Jan Neruda strana 4 z 4

Povídky malostranské jsou považovány za Nerudovo vrcholné prozaické dílo a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Na Malé Straně prožil Neruda téměř celý svůj život. Důvěrně znal svět obyčejných pražských lidiček a jejich životní osudy. Úředníci, služky, obchodníci, žebráci, studenti – ti všichni jsou hrdiny jeho povídek, ve kterých s humorem sobě vlastním kritizuje zdánlivě idylické podmínky, ve kterých žijí. Věčný zápas dobra se zlem, upřímný cit a spravedlnost, ale i lidské tragédie – to všechno jsou nesmrtelná témata, o kterých se psalo před více než 130 lety a zůstávají aktuální i dnes.

Povídky malostranské čtenáři přibližují osobitý svět Malé Strany devatenáctého století plný tragických, ale i romantických či komických osudů obyvatel této čtvrti. Třináct příběhů, silně ovlivněných zážitky z autorova dětství a dospívání, původně vycházelo v různých časopisech. Ke knižnímu vydání došlo až deset let po publikaci první povídky. Sbírka ukazuje s neobvyklým odstupem a ironií mikrosvět pod Hradem, zároveň zachovává reálný obraz pražských lidiček a jejich prostředí. Tímto dílem se Jan Neruda nesmazatelně zapsal mezi nejlepší prozaiky celé české literární historie.

Česká literární klasika v přednesu herce Luďka Munzara.

V souboru třinácti povídek autor vykresluje mikrosvět pražské čtvrti Malá Strana, kde prožil celý život. Ukazuje svérázné místní charaktery, vykresluje dobré i špatné lidské vlastnosti. Ze souboru povídek jsou známé třeba Doktor Kazisvět, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nebo Týden v tichém domě. Povídky vycházely v letech 1875 - 1877 v různých časopisech (Květy, Národní Listy, Lumír), souborně byly publikovány v roce 1878.

V tomto svazku Česká knižnice nabízí dva už dávno klasické povídkové soubory Jana Nerudy (1834 —1891). Jestliže v raných Arabeskách (1864) jsou v popředí psychologické a sociální portréty postav vyděděnců, jimiž maloměstská společnost opovrhuje, zobrazených s pochopením a soucitem, v pozdějších Povídkách malostranských (1878) se střídají polohy komické, idylické a tragické a autor ke čtenáři promlouvá jako zapisovatel a ironický nebo satirický komentátor osudů obyvatel této pražské čtvrti, proslavené také díky jeho přesvědčivému vypravěčskému mistrovství. Nerudovy povídky patří po právu k nejčtenějším a nejvydávanějším dílům české literatury vůbec. Přítomná edice vychází tentokrát z prvního vydání obou knih.

Svatováclavská mše - čte Otakar Brousek st. Psáno o letošních dušičkách -1876 - čte Jan Hartl Večerní šplechty – čte Miroslav Táborský Pan Ryšánek a pan Schlegl – čteStanislav Zindulka Přivedla žebráka na mizinu – čte Ladislav Mrkvička U tří lilií – čte Ladislav Mrkvička O měkkém srdci paní Rusky – čte Luděk Munzar Hastrman – čte Luděk Munzar Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku – čte Jiří Hromada Doktor Kazisvět - čte Jiří Hromada

Vychutnejte si klasické fejetony z pera mistra a zakladatele českého fejetonu Jana Nerudy.

Učebnice přináší stručný medailon Jana Nerudy, šest jeho adaptovaných povídek a krátkou informaci o domovních znameních staré Prahy. Dále zde naleznete výběrový česko-anglicko-německo-ruský slovníček a soubor gramaticko-lexikálních cvičení ke každému textu. Cvičení rozvíjejí i komunikační dovednosti studentů (aktivity před čtením a po čtení). Kniha je určena pro středně a více pokročilé studenty, ale díky slovníku ji lze využívat i pro méně pokročilé.

Povídky malostranské patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Jan Neruda ve svých povídkách vykreslil celou řadu svérázných postaviček Malé Strany. Máme možnost sdílet osudy obyčejných lidí, jejich upřímný cit a smysl pro spravedlnost. Kniha je ilustrovaná originálními kresbami Petra Urbana, který ve svých obrázcích dokonale ztvárnil malostranské postavičky, jednotlivých příběhů, i atmosféru Malé Strany.

Nerudovy povídky jsou dnes již považované za klasickou literaturu. Jednoduché příběhy s brilantní pointou, mistrně prokreslené postavy lidí dobrých i zlých, zápletky a situace, které píše sám život - to je dílo spisovatele, jehož odkaz nestárne. Kniha je jedinečná autorovým hlubokým pochopením pro nelehký osud drobných figurek svérázné pražské čtvrti, v níž Neruda dlouhá léta žil a jejíž neopakovatelnou atmosféru vykreslil s nebývalou přesvědčivostí.

Nerudovy povídky jsou dnes již považované za klasickou literaturu. Jednoduché příběhy s brilantní pointou, mistrně prokreslené postavy lidí dobrých i zlých, zápletky a situace, které píše sám život - to je dílo spisovatele, jehož odkaz nestárne. Kniha je jedinečná autorovým hlubokým pochopením pro nelehký osud drobných figurek svérázné pražské čtvrti, v níž Neruda dlouhá léta žil a jejíž neopakovatelnou atmosféru vykreslil s nebývalou přesvědčivostí.

