Herta Müller strana 2 z 2

Herta Müller (1953) je nemecká spisovateľka rumunského pôvodu, nositeľka Nobelovej ceny za literatúru za rok 2009. Vo svojich dielach sa nástojčivo vracia k hrôze a banalite zla v komunistickej diktatúre. Román Dnes by som sa radšej nestretla, poeticky skomprimovaný do jednej cesty električkou k budove tajnej polície, sýti slovami príbehy dotýkajúce sa života mladej ženy, ktorá „je predvolaná“.

I've been summoned, Thursday, ten sharp.' So begins one day in the life of a young clothing-factory worker during Ceausescu's totalitarian regime. She has been questioned before, but this time she knows it will be worse. Her crime? Sewing notes into the linings of men's suits bound for Italy. 'Marry me', the notes say, with her name and address. Anything to get out of the country.As she rides the tram to her interrogation, her thoughts stray to her friend Lilli, shot while trying to flee to Hungary; to her grandparents, deported after her first husband informed on them; to Major Albu, her interrogator, who begins each session with a wet kiss on her fingers; and to Paul, her lover and the one person she can trust. In her distraction, she misses her stop and finds herself on an unfamiliar street.And what she discovers there suddenly puts her fear of the appointment into chilling perspective. Bone-spare and intense, The Appointment is a pitiless rendering of the terrors of a crushing regime.

Sedmnáctiletý Leo Auberg touží po úniku z každodenní nudy, chce zažít něco nového a vzrušujícího. Ale především si přeje zmizet z provinčního městečka, kde musí skrývat své pravé já. Z jeho přání se zanedlouho stane noční můra. „Byly tři hodiny v noci 15. ledna 1945, když mě hlídka odváděla. Přituhovalo, bylo -15 °C.“ Tak začíná mladý muž svůj příběh o deportaci do ruského pracovního lágru a pětiletém odloučení od rodiny, o životě v nelidských podmínkách, o všudypřítomné smrti, mučivém hladu a mrazu. V románu Rozhoupaný dech, za který získala v roce 2009 Nobelovu cenu za literaturu, Müllerová líčí osud německého obyvatelstva v rumunském Sedmihradsku, které bylo na Stalinův rozkaz odsunuto v dobytčích vagonech do ukrajinských pracovních lágrů, aby otrockou prací splatilo válečný dluh.

Sedmnáctiletý Leo Auberg touží po úniku z každodenní nudy, chce zažít něco nového a vzrušujícího. Ale především si přeje zmizet z provinčního městečka, kde musí skrývat své pravé já. Z jeho přání se zanedlouho stane noční můra. „Byly tři hodiny v noci 15. ledna 1945, když mě hlídka odváděla. Přituhovalo, bylo -15 °C.“ Tak začíná mladý muž svůj příběh o deportaci do ruského pracovního lágru a pětiletém odloučení od rodiny, o životě v nelidských podmínkách, o všudypřítomné smrti, mučivém hladu a mrazu. V románu Rozhoupaný dech, za který získala v roce 2009 Nobelovu cenu za literaturu, Müllerová líčí osud německého obyvatelstva v rumunském Sedmihradsku, které bylo na Stalinův rozkaz odsunuto v dobytčích vagonech do ukrajinských pracovních lágrů, aby otrockou prací splatilo válečný dluh.

Im Rumänien Ceausescus, in den 80er Jahren des 20. Jahrhunderts, wartet die deutschstämmige Familie Windisch auf die Ausreisegenehmigung in den Westen. Während immer mehr der rumäniendeutschen Nachbarn das Dorf verlassen, muss die Familie weiter warten - das Leben scheint stillzustehen. Erst als sich die Tochter Amalie für die Ausreisegenehmigung verkauft, bekommt die Familie die ersehnten Papiere.

Die Lehrerin Adina hat ein Fuchsfell in ihrer Wohnung. Eines Tages ist der Schwanz abgetrennt, dann ein Hinterfuß, ein Vorderlauf. Am Fuchsfell zeigt sich, dass sie der rumänische Geheimdienst bedroht: Der Fuchs ist der Jäger.

Die Lehrerin Adina hat ein Fuchsfell in ihrer Wohnung. Eines Tages ist der Schwanz abgetrennt, dann ein Hinterfuß, ein Vorderlauf. Am Fuchsfell zeigt sich, dass sie der rumänische Geheimdienst bedroht: Der Fuchs ist der Jäger.

Erscheinungsjahr: 2010Gewicht: 180 gr / Abmessung: 19 cmVon Müller, HertaDie Geschichte von einer, die wegging, ohne anzukommen. Irene, vom "Diktator aus dem andern Land" verjagt, findet sich in Deutschland wieder als Fremde. Im neuen Land stehen den Namen Dinge gegenüber, die nicht zu ihnen passen wollen, die nichts gemein haben mit den Wünschen aus der Ferne.Nach ihrer Ausreise aus dem Rumänien Ceauçescus könnte für Irene ein neues Leben im Westberlin der späten 80er Jahre beginnen. Aber innerlich ist sie weder ganz abgereist, noch ist sie endgültig im Neuen angekommen. Sie hat die alte Heimat verloren und keine neue gewonnen, die neue bleibt verschlossen: "In dem anderen Land", sagte Irene, "hab ich verstanden, was die Menschen so kaputtmacht. Die Gründe lagen auf der Hand. - Und hier", sagte Irene, "Ich kann sie nicht sehen. Es tut weh, täglich die Gründe nicht zu sehn."Im neuen Land tragen die Dinge Namen, die nicht zu ihnen passen, zersplittert die Welt in unzählige Detailbeobachtungen, die sie orientierungslos und handlungsunfähig zurücklassen. Einsam durchstreift sie Bahnhofslandschaften und Durchgangsorte, auch in ihren Beziehungen mit Männern bleibt sie innerlich allein."Reisende auf einem Bein", erstmals erschienen 1989, ist der erste Prosaband Herta Müllers nach ihrer Übersiedelung aus Rumänien nach Berlin: eine bewegende Geschichte von Ferne und Nähe, Abreise und Ankunft - und der Leere dazwischen, in der wir schmerzhaft uns selbst spüren.

Set in Romania at the height of Ceausescu's reign of terror,

Novelu Člověk je velký bažant na světě napsala poslední nositelka Nobelovy ceny za literaturu v roce 1986, tedy rok před tím, než emigrovala do Západního Německa. Vycestování nebo spíš čekání na výjezdní doložku je největším tématem této autorčiny rané prózy. Čekání se totiž protahuje na dny, měsíce a roky. Vesnice se vylidňuje, jen rodina Windischova musí čekat. Dcera Amálie může úřední proces urychlit tak, že obětuje svou důstojnost. Silný a elegický příběh plných barvitých obrazů, jež zachycují život na rumunském venkově 80. let 20. století za Ceausescovy diktatury

A 2009-ben irodalmi Nobel-díjjal kitüntetett Herta Müller fiatalon szembesült a Ceausescu-rezsim elnyomásával. Mivel nem volt hajlandó a Securitate ügynökeként dolgozni, állásából elbocsátották, a titkosszolgálat folyamatosan zaklatta. Már első műveiben keményen bírálta a diktatúrát, Romániában nem is publikálhatott, könyvei cenzúrázatlan formában csak Németországban jelenhettek meg, miután 1987-ben Berlinbe emigrált, ahol azóta is él. A róka volt a vadász című regény a Ceausescu-diktatúra utolsó hónapjainak krónikája, és Temesváron játszódik. Mégis attól megrendítő igazán, hogy a történetet végigolvasva tudatosul bennünk: ami a rendszerváltás előtt a szovjet blokk országaiban megtörténhetett, az a világ bármely szegletében újra visszatérhet. A mag a gonosz termékeny talajából egy szép napon ismét szárba szökkenhet, mert az emberek nem változnak, mert megvan a fogadókészség, mert az emberek a fenyegetettség árnyékában, ha kell, mindig és mindenhol megvásárolhatók, mert készen állnak, hogy elárulják egymást és önmagukat.