John Coetzee strana 4 z 5

Although Paul Auster and J.M. Coetzee had been reading each other's books for years, the two writers did not meet until February 2008. Not long after, Auster received a letter from Coetzee, suggesting they begin exchanging letters on a regular basis and, 'God willing, strike sparks off each other.' Here and Now is the result of that proposal: an epistolary dialogue between two great writers who became great friends. Over three years their letters touched on nearly every subject, from sports to fatherhood, film festivals to incest, philosophy to politics, from the financial crisis to art, family, marriage, friendship, and love. Their correspondence offers an intimate and often amusing portrait of these two men as they explore the complexities of the here and now and is a reflection of two sharp intellects whose pleasure in each other's friendship is apparent on every page.

"Sokat töprengek a barátságon mostanában..." - így indul az a levelezés, melyben J. M. Coetzee, A barbárokra várva Nobel-díjas szerzője és Paul Auster, a New York Trilógia írója beszélgetnek, mint férfi a férfival. A barátságról és a baseballról. A kislányok és a regényhősök névadásának buktatóiról. A mobiltelefon regénydramaturgiai és a sportnézés erkölcsi vonzatairól. Az amerikai politika és az izraeli politika bosszantó vonásairól. És persze a szerelemről és a fociról. Meg a fociról és a szerelemről. A két író 2008-ban találkozott először... A kezdetben távolságtartó levélváltás során viszonyuk igazi barátsággá mélyült. Olyan őket olvasni, mintha az ember kihallgatna egy izgalmas értelmiségi párbeszédet, amelyben a felek egymás álláspontját tiszteletben tartva, mégis szenvedélyesen vitáznak az élet és a művészet kérdéseiről... Meg a fociról és a szerelemről.

Although Paul Auster and J.M. Coetzee had been reading each other's books for years, the two writers did not meet until February 2008. Not long after, Auster received a letter from Coetzee, suggesting they begin exchanging letters on a regular basis and, "God willing, strike sparks off each other". "Here and Now" is the result of that proposal: an epistolary dialogue between two great writers who became great friends. Over three years their letters touched on nearly every subject, from sports to fatherhood, film festivals to incest, philosophy to politics, from the financial crisis to art, family, marriage, friendship, and love. Their correspondence offers an intimate and often amusing portrait of these two men as they explore the complexities of the here and now and is a reflection of two sharp intellects whose pleasure in each other's friendship is apparent on every page.

Although Paul Auster and J.M. Coetzee had been reading each other's books for years, the two writers did not meet until February 2008. Not long after, Auster received a letter from Coetzee, suggesting they begin exchanging letters on a regular basis and, "God willing, strike sparks off each other". "Here and Now" is the result of that proposal: an epistolary dialogue between two great writers who became great friends. Over three years their letters touched on nearly every subject, from sports to fatherhood, film festivals to incest, philosophy to politics, from the financial crisis to art, family, marriage, friendship, and love. Their correspondence offers an intimate and often amusing portrait of these two men as they explore the complexities of the here and now and is a reflection of two sharp intellects whose pleasure in each other's friendship is apparent on every page.

After crossing oceans, a man and a boy arrive in a new land. Here they are each assigned a name and an age, and held in a camp in the desert while they learn Spanish, the language of their new country. As Simon and David they make their way to the relocation centre in the city of Novilla, where officialdom treats them politely but not necessarily helpfully. Simon finds a job in a grain wharf. The work is unfamiliar and backbreaking, but he soon warms to his stevedore comrades, who during breaks conduct philosophical dialogues on the dignity of labour, and generally take him to their hearts. Now he must set about his task of locating the boy's mother. Though like everyone else who arrives in this new country he seems to be washed clean of all traces of memory, he is convinced he will know her when he sees her. And indeed, while walking with the boy in the countryside Simon catches sight of a woman he is certain is the mother, and persuades her to assume the role. David's new mother comes to realise that he is an exceptional child, a bright, dreamy boy with highly unusual ideas about the world. But the school authorities detect a rebellious streak in him and insist he be sent to a special school far away. His mother refuses to yield him up, and it is Simon who must drive the car as the trio flees across the mountains. The Childhood of Jesus" is a profound, beautiful and continually surprising novel from a very great writer.

A Booker-díjas író, irodalomtörténész és nyelvész J. M. Coetzee a kortárs dél-afrikai irodalom legjelesebb képviselője. Regényei a posztmodern szellemének megfelelően főként korábbi szövegek újraírásai, melyek látásmódjukkal és az intertextuális utalásokkal sajátos világot teremtenek. A barbárokra várva az azonos című Kavafisz-versen alapul. A szenzációs mű egy távoli birodalomba kalauzolja az olvasót, ahol az államgépezet a barbárok általi fenyegetettségből nyeri legitimitását. A külső fenyegetettség és az állami terror légkörében alapvető fontosságot nyer az egyén tisztessége, erkölcsi ereje. A regény az örök érvényű kérdésekből fakadó konfliktus mesteri megjelenítése.

Na opuštěný ostrov vyplaví vlny polomrtvou trosečnici. A vzápětí se ukáže, že ostrov není tak pustý, jak se zdá: žije na něm muž jménem Cruso a jeho černý sluha Pátek. V mysli nám nemůže nezaznít ozvěna dávného dobrodružného příběhu o Robinsonovi. Susan Bartonová se později z ostrova zachrání, a zatímco Cruso na lodi umírá, Pátek ji následuje do Anglie. A právě to je chvíle pro pokušitele, přítele-nepřítele, záhadného spisovatele, jemuž Susan začíná svěřovat svůj příběh. Magické, napolo snové vyprávění působí s nezvyklou naléhavostí a pod zdánlivě prostou vypravěčskou formou se skrývají hlubiny stejně znepokojivé jako dna oceánů se spočívajícími příšerami, kostlivci a vraky. Co je skutečné a komu to vlastně příběhy svého života vyprávíme...?

Mistrovská současná próza Chlapectví působivě vypráví o životě třináctiletého mladíka, souženého pocitem provinění a strachem. Odmítá otce, necítí k němu nejmenší úctu, a trpí výchovou matky, jež ho současně zbožňuje i nesnáší. Chlapec, vyrůstající poblíž Kapského Města, žije dvojím životem - ze vzorného a nesmírně schopného studenta ve škole se doma mění ve frackovského tyrana, který však bez ustání trpí hrůzou, že ztratí matčinu lásku. Utíká do svého uzavřeného světa, objevuje literaturu, probouzí se v něm sexuální touha a stále silněji si uvědomuje rozpory dožívajícího apartheidu. To vše v něm vyvolává zmatek a hoch se upíná k jedinému místu, kam podle vlastního přesvědčení patří: k rodinné farmě, jež mu však nikdy nebude doopravdy náležet. Charakteristický styl Coetzeeho vyprávění vtáhne čtenáře do děje od první stránky a předestře před námi hrdinův pubertální náhled na život stejně jako jeho nelehké dospívání. Realistické záběry se splétají v jediný celistvý, působivý obraz světa a duše dorůstajícího mladého muže.

Hrdinka kruté a vášnivé novely, dcera majitele zapadlé farmy v Jižní Africe, pozoruje a komentuje život, z něhož jako by ji osud nadobro vyloučil. Její necitelný otec ji přehlíží, služebnictvo se jí bojí, ale současně jí pohrdá. Tato hořce moudrá, vzdělaná, inteligentní žena však svou zdánlivou pokorou a poddajností zastírá svoje zoufalé odhodlání nestat se jednou ze "ztracených pro historii". Když si její otec najde africkou milenku, vrhne se zběsile do přípravy pomsty - jako by šlo o prazvláštní chemickou reakci mezi kolonizátorem a kolonizovaným - a mezi evropskými tužbami a rozlehlostí a osamělostí Afriky. Horečnatá, faulknerovsky hutná próza je silné, přesvědčivé dílo. J. M. Coetzee se v ní hluboce vcítil do své ústřední postavy a s jistotou přetvořil rodinný příběh v zrcadlo koloniální zkušenosti.

Deník zlého roku je obdivuhodné dílo o osamělosti, přátelství a nejrůznějších pDodobách lásky jako mnohé jiné knihy. Ve skutečnosti se jim však vůbec nepodobá. A není žádnou nadsázkou říct, že představuje revoluční obrat v literární tvorbě. Zatímco u jiných příběhů je běžné vyprávět je z hlediska jedné postavy, zde jsou hned tři výpovědi, tři možnosti, jak na vše nahlížet a všechno pochopit. A je jen na čtenáři, se kterým z vypravěčů se ztotožní, kterého odsoudí, kterého polituje...

Hrdinka kruté a vášnivé novely, dcera majitele zapadlé farmy v Jižní Africe, pozoruje a komentuje život, z něhož jako by ji osud nadobro vyloučil. Její necitelný otec ji přehlíží, služebnictvo se jí bojí, ale současně jí pohrdá. Tato hořce moudrá, vzdělaná, inteligentní žena však svou zdánlivou pokorou a poddajností zastírá svoje zoufalé odhodlání nestat se jednou ze "ztracených pro historii". Když si její otec najde africkou milenku, vrhne se zběsile do přípravy pomsty - jako by šlo o prazvláštní chemickou reakci mezi kolonizátorem a kolonizovaným - a mezi evropskými tužbami a rozlehlostí a osamělostí Afriky. Horečnatá, faulknerovsky hutná próza je silné, přesvědčivé dílo. J. M. Coetzee se v ní hluboce vcítil do své ústřední postavy a s jistotou přetvořil rodinný příběh v zrcadlo koloniální zkušenosti.

V Kapském městě v Jihoafrické republice umírá stará žena na rakovinu. Bývalá univerzitní profesorka, která přednášela klasickou filozofii, celý život vzdorovala lžím a krutosti apartheidu, ale žila stranou jeho skutečných hrůz. Teď je najednou nucena přihlížet brutálnímu běsnění, které tento režim způsobil. V obsáhlém dopise své dceři, která už před mnoha lety utekla do Ameriky, paní Currenová líčí podivné události provázející dny jejího umírání. Je svědkem vypálení černošské čtvrti a najde zastřeleného syna své hospodyně. A po celou tu dobu je jejím jediným společníkem, kterému se může svěřit se svým narůstajícím hněvem a zoufalstvím, alkoholik a bezdomovec.

V Kapském městě v Jihoafrické republice umírá stará žena na rakovinu. Bývalá univerzitní profesorka, která přednášela klasickou filozofii, celý život vzdorovala lžím a krutosti apartheidu, ale žila stranou jeho skutečných hrůz. Teď je najednou nucena přihlížet brutálnímu běsnění, které tento režim způsobil. V obsáhlém dopise své dceři, která už před mnoha lety utekla do Ameriky, paní Currenová líčí podivné události provázející dny jejího umírání. Je svědkem vypálení černošské čtvrti a najde zastřeleného syna své hospodyně. A po celou tu dobu je jejím jediným společníkem, kterému se může svěřit se svým narůstajícím hněvem a zoufalstvím, alkoholik a bezdomovec.

V Kapském městě v Jihoafrické republice umírá stará žena na rakovinu. Bývalá univerzitní profesorka, která přednášela klasickou filozofii, celý život vzdorovala lžím a krutosti apartheidu, ale žila stranou jeho skutečných hrůz. Teď je najednou nucena přihlížet brutálnímu běsnění, které tento režim způsobil. V obsáhlém dopise své dceři, která už před mnoha lety utekla do Ameriky, paní Currenová líčí podivné události provázející dny jejího umírání. Je svědkem vypálení černošské čtvrti a najde zastřeleného syna své hospodyně. A po celou tu dobu je jejím jediným společníkem, kterému se může svěřit se svým narůstajícím hněvem a zoufalstvím, alkoholik a bezdomovec.

In the early eighteenth century, a woman finds herself set adrift from a mutinous ship and cast ashore on a remote desert island. There she finds shelter with its only other inhabitants: a man named Cruso and his tongueless slave Friday. In time, she buil

In the early eighteenth century, a woman finds herself set adrift from a mutinous ship and cast ashore on a remote desert island. There she finds shelter with its only other inhabitants: a man named Cruso and his tongueless slave Friday. In time, she buil