Květoslav Minařík strana 2 z 2

Druhý díl výběru drobných prací Květoslava Minaříka DRAHOKAMY 2 stejně jako prvý navazuje na jeho nauku, kterou nazval „integrální jóga“, aby ji odlišil od neúplných jógických systémů, s nimiž se v Evropě setkáváme a které často opomíjejí hluboké morální požadavky, takže se mění v bezduchá tělesná cvičení. Jsou zde uvedena především autobiografická sdělení o vlastním jógickém vývoji, po nich následuje několik sdělení, zabývajících se vztahy k různým vědním oborům a filozofickým systémům duchovních nauk, a práce se speciálním zaměřením.

Slovo Buddhovo sestavené Nyánatilokou Mahátherou (1878 – 1957) je vůbec prvním v evropském jazyce sepsaným systematickým pojednáním Buddhova učení, které užívá vlastní slova Buddhova. Vybrané texty jsou seřazeny tak, aby tvořily jednotný celek, který nabízí spolehlivé vedení celou soustavou buddhismu. Čtenáři je tím ušetřena námaha propracovávat se velmi obsáhlou literaturou pramenů. Buddhův jasný a pronikavý způsob výuky, který je zřetelný v těchto textech, bude dobře sloužit pozornému a uvažujícímu čtenáři jako první uvedení do Buddhova učení. Květoslav Minařík pokládal tento „systematický přehled Buddhova učení“ za nesmírně užitečný a živý základní text pro každého, kdo chce putovat po cestě ke svému zdokonalení jinou cestou než prostřednictvím náboženské víry. Jeho komentáře nejsou jen rozvíjením myšlenek, obsažených v původním buddhistickém textu, ale vyvěrají z jeho vlastních zkušeností.

Tibetské texty shrnuté v dvoudílném Tajemství Tibetu označil Květoslav Minařík za nejhlubší a nejzajímavější spis v evropské mystické a psychologické literatuře. Do komentářů promítl své přímé životní a mystické zkušenosti a na jejich základě vysvětluje tibetský text moderní psychologickou terminologií. Zejména tam, kde se věnuje povaze a funkci vědomí jako nejdůležitějšího faktoru bytí, ukazuje světové psychologii směr další cesty a nové obzory. Zdůrazňuje především vztahy mezi správnou životosprávou z hlediska mravnosti a osobními osudy jedince i celé společnosti. Proto je tato kniha nejvýznamnější příručkou životní metodiky; její pomocí může čtenář nejen odstranit nepoznání, ale vytvořit si též předpoklady ke spokojenosti.

Tajné zasvěcení zahajuje vydavatelskou řadu duchovních spisů drobnějších rozsahem, ale se vzácným a vybroušeným obsahem. Proto dostala název Drahokamy. Autor v tomto spisu čtenáři názorně vysvětluje, kde má hledat kořeny neúspěchu v duchovním úsilí: ve sklonech, jež jako podvědomé hnací síly ovlivňují projevy jeho pudové a emocionální přirozenosti a tím i jeho myšlení a jednání. Ovládnutí sklonů lze dosáhnout jen nekompromisní soustavnou sebevýchovou pomocí analytického sebepozorování, jež je nakonec odhalí z hlubin podvědomí a tím umožní je ovládat. Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka.

Malý mystický slovník naučný původně zamýšlený jako soubor vysvětlivek k vlastním pracím o mystice se Květoslavu Minaříkovi pod rukama rozrostl v populárně vědecké dílo přístupné každému zájemci o duchovní nauky. Vysvětluje základní pojmy duchovních nauk a jejich vztahy k ostatním vědám. Tematický záběr 1800 hesel je nesmírně široký: styčné body mezi psychologií, fyziologií, neurologií, fyzikou a mystickou praxí; křesťanství, buddhismus a další orientální náboženské i filozofické směry, tibetská mystika a různé evropské filozofie; astrologie. Základní pojmy jógické praxe různých jóg, postupy jejich realizace a problémy, na něž narážejí lidé, snažící se žít podle duchovních mravních zásad, a ještě mnohé jiné. To vše vysvětleno ze zorného úhlu mistra mystiky, praktika.

Podávám tedy čtenáři příručku o józe, ale nechci jej odvracet od úkolu vnitřního vývoje mystickým vysvětlováním. Jsem přesvědčen, že takové vysvětlování nemá smysl, protože mu nepomáhá na cestě mystické proměny. Spíš bych tím podpořil rozvoj a doplňování mysteriozních konstrukcí, které kolo karmy ani nezastavuje, ani neurychluje jeho chod, ani jej nezpomaluje. A tak tedy nepodporuji budovu mystické filozofie, nýbrž praxe. Každý jedinec jí může použít pro své dobro a po osobních zkušenostech i pro dobro druhých.

Mudrc je činný preto, že zistil, že získal telo prostredníctvom skutkov alebo činnosti. Telo získané týmto spôsobom človeka zaväzuje, aby bol činný. Pretože ak nie je činný, jeho existencia sa ocitne v demoličných tlakoch - prejaví sa duševný úpadok, potiaže s telom. A kto dovidí až za okamžik smrti, pozná, že nečinnosť je cesta k rozpadu individuality, ktorému nie je vystavený nikto, kto je nezištne činný. Z tohto poznania vyviera snaha mudrca byť intenzivne činný. Pretože však poznáva, že i činnosť môže byť zatemňujúca, je činný naprosto nesebecky, tj. pre činnosť samú. Takáto činnosť má úzky vzťah k te, pretože rovnako ako zriekavanie sa sveta zvýrazňuje tao. Preto mudrc činnosťou tao dosahuje, kdežto bežný človek ho stráca. Dosahovať tao je podmienené prítomnosťou te, ztrata tao je podmienená neprítomnosťou te, teda prítomnosťou sebectva v činnosti.