Alena Miltová

Po dlouhých deseti letech vydává Václav Bělohradský v Čechách novou knihu. Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné z technických důvodů je zkracovat či různě upravovat. Některé eseje v té formě, v níž jsou tu publikovány, nevyšly.

Kniha Herty Nagl-Docekalove je důležitá a nepostradatelná pro seznámení s feministickou filozofií. Je první publikací svého druhu v českém jazyce. Autorka v ní jasnou a srozumitelnou formou předkládá základní argumenty feministické filozofie vůči tradičním filozofickým konceptům rozdílů mezi pohlavími, zejména vůči naturalismu. Zároveň se značně kriticky vyrovnává s řadou současných feministických koncepcí, které si získaly širokou popularitu. Zkoumá jejich udržitelnost a odmítá ty, které se podle ní po právu mohou stát snadným terčem antifeministické kritiky. Velkou předností této publikace je vhled do čtyř hlavních oblastí filozofie, v nichž dnes probíhají nejživější diskuse: filozofické antropologie, estetiky, teorií poznání a politické filozofie. Tato kniha mj. dokládá, že feministické teorie nejsou jen americkou záležitostí, a představuje vedle americké i velkou šíři současné evropské diskuse. Český překlad by chtěl přispět k rozvinutí debaty o tématech feministické filozofie v Čechách i na Slovensku. Přeložila Hana Havelková.

Kniha Herty Nagl-Docekalove je důležitá a nepostradatelná pro seznámení s feministickou filozofií. Je první publikací svého druhu v českém jazyce. Autorka v ní jasnou a srozumitelnou formou předkládá základní argumenty feministické filozofie vůči tradičním filozofickým konceptům rozdílů mezi pohlavími, zejména vůči naturalismu. Zároveň se značně kriticky vyrovnává s řadou současných feministických koncepcí, které si získaly širokou popularitu. Zkoumá jejich udržitelnost a odmítá ty, které se podle ní po právu mohou stát snadným terčem antifeministické kritiky. Velkou předností této publikace je vhled do čtyř hlavních oblastí filozofie, v nichž dnes probíhají nejživější diskuse: filozofické antropologie, estetiky, teorií poznání a politické filozofie. Tato kniha mj. dokládá, že feministické teorie nejsou jen americkou záležitostí, a představuje vedle americké i velkou šíři současné evropské diskuse. Český překlad by chtěl přispět k rozvinutí debaty o tématech feministické filozofie v Čechách i na Slovensku. Přeložila Hana Havelková.