Vladimír Neff strana 2 z 2

Královským vozatajem Vladimír Neff svou pětidílnou románovou epopej o nástupu, rozmachu a úpadku pražské buržoazie uzavírá. Tomuto poslednímu svazku zbylo překlenout velký časový oblouk, sahající od prvních dnů národní samostatnosti v osmnáctém roce až do květnového povstání roku pětačtyřicátého dvacátého století. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Zároveň se tu i končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace.

Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal autor jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie. Filozofii se začal věnovat v letech druhé světové války, protože chtěl napsat román, v němž měl vystupovat i učený klerik: „Studoval jsem tedy vědu náboženskou, čili teologii. Jenže teologie se nedá pochopit bez znalosti antické filozofie. Studoval jsem tedy předsokratiky, pak Platona, Aristotela. Když už jsem studoval Aristotela, zajímalo mě, jak to s filozofií bylo dál, od Descarta ke Spinozovi, od Locka k Berkeleymu a Humovi, od Kanta k Hegelovi až po Marxe. Ve válečných letech mu pomáhalo „zachraňovat upadající víru v člověka zkoumání idejí, jež světu přinesli největší z těch, již mysleli a myslí, a již věděli a vědí“. Ve vtipném a čtivém slovníku-úvodu do filozofie se Neff hlásí ke kritickému realismu; výraz „Antigorgias“ napovídá odmítnutí filozofického skepticismu.

Královským vozatajem Vladimír Neff svou pětidílnou románovou epopej o nástupu, rozmachu a úpadku pražské buržoazie uzavírá. Tomuto poslednímu svazku zbylo překlenout velký časový oblouk, sahající od prvních dnů národní samostatnosti v osmnáctém roce až do květnového povstání roku pětačtyřicátého dvacátého století. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Zároveň se tu i končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace.

Trilogie Vladimíra Neffa vyšla ve velkém nákladu v sedmdesátých a osmdesátých letech a byla okamžitě rozebrána. Umění vypravěče a smysl pro humor a vtip dodaly tomuto poutavému příběhu kouzlo jedinečnosti, které ze svého půvabu nic neztratilo. Příběh šlechtice Petra Kukaně z Kukaně je vyprávěn od jeho početí a zasazen do konkrétních historických reálií rudolfinské doby plné alchymistů, čarodějek a králů.

Milostné romaneto horkokrevné vdovičky Marie, proradného záletníka Jožky a mladicky zamilovaného zahradníka Karla zasadil Neff do kulis pražské Kampy o výročních hrnčířských trzích. Šestidílnou četbu na pokračování natočil v roce 1980 režisér Jan Lorman s Rudolfem Hrušínským, jehož podání dává vyniknout vančurovsky šťavnatému jazyku.