Miloslav Martínek

Autoři svazku KDO BYL KDO – naši cestovatelé a geografové tentokrát zpracovali esejisticky psanou encyklopedii zasvěcenou nejvýznamnějším postavám evropským i mimoevropským, které přispěly k poznání okolního světa a mapování všech bílých míst včetně námořních cest mezi kontinenty. Kniha je opatřena delší úvodní studií o vývoji poznávání světa a text provázejí portrétní ilustrace a názorné mapky.

V řadě biografických encyklopedií Kdo byl kdo tentokrát autoři představují čtenářům okolo 300 našich cestovatelů, zeměpisců, kartografů, autorů map, plánů a cestopisných svědectví, dále misionářů v odlehlých částech světa, orientalistů, náruživých botaniků či entomologů i svérázných dobrodruhů a dnešních cestovatelů. Vedle známých jmen jako Holub, Frič, Kořenský, Vráz či Hanzelka a Zikmund se tak čtenáři představuje řada dalších osobností.

Autoři svazku KDO BYL KDO – naši cestovatelé a geografové tentokrát zpracovali esejisticky psanou encyklopedii zasvěcenou nejvýznamnějším postavám evropským i mimoevropským, které přispěly k poznání okolního světa a mapování všech bílých míst včetně námořních cest mezi kontinenty. Kniha je opatřena delší úvodní studií o vývoji poznávání světa a text provázejí portrétní ilustrace a názorné mapky.

Na konci července 1914 podepsal František Josef I. manifest Mým národům, který byl jakousi dvojtečkou před čtyřletým infernem světové války. V té chvíli mohl bilancovat svou více než pětašedesátiletou vládu (1848-1916), ve které se začalo naplňovat závěre

Po celá staletí se snažili jednotliví mořeplavci i celé výpravy proniknout do polárních končin na severu i na jihu Země. Hledali podél severoamerického pobřeží cestu do Číny a Japonska, podobně jako na jih od Ohňové země hledali bájnou zemi na jižní polok

Po celá staletí se snažili jednotliví mořeplavci i celé výpravy proniknout do polárních končin na severu i na jihu Země. Hledali podél severoamerického pobřeží cestu do Číny a Japonska, podobně jako na jih od Ohňové země hledali bájnou terra australis incognita. Jako magnet je přitahovaly severní i jižní pól. Jejich cesty provázely mořské bouře, studené vichry, silné mrazy a sněhové metelice, hlad a kurděje. Jejich lodě mnohokrát uvízly v ledovém zajetí, a přesto se s přicházejícím jarem znovu vydávali zaplňovat bílá místa na mapě. Nemalé množství polárníků i celé výpravy zmizely jako oběti polární vášně. Kniha líčí osudy nejznámějších dobyvatelů severu a jihu: H. Hudsona, Johna a Jamese Rossových či J. Franklina pokoušejících se proniknout zamrzajícími průlivy mezi ostrovy na severu Ameriky, úspěšnou plavbu R. Amundsena, snahy E. Kanea, F. Nansena a dalších polárníků dosáhnout severní pól, i zápas o prvenství mezi F. Cookem a R. Pearym. Zachycuje tragické vyústění závodu o dosažení jižního pólu mezi Amundsenem a Scottem a nenaplněnou touhu E. Shackletona přejít Antarktidu. Romantiku plachetnic a parolodí posléze nahradily vzducholodě a letadla a k „hrdinovi obou pólů“ Amundsenovi přibyli U. Nobile a R. E. Byrd. A právě v této době zároveň končí životní příběh nejslavnějšího dobyvatele ledových pustin, Roalda Amundsena, jehož osud knihu rámuje.

Na konci července 1914 podepsal František Josef I. manifest Mým národům, který byl jakousi dvojtečkou před čtyřletým infernem světové války. V té chvíli mohl bilancovat svou více než pětašedesátiletou vládu (1848-1916), ve které se začalo naplňovat závěre