ve Vídni. Spisy TGM sv. 3, ed. Jindřich Srovnal.

Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.

Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.

Český překlad opraveného a rozšířeného německého vydání Versuch einer concreten Logik z r. 1887 ve Vídni. Spisy TGM sv. 3, ed. Jindřich Srovnal.

Výsledky Masarykovy obsáhlé vědecké, politické a literární činnosti. Spisy TGM sv. 17, ed. Stanislav Polák, Jiří Brabec.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska. Poprvé vychází toto dílo kompletní s obsáhlým poznámkovým aparátem. Spisy TGM sv. 11–13, ed. J. Franěk, Z. Fraňková, J. Pochman, V. Svatoň, V. Doubek a F. Kautman.