Libuše Moníková strana 2 z 2

Predčasne zosnulá autorka bola jednou z najvýznamnejších spisovateliek píšucich po nemecky. Narodila sa v Prahe, aj román Ujma začala písať po česky, ale dokončila ho po nemecky. Rezonuje v ňom skúsenosť života v totalitnej Prahe, vnímaná cez príbeh študentky, ktorá patriarchálny útlak zažije doslova na vlastnej koži. Bohatstvo polotieňov a precízna štruktúra robia z tohto rozsahom neveľkého diela literárny skvost. Ukážka: Nechajte ma! Nechajte ma! Vykrúca sa mu z objatia, pokúša sa odtiahnuť si jeho ruky z pŕs, ale policajt stojí tesne za ňou a nenechá sa odtisnúť. Silno sa na ňu tlačí bruchom, dýcha jej na krk a naráža do nej panvou s tvrdou gučou, ktorú sa jej pokúša vsunúť ďalej medzi nohy. Nie, pustite ma, pustite ma! Dievča už nemyslí na vykoľajenú električku, na zrazených chodcov, teraz sa zúfalo bráni, vzpiera sa tlaku. Pomoc, pomoc! kričí váhavo, hlasnejšie sa neodvažuje kričať, je jej to strašne trápne.

Román Fasáda, s podtitulem M. N. O. P. Q., vydaný v roce 1987, za který Libuše Moníková obdržela jednu z prestižních německých literárních cen Alfred-Döblin-Preis, je jejím nejvýznamnějším dílem. Literárním jazykem němčina, tématem Čechy, češství, Češi a jejich místo v Evropě současné i v historii. Román má tři části. Dějištěm první je zámek Frýdlant-Litomyšl, kde čtyři umělci z Prahy originálním způsobem restaurují koncem 70. let, tedy za hluboké normalizace, renesanční sgrafita zámecké fasády. Ve druhé části odjíždějí tři z nich s dvěma dalšími „dočasnými“ zámeckými zaměstnanci, historikem Nordancem, Lucemburčanem žijícím v Čechách, a biologem Qvietonem na světovou výstavu do Japonska, kam však nikdy nedorazí. V Čechách román vychází poprvé.