Karel Müller strana 2 z 2

Kniha shrnuje autorovy poznatky z oblasti sociálních studií vědy a techniky, jakož i výsledky mezinárodních srovnávacích výzkumů moderních institucí, včetně institucí vědy a techniky, v zemích východní, střední a západní Evropy. Autor sleduje vývoj poznatků o vědě a technice za několik posledních desetiletí zejména v historických disciplínách, ekonomii a sociologii, objasňuje cesty vzájemného sbližování jejich poznávacího aparátu a interpretací dané problematiky a navrhuje teoretické koncepce, které lze využít při výzkumu industriálních institucí. Poukazuje také na souvislosti mezi rozvojem těchto mezioborových výzkumů a úsilím o politické ovlivňování institucí vědy a techniky – charakterizuje vývoj forem politických přístupů k řízení vědy a techniky v moderních společnostech. Předkládané teoretické i metodologické poznatky jsou uplatněny v závěrečné kapitole, která využívá výsledky mezinárodních srovnávacích výzkumů a analyzuje problémy transformace industriálních prostředí a institucí v postsocialistických zemích.

Kniha shrnuje autorovy poznatky z oblasti sociálních studií vědy a techniky, jakož i výsledky mezinárodních srovnávacích výzkumů moderních institucí, včetně institucí vědy a techniky, v zemích východní, střední a západní Evropy. Autor sleduje vývoj poznatků o vědě a technice za několik posledních desetiletí zejména v historických disciplínách, ekonomii a sociologii, objasňuje cesty vzájemného sbližování jejich poznávacího aparátu a interpretací dané problematiky a navrhuje teoretické koncepce, které lze využít při výzkumu industriálních institucí. Poukazuje také na souvislosti mezi rozvojem těchto mezioborových výzkumů a úsilím o politické ovlivňování institucí vědy a techniky – charakterizuje vývoj forem politických přístupů k řízení vědy a techniky v moderních společnostech. Předkládané teoretické i metodologické poznatky jsou uplatněny v závěrečné kapitole, která využívá výsledky mezinárodních srovnávacích výzkumů a analyzuje problémy transformace industriálních prostředí a institucí v postsocialistických zemích.

Je jen málo měst, která si zaslouží být zařazena do edice o zmizelých místech více, než je tomu v případě Opavy. Vždyť bývalé hlavní město rakouského, resp. českého Slezska se stalo takřka synonymem destrukce způsobené dramatickým vyústěním druhé světové války na území naší republiky. Nebyla to ale jen válečná litice, která se natrvalo vepsala do tváře města. Tato kniha přináší zprávu o proměnách města Opavy doprovázenou unikátními archivními fotografiemi.