Colum McCann strana 2 z 2

V románu se ledacos točí okolo mrakodrapů Světového obchodního střediska. Nepíše se ovšem rok 2001 a věže nepadají k zemi, je rok 1974 a jednoho rána se ve výšce čtyřset metrů mezi oběma budovami objeví lano – a na něm Philippe Petit stráví dlouhých pětačtyřicet minut, než ho policie zatkne. Tento husarský kousek sledují i postavy románu – a ten den se jim všem změní život. Corrigan, pocházející z Irska, teď přežívá v nuzném bytě v Bronxu. Studoval sice v kněžském semináři a je z něj mnich, nejvíc ho ale zajímají místní prostitutky. Hlavně se mu líbí Jazzlyn, která má zrovna předstoupit před soud kvůli drobnému kriminálnímu deliktu. Jenže soudce řeší mnohem delikátnější kauzu, má posoudit Petitův přečin. Autorův střídmý, ale nadmíru výstižný styl, místy s elegickým nádechem, líčí společenskou atmosféru New Yorku, tehdy ještě rozděleného na bohatý a mocný jih – Manhattan a rasově i sociálně problematický sever – Bronx.

Zoli prožívá dětství v době, která pro její lid znamená období nejhoršího pronásledování. Její rodina je vyvražděna Hlinkovou gardou a romská skupina, ve které pak v péči dědečka vyrůstá, se musí neustále skrývat. Pro Zoli je to však doba, kdy se sží vá s cikánskými tradicemi a především poznává sílu a moc hudby, která celému společenství pomáhá přežít. Začne skládat vlastní písně, a když po válce komunistický režim v Česko - slovensku prohlásí Romy za jádro proletářské společnosti, Zoli se stane jednou z nej - populárnějších představitelek proletářského básnictví. Pak ale dojde na naplňování paragrafu 72 o zákazu kočovnictví a Zolina popularita se obrací proti ní samé. Příběh volně inspirovaný osudem polské zpěvačky a básnířky Papuszy přiná ší strhující svědectví o konci jedné z kultur tvořících pestrou mozaiku předválečné a poválečné středoevropské společnosti.

A Hadd forogjon a nagyvilág az elmúlt évek egyik legizgalmasabb angol nyelvű regénye. A cím Lord Tennyson Locksley Hall című versének egyik kulcssora. A címben emlegetett forgás a regény poétikájára és történetére is jellemző. A regény egyik cselekményszála Philippe Petit lenyűgöző légimutatványától indul, aki 1974-ben átsétált a Világkereskedelmi Központ ikertornyai között. Ebben a kontextusban a mű izgalmasan kapcsolódik 9/11-toposzához, és még inkább New York irodalmi-kulturális mitológiájához. McCann ugyanis ennek a tébolyítóan izgalmas és az ellentéteket, konfliktusokat végletesen kifeszítő metropolisznak is megírta egyik lehetséges regényét. A Hadd forogjon a nagyvilág másik szála nem a magasban, hanem a mélyben játszódik: egy prostituált életkálváriáját és bírósági perét ismerhetjük meg benne. A különböző karakterek, események és motívumok olykor majdhogynem láthatatlan idegkötélpályákon keresztül kapcsolódnak össze. A regény vállalása és tétje hogy az egyensúly előfeltétele a feszültségek maximalizálása. A Hadd forogjon a nagyvilág végeredményben egy létállapotnak, a világforgásnak, a folyamatos egyensúlyozásnak, e mutatvány képtelenségének és szükségszerűségének a regénye. Colum McCann 1965-ben született Dublinban, New Yorkban él. A Hadd forogjon a nagyvilág 2009-ben elnyerte a Nemzeti Könyvdíjat (National Book Award).