Jan Neruda strana 4 z 4

Nerudova kniha je souborem 13 próz, obrazem zdánlivě idylické Malé Strany z dob autorova mládí. Přináší detailní kresbu typických postav, chudiny a žebráků, drobných živnostníků. Autor v knize střídá různé literární formy: povídku, novelu, dopis, deník, zápisník. Doporučená školní četba.

Básnická sbírka, v nich autor zaměňuje balady s romancemi tak, že mnohdy vyznívají opačně. V baladách jsou často zpracovány národní tematické náměty z Bible nebo starých legend, také se objevuje téma vztahů mezi matkou a synem. Kniha je řazena mezi doporučenou školní četbu.

Život v Praze 19. století můžeme poznávat z různých pramenů, nejvíce plasticky a sugestivně však díky tehdejším českým prozaikům – zejména Janu Nerudovi, Vítězslavu Hálkovi, Karolíně Světlé a Ignátu Herrmannovi. Nejpřednější místo mezi „pražskými“ povídkami bezpochyby náleží Nerudovým Povídkám malostranským (1878). Třináctero próz, provázaných nejen místem svého děje – pražskou Malou Stranou, ale i některými postavami, dokonale vystihuje lokální atmosféru i charaktery a osudy obyvatel spisovatelova rodiště. Dojem autenticity zvýrazňují vstupy vypravěče do děje, vypravěčova schopnost nahlížet pod malostranské střechy s dávkou sympatie, ale též ironie, zachytit proces hrdinovy deziluze, odhalovat nitro jednajících postav, postihnout jejich podivínství a skryté příčiny jejich existenční tragédie Autobiografičnost Povídek malostranských podtrhují dva autorovy návraty do dětství a ich-formou líčený erotický zážitek s „krásnookou“ dívkou se „zlotřilou duší“. Z filmových a televizních podob Povídek malostranských je dosud nezdařilejší televizní adaptace povídky Figurky pod názvem Povídka malostranská (1981, režie Jiří Krejčík) s Jiřím Menzlem a slovenskou herečkou Soňou Valentovou v hlavních rolích.

Nerudovy povídky jsou dnes již považované za klasickou literaturu. Jednoduché příběhy s brilantní pointou, mistrně prokreslené postavy lidí dobrých i zlých, zápletky a situace, které píše sám život - to je dílo spisovatele, jehož odkaz nestárne. Kniha je jedinečná autorovým hlubokým pochopením pro nelehký osud drobných figurek svérázné pražské čtvrti, v níž Neruda dlouhá léta žil a jejíž neopakovatelnou atmosféru vykreslil s nebývalou přesvědčivostí.

Česká literární klasika v přednesu herce Luďka Munzara.

Jan Neruda. Fejeton z knihy Obrazy z ciziny z roku 1868 od zakladatele českého fejetonu. V cyklu Noční bibliotéka, režie Jana Bezdíčková. Účinkuje Václav Postránecký.

Audiokniha Francesca di Rimini, kterou napsal Jan Neruda. Dramatické dílo Jana Nerudy není rozsáhlé a upadlo téměř v zapomnění, přesto - nebo snad právě proto - mu na vltavském rozhlasovém jevišti dáváme zasloužený prostor. Příběh nešťastné Francescy provdané z politických důvodů za znetvořeného šlechtice dojímá dodnes tragickým osudem ženy, které bylo zapovězeno naplnit své skutečné city, za něž nakonec zaplatila životem.

Audiokniha Figurky, kterou napsal Jan Neruda. Figurky uzavírají Nerudovy Povídky malostranské a spolu s "Týdnem v tichém domě" tvoří rámec celého cyklu obrázků ze života pražské čtvrti, kterou autor důvěrně poznal od útlého dětství. Na Malé Straně prožil Jan Neruda víc než třicet let, v roce 1934 se narodil v Újezdských kasárnách jako syn kantínského, léta pak rodina pobývala v Ostruhové ulici nejprve v domě U Dvou slunců, kde jeho otec dostal jako vojenský vysloužilec trafiku, po jeho smrti se Neruda s matkou přestěhoval do domu U Tří černých orlů.