Tato sbírka povídek je vrcholným prozaickým dílem Jana Nerudy a jedním z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. My vám je nyní přinášíme v bohatě ilustrované knížce, která na vás dýchne atmosférou Malé Strany 19. století a přenese vás mezi každodenní starosti i radosti prostých lidí, jež Neruda tak mistrně zobrazoval.

Jan Neruda pocházel z pražské Malé Strany, z ulice Ostruhové (později Nerudovy), kde žil až do své smrti. Pražské motivy procházejí celou jeho tvorbou, vždy čerpal z osobní zkušenosti, z vlastních zážitků a vzpomínek. Ve třinácti povídkách, které jsou považovány za vrchol jeho prozaického díla, vytvořil barvitý obraz Malé Strany v první polovině devatenáctého století. Zachycuje typické české měšťany, s humorem a nadhledem líčí jejich vlastnosti a jednání, kritizuje místní poměry. Knihy prozrazuje autorův hluboký vhled do životních osudů drobných figurek svérázné čtvrti, jejíž atmosféru Neruda vykresli s nebývalou přesvědčivostí. Povídky: - Týden v tichém domě - Pan Ryšánek a Pan Schlegl - Přivedla žebráka na mizinu - O měkkém srdci paní Rusky - Večerní šplechty - Doktor Kazisvět - Hastrman - Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku - U tří lilií - Svatováclavská mše - Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno - Psáno o letošních Dušičkách - Figurky: Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta

Jan Neruda pocházel z pražské Malé Strany, z ulice Ostruhové (později Nerudovy), kde žil až do své smrti. Pražské motivy procházejí celou jeho tvorbou, vždy čerpal z osobní zkušenosti, z vlastních zážitků a vzpomínek. Ve třinácti povídkách, které jsou považovány za vrchol jeho prozaického díla, vytvořil barvitý obraz Malé Strany v první polovině devatenáctého století. Zachycuje typické české měšťany, s humorem a nadhledem líčí jejich vlastnosti a jednání, kritizuje místní poměry. Knihy prozrazuje autorův hluboký vhled do životních osudů drobných figurek svérázné čtvrti, jejíž atmosféru Neruda vykresli s nebývalou přesvědčivostí. Povídky: - Týden v tichém domě - Pan Ryšánek a Pan Schlegl - Přivedla žebráka na mizinu - O měkkém srdci paní Rusky - Večerní šplechty - Doktor Kazisvět - Hastrman - Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku - U tří lilií - Svatováclavská mše - Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno - Psáno o letošních Dušičkách - Figurky: Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta

Život v Praze 19. století můžeme poznávat z různých pramenů, nejvíce plasticky a sugestivně však díky tehdejším českým prozaikům – zejména Janu Nerudovi, Vítězslavu Hálkovi, Karolíně Světlé a Ignátu Herrmannovi. Nejpřednější místo mezi „pražskými“ povídkami bezpochyby náleží Nerudovým Povídkám malostranským (1878). Třináctero próz, provázaných nejen místem svého děje – pražskou Malou Stranou, ale i některými postavami, dokonale vystihuje lokální atmosféru i charaktery a osudy obyvatel spisovatelova rodiště. Dojem autenticity zvýrazňují vstupy vypravěče do děje, vypravěčova schopnost nahlížet pod malostranské střechy s dávkou sympatie, ale též ironie, zachytit proces hrdinovy deziluze, odhalovat nitro jednajících postav, postihnout jejich podivínství a skryté příčiny jejich existenční tragédie Autobiografičnost Povídek malostranských podtrhují dva autorovy návraty do dětství a ich-formou líčený erotický zážitek s „krásnookou“ dívkou se „zlotřilou duší“. Z filmových a televizních podob Povídek malostranských je dosud nezdařilejší televizní adaptace povídky Figurky pod názvem Povídka malostranská (1981, režie Jiří Krejčík) s Jiřím Menzlem a slovenskou herečkou Soňou Valentovou v hlavních rolích.

Život v Praze 19. století můžeme poznávat z různých pramenů, nejvíce plasticky a sugestivně však díky tehdejším českým prozaikům – zejména Janu Nerudovi, Vítězslavu Hálkovi, Karolíně Světlé a Ignátu Herrmannovi. Nejpřednější místo mezi „pražskými“ povídkami bezpochyby náleží Nerudovým Povídkám malostranským (1878). Třináctero próz, provázaných nejen místem svého děje – pražskou Malou Stranou, ale i některými postavami, dokonale vystihuje lokální atmosféru i charaktery a osudy obyvatel spisovatelova rodiště. Dojem autenticity zvýrazňují vstupy vypravěče do děje, vypravěčova schopnost nahlížet pod malostranské střechy s dávkou sympatie, ale též ironie, zachytit proces hrdinovy deziluze, odhalovat nitro jednajících postav, postihnout jejich podivínství a skryté příčiny jejich existenční tragédie Autobiografičnost Povídek malostranských podtrhují dva autorovy návraty do dětství a ich-formou líčený erotický zážitek s „krásnookou“ dívkou se „zlotřilou duší“. Z filmových a televizních podob Povídek malostranských je dosud nezdařilejší televizní adaptace povídky Figurky pod názvem Povídka malostranská (1981, režie Jiří Krejčík) s Jiřím Menzlem a slovenskou herečkou Soňou Valentovou v hlavních rolích.