Zdeněk Neubauer strana 2 z 2

Stěžejní, stejnojmenná esej je strhujícím pokusem o popis živé skutečnosti tak, jak povstává a primárně se nám zjevuje: v živlech.

`Živly jako archetypy ekologického myšlení Filosofové dosud svět měnili – proměňovali ho v představy a soustavy, v abstrakce a projekce. Je čas začít svět opět vykládat! Porozumět mu ve svém nitru. Začněme od prvotních, elementárních podob, kterými v nás jeho skutečnost vystupuje. ELEMENT je složeninou z L, M a N – prý počátečních písmen etruské „abecedy“ (tedy spíše „elemeny“). Ve většině jazyků je slovo od tohoto základu odvozené společným jmenovatelem vody, ohně, vzduchu a země. Ale prozíravá čeština vytvořila slovo živel, a nabízí nám tak pochopení, že elementární – základní skutečností světa je jeho živost, živelnost. Dosavadní myšlení živly přehlíželo, věda je rovnou popřela. Vymyslela si podstaty a prvky. Elementy? Ano, ale jen jako složky! Vraťme se k odkazu dávných mysterií, k elementům jako k živlům, počátkům a podobám naší zkušenosti. Atomy nikdo neviděl, vodu, vzduch, oheň a zemi známe všichni, ale věda nám o nich neřekne nic. Nepomůže nám porozumět jim, potřebujeme vhled,

`Živly jako archetypy ekologického myšlení Filosofové dosud svět měnili – proměňovali ho v představy a soustavy, v abstrakce a projekce. Je čas začít svět opět vykládat! Porozumět mu ve svém nitru. Začněme od prvotních, elementárních podob, kterými v nás jeho skutečnost vystupuje. ELEMENT je složeninou z L, M a N – prý počátečních písmen etruské „abecedy“ (tedy spíše „elemeny“). Ve většině jazyků je slovo od tohoto základu odvozené společným jmenovatelem vody, ohně, vzduchu a země. Ale prozíravá čeština vytvořila slovo živel, a nabízí nám tak pochopení, že elementární – základní skutečností světa je jeho živost, živelnost. Dosavadní myšlení živly přehlíželo, věda je rovnou popřela. Vymyslela si podstaty a prvky. Elementy? Ano, ale jen jako složky! Vraťme se k odkazu dávných mysterií, k elementům jako k živlům, počátkům a podobám naší zkušenosti. Atomy nikdo neviděl, vodu, vzduch, oheň a zemi známe všichni, ale věda nám o nich neřekne nic. Nepomůže nám porozumět jim, potřebujeme vhled,

`Živly jako archetypy ekologického myšlení Filosofové dosud svět měnili – proměňovali ho v představy a soustavy, v abstrakce a projekce. Je čas začít svět opět vykládat! Porozumět mu ve svém nitru. Začněme od prvotních, elementárních podob, kterými v nás jeho skutečnost vystupuje. ELEMENT je složeninou z L, M a N – prý počátečních písmen etruské „abecedy“ (tedy spíše „elemeny“). Ve většině jazyků je slovo od tohoto základu odvozené společným jmenovatelem vody, ohně, vzduchu a země. Ale prozíravá čeština vytvořila slovo živel, a nabízí nám tak pochopení, že elementární – základní skutečností světa je jeho živost, živelnost. Dosavadní myšlení živly přehlíželo, věda je rovnou popřela. Vymyslela si podstaty a prvky. Elementy? Ano, ale jen jako složky! Vraťme se k odkazu dávných mysterií, k elementům jako k živlům, počátkům a podobám naší zkušenosti. Atomy nikdo neviděl, vodu, vzduch, oheň a zemi známe všichni, ale věda nám o nich neřekne nic. Nepomůže nám porozumět jim, potřebujeme vhled,

Kniha obsahuje eseje o vztahu vědy a filosofie, rozsáhlé pojednání O imaginaci a pohádku o Sněhurce.

Kniha obsahuje rozhovory se Zdeňkem Neubauerem a řadu doposud nepublikovaných esejí a úvah na téma evoluce, vztah vědy a pavědy, ...

Pronikavý rozbor velikonočních obřadů zaměřený na zasvěcení do tajemstvíVzkříšení jakožto spásy světa jeho znovustvořením: "Spása duše souvisí snápravou, přerodem lidské "přirozenosti". Uvidíme, že o "přírodu" a"přirozenost" v těchto obřadech jde především. V mysterijní zkušenostisplývá přirozenost duše s přirozeností veškerenstva a spása vlastní sespásou světa. Obé se setkává v 'srdci přirozenosti', které - tak jakoNoemova Archa či Archa Úmluvy - zachraňuje, uchovává a chrání kosmickýřád stvoření, zatímco svět sám dochází své obnovy skrze tajemný průchodnestvořenem, otevřený Kristovým Zmrtvýchvstáním. Událostí Vzkříšenípovstává svět ze svého nebytí - tak jako fénix z vlastního popele."

Pronikavý rozbor velikonočních obřadů zaměřený na zasvěcení do tajemstvíVzkříšení jakožto spásy světa jeho znovustvořením: "Spása duše souvisí snápravou, přerodem lidské "přirozenosti". Uvidíme, že o "přírodu" a"přirozenost" v těchto obřadech jde především. V mysterijní zkušenostisplývá přirozenost duše s přirozeností veškerenstva a spása vlastní sespásou světa. Obé se setkává v 'srdci přirozenosti', které - tak jakoNoemova Archa či Archa Úmluvy - zachraňuje, uchovává a chrání kosmickýřád stvoření, zatímco svět sám dochází své obnovy skrze tajemný průchodnestvořenem, otevřený Kristovým Zmrtvýchvstáním. Událostí Vzkříšenípovstává svět ze svého nebytí - tak jako fénix z vlastního popele."