Vladimír Neff strana 2 z 2

Vstupní svazek autorovy pětidílné rodové ságy Bornů a Nedobylů je znamenitým reliéfem Prahy padesátých let devatenáctého století.

Ve čtvrtém dílu historie Nedobylů a Bornů se ke slovu dostává druhá generace, která nepoznala tvrdé životní podmínky svých otců, nesdílí ani jejich ideály a jen lehkomyslně žije z ovoce jejich práce. Osou tohoto románu je příběh Nedobylovy vdovy a jejích dospívajících dětí - rodiny důsledně nevšímavé ke světu rakousko-uherské monarchie v 90. letech devatenáctého a v prvním desetiletí dvacátého století. Rovněž Jan Born, vrstevník starého Nedobyla, nenachází u svých dědiců vlastnosti nezbytné k úspěšnému podnikání.

Ve čtvrtém dílu historie Nedobylů a Bornů se ke slovu dostává druhá generace, která nepoznala tvrdé životní podmínky svých otců, nesdílí ani jejich ideály a jen lehkomyslně žije z ovoce jejich práce. Osou tohoto románu je příběh Nedobylovy vdovy a jejích dospívajících dětí - rodiny důsledně nevšímavé ke světu rakousko-uherské monarchie v 90. letech devatenáctého a v prvním desetiletí dvacátého století. Rovněž Jan Born, vrstevník starého Nedobyla, nenachází u svých dědiců vlastnosti nezbytné k úspěšnému podnikání.

Královským vozatajem Vladimír Neff svou pětidílnou románovou epopej o nástupu, rozmachu a úpadku pražské buržoazie uzavírá. Tomuto poslednímu svazku zbylo překlenout velký časový oblouk, sahající od prvních dnů národní samostatnosti v osmnáctém roce až do květnového povstání roku pětačtyřicátého dvacátého století. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Zároveň se tu i končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace.

Sedmý svazek sebraných spisů Vladimíra Neffa. Mladý Štěpán Baltazar se vrací do Čech, aby navštívil nemocného otce.

Sedmý svazek sebraných spisů Vladimíra Neffa. Mladý Štěpán Baltazar se vrací do Čech, aby navštívil nemocného otce.

Sedmý svazek sebraných spisů Vladimíra Neffa. Mladý Štěpán Baltazar se vrací do Čech, aby navštívil nemocného otce.

Šedesátá léta 19. století – doba prvního rozběhu emancipačního hnutí i vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti, doba války prusko-francouzské, pověstného krachu na vídeňské burze a bourání pražských městských hradeb – promítají se ve druhém díle Neffova

Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal autor jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie. Filozofii se začal věnovat v letech druhé světové války, protože chtěl napsat román, v němž měl vystupovat i učený klerik: „Studoval jsem tedy vědu náboženskou, čili teologii. Jenže teologie se nedá pochopit bez znalosti antické filozofie. Studoval jsem tedy předsokratiky, pak Platona, Aristotela. Když už jsem studoval Aristotela, zajímalo mě, jak to s filozofií bylo dál, od Descarta ke Spinozovi, od Locka k Berkeleymu a Humovi, od Kanta k Hegelovi až po Marxe. Ve válečných letech mu pomáhalo „zachraňovat upadající víru v člověka zkoumání idejí, jež světu přinesli největší z těch, již mysleli a myslí, a již věděli a vědí“. Ve vtipném a čtivém slovníku-úvodu do filozofie se Neff hlásí ke kritickému realismu; výraz „Antigorgias“ napovídá odmítnutí filozofického skepticismu.

Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal autor jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie. Filozofii se začal věnovat v letech druhé světové války, protože chtěl napsat román, v němž měl vystupovat i učený klerik: „Studoval jsem tedy vědu náboženskou, čili teologii. Jenže teologie se nedá pochopit bez znalosti antické filozofie. Studoval jsem tedy předsokratiky, pak Platona, Aristotela. Když už jsem studoval Aristotela, zajímalo mě, jak to s filozofií bylo dál, od Descarta ke Spinozovi, od Locka k Berkeleymu a Humovi, od Kanta k Hegelovi až po Marxe. Ve válečných letech mu pomáhalo „zachraňovat upadající víru v člověka zkoumání idejí, jež světu přinesli největší z těch, již mysleli a myslí, a již věděli a vědí“. Ve vtipném a čtivém slovníku-úvodu do filozofie se Neff hlásí ke kritickému realismu; výraz „Antigorgias“ napovídá odmítnutí filozofického skepticismu.

Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal autor jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie. Filozofii se začal věnovat v letech druhé světové války, protože chtěl napsat román, v němž měl vystupovat i učený klerik: „Studoval jsem tedy vědu náboženskou, čili teologii. Jenže teologie se nedá pochopit bez znalosti antické filozofie. Studoval jsem tedy předsokratiky, pak Platona, Aristotela. Když už jsem studoval Aristotela, zajímalo mě, jak to s filozofií bylo dál, od Descarta ke Spinozovi, od Locka k Berkeleymu a Humovi, od Kanta k Hegelovi až po Marxe. Ve válečných letech mu pomáhalo „zachraňovat upadající víru v člověka zkoumání idejí, jež světu přinesli největší z těch, již mysleli a myslí, a již věděli a vědí“. Ve vtipném a čtivém slovníku-úvodu do filozofie se Neff hlásí ke kritickému realismu; výraz „Antigorgias“ napovídá odmítnutí filozofického skepticismu.