T. Masaryk strana 2 z 3

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.

Další svazek z edice Spisů T.G. Masaryka.

28. svazek spisů T. G. Masaryka obsahuje články, stati a studie z let 1911-1914 publikované v českých a německých odborných časopisech a v českých a německých denících. Tématicky jsou Masarykovy texty zaměřeny na vnitřní a zahraniční politiku, ekonomické problémy předválečného období a na otázky spjaté se smyslem českých dějin. Politické a filozofické texty doplňují přehledy anotované odborné a umělecké literatury, jež pravidelně vydával v měsíčníku Naše doba. Masarykovy články, stati a studie doplňuje rozsáhlá ediční poznámka.

Čtvrtý svazek Masarykových spisů obsahuje dvě semestrální přednášky Praktická filozofie na základě sociologie a Etika z kurzu Praktická filozofie. Obě přednášky zazněly ve školním roce 1898/1899. Základem pro publikaci obou textů byl stenografický zápis, některého z Masarykových posluchačů. Strojový přepis stenogramu byl vydán tiskem u Josefa Aubrechta v roce 1899.

Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850-1937) a A. Švehly (1873-1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa. Kniha obsahuje úvodní studii Tomáš G. Masaryk - Antonín Švehla. Stěžejní částí knihy je edice dostupné vzájemné korespondence prezidenta Masaryka s prvním ministrem vnitra, premiérem a dlouholetým předsedou agrární strany Švehlou z let 1907-1933. Editovaný konvolut korespondence čítá 87 dokumentů. Masaryk je autorem 75 kusů, A. Švehla 17 kusů korespondence. Dokumenty přibližují podíl obou politiků na budování a správě nově konstituovaného československého státu. Publikace je rozšířena o přílohu, která zpřístupňuje vzájemnou korespondenci Švehlovy manželky Bohumily s T. G. Masarykem z let 1922-1936 o 39 dokumentech. Publikaci doplňuje ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, jmenný rejstřík a obrazová příloha.

Výsledky Masarykovy obsáhlé vědecké, politické a literární činnosti. Spisy TGM sv. 17, ed. Stanislav Polák, Jiří Brabec.

Závěrečný díl edice navazuje na předchozí dva svazky a shrnuje Masarykovy texty z roku 1918. Z důvodu tohoto časového vymezení nebylo zcela možné držet se pravidla přijatého v případě předchozích svazků, neboť značná část editovaných textů již nemohla být do konce války publikována. Vydání se dočkaly zejména v poválečné době formou nejrůznějších edic a sborníků. Výjimku tvoří články a interview psané přímo pro dobový tisk. Vedle nich byly také publikovány některé Masarykovy telegramy a memoranda. Rok 1918 představoval vyvrcholení Masarykovy zahraniční akce na jejímž konci stál vznik vytouženého svobodného Československého státu.

Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas (v něm např. rozsáhlá studie o F. M. Dostojevském) přispívá do časopisu Athenaeum (např. stať o J. A Komenském), po jehož zániku Masaryk zakládá nový měsíčník Naše doba, který začne intenzivně naplňovat rozsáhlými studiemi (např. Kult Rozumu a Nejvyšší bytosti), zprávami, přehledy, recenzemi a poznámkami. Edice dále přináší oddíl dubií a společných prohlášení a je vybavena anotovaným jmenným rejstříkem.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení a jeho původní filosofická sociologie se vnímá nanejvýš jako omezený moment vývoje oboru na cestě k jeho dnešní vědeckosti. Předložený výběr Masarykových sociologických a sociologizujících textů vztahujících se k problematice národa, společnosti, náboženství a práce se inspiroval pokusem o aktualizaci Masarykových myšlenek pro dnešní dobu, který pod názvem Konstruktivní sociologická teorie v roce 1994 připravili kanadští sociologové A. Woolfolk a J. B. Imber. Vybrané texty chtějí poukázat na to, že Masarykovo vnímání a řešení sociologických problémů bylo pro jeho život, myšlení i jednání důležitější, než se často zdá, a že si jeho myšlení svou kritickou a terapeutickou intencí uchovává význam dodnes.

Svazek Z bojů o náboženství a texty z let 1904–1906 shrnuje Masarykovy projevy publicistické, odborné či populárně-naučné povahy, otištěné v daném období zejména v měsíčníku Naše doba a deníku/týdeníku Čas, ojediněle i jinde, od listopadu 1904 např. také v Zeitschrift für Sozialwissenschaft, od ledna 1905 potom v Österreichische Rundschau. Vedle soustavných úvah o problematice národnosti, výkladů ruské minulosti i přítomnosti a aktuálních otázek české i rakouské politiky Masaryk v tomto období vehementně vstupoval do debat i polemik na poli církevního, náboženského života.

Svazek dokumentuje Masarykovu činnost v průběhu zmíněného r.1917.Mimořádný význam svazku vyplývá především ze sledovaného období. Rok1917 představoval v histoii čs. odboje za l.svět.války zásadní zlom: zatímco do té doby byl osud celé zahraniční akce znač

Dvacátý svazek Masarykových sebraných spisů patří k té části Spisů, jež knižně přinášejí poprvé texty z let 1889–1891. Obsahuje Masarykovu studii Slavjanofilství I. V. Kirejevského (Slovanské studie I jediné vyšlo jako samostatná kniha), obsáhlou stať Člověk a příroda, uveřejněnou na pokračování v Květech, dále polemiky, odborné, literární a divadelní recenze, články, projevy a politickou publicistiku v Čase, Národních listech, Athenaeu, Bohemii a dalších časopisech. Ukazuje na počátky Masarykovy politické angažovanosti v období založení Realistické strany a sblížení s mladočechy v předvolební kampani před jeho zvolením do říšského a českého sněmu v roce 1891. Šíře Masarykových odborných zájmů je dodnes udivujícím svědectvím o Masarykově činorodé aktivitě, kterou teprve dnes máme možnost poznat v jejím celku.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

Masarykova první vědecká práce, která řeší problém sebevražednosti z hlediska sociologického a nábožensky etického. Spisy TGM sv. 1, editor Jindřich Srovnal.