Martin Nodl strana 2 z 2

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

Sborník věnovný problematice geneze české a polské šlechty v raném a vrcholném středověku a problematice sociální reprezentace šlechty ve středověku pozdním. Příspěvky jsou v českém a polském jazyce.