Alena Nachtmannová

Publikace podává ucelený přehled vývoje oděvní kultury v Čechách 17. století s přesahy do století předcházejícího i následujícího. Shrnuje proměny tzv. vysoké módy - oděvu špiček společnosti, které vytvářely dobový estetický ideál a ovlivňovaly vkus vrstev níže postavených. Aristokratické prostředí navíc s oděvem spojovalo i určitý způsob chování, vystupování, rituály a gesta, jež hrály v tehdejším společenském kontaktu prvořadou roli a jimž je věnována také přiměřená pozornost. Navazující kapitoly se dotýkají odívání nižší šlechty,měšťanstva, venkovanů a lidí bez domova, popř. prostých vojáků. Všechny tyto společenské vrstvy různým způsobem přijímaly módní novinky a přizpůsobovaly se vkusu špiček podle vlastních ekonomických možností i nároků, které na oděv kladly. Díky specifickým podmínkám venkova po třicetileté válce a nesmírně tvořivému přístupu tamního obyvatelstva k oděvu začíná právě v této době vznikat lidový kroj. Cesta od módního oděvu ke kroji je sledována v jedné kapitole na příkladu Turnovska. Další část knihy je věnována proměnám odívání v průběhu lidského života od dětství, přes dospělost s odlišením oděvu svobodných, lidí žijících v manželství, popř. vdovců a vdov. Podrobně je také popsán slavnostní oděv: křestní, svatební, pohřební a smuteční. Samostatná kapitola je věnována popisu jednotlivých oděvních součástek, jejich vzhledu, použitým materiálům, barevnosti, výzdobným prvkům a oděvní terminologii. V poslední kapitole je pozornost obrácena k péči o oděv a jeho ukládání, které významným způsobem ovlivnilo vybavení interiéru, a k úloze žen při zhotovování oděvu a péči o něj v rámci rodiny. Publikace vychází z detailního studia obrazových pramenů a pramenů písemných, které v oblasti dějin oděvu u nás dosud téměř nebyly využívány. Písemná pramenná základna kombinuje pozůstalostní inventáře, jež umožňují zachytit složení šatníku, používané materiály, výzdobné prvky i barevnost, a prameny osobní povahy (korespondenci, deníky, paměti), popř. literární díla (cestopisy, dobové romány a poezii), díky nimž je možno sledovat osobní názory na oděv a módu, individuální přístup k odívání a společenské rituály s oděvem spojené.

Sborník příspěvků ze specializované konference uspořádané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze 19. října 2017. Obsah: Veronika Pilná / Formy oděvu 16. století a jejich střihová řešení (vybrané problémy) Martina Hřibová / Střihy pánských oděvů v knize Juana de Alcegy Vendulka Otavská / Pohřební oděv Jana Diviše ze Žerotína ( 1616) výsledky průzkumu Milena Bravermanová / Renesanční archeologické textilie na Pražském hradě Sylvie Odstrčilová / Císařovy liché punčochy a další pletařské zvláštnosti z 16. a 17. století Kristina Kermanová / Rekonstrukce, interpretace, prezentace Anežka Baďurová / Oděv účastníků svatebního obřadu per procuratorem 4. května 1570 v Praze v chrámu sv. Víta (Anna Habsburská a Filip II. Španělský) Milena Hajná / Císař Rudolf II. a španělská móda Tomáš Konečný / Oděv a reprezentace konfese za francouzských náboženských válek Radek Martinek / Mezi reformou a reformací. Oděv papežského dvora v časech krize Jaroslava Moučková / Václav Hollar, oděvní detaily v kresbě a grafice Monika Taubertová / Živůtek jako součást českého, moravského a těšínského kroje vliv renesanční módy Anežka Baďurová, Lenka Bártová / Odívání v tiscích 16. století

Publikace podává ucelený přehled o vývoji odívání ve 14. a 15. století. V tomto období proběhla největší změna ve způsobu konstruování oděvu, vznikl totiž střih kopírující tvary lidské postavy. Díky tomu začal oděv zdůrazňovat krásu lidského těla i jeho individualitu. Začalo se rozvíjet krejčovské umění, jež umožnilo rychlejší proměny oděvu i vznik zcela nových oděvních součástí. Byly tak položeny základy módy v její hravosti a frivolnosti, změnilo se vnímání lidského těla i jeho krásy. Na základě podrobného studia písemných i obrazových pramenů sleduje autorka nejen vývoj módy, ale i vztah středověkých lidí k oděvu a tělesné kráse. V centru pozornosti je prostředí šlechty a královského dvora, kde se vytvářely jak módní a estetické vzory, tak dobová etiketa. Nahlédneme však i do prostředí měšťanů, venkovanů a seznámíme se i s odíváním lidí na okraji společnosti. Bohatý obrazový doprovod čerpá ze všech oblastí dobového výtvarného umění, není však pouhou ilustrací. Autorka jej používá jako pramen k poznání vzhledu a střihu oděvu, ale i ke zkoumání dobového vkusu a estetiky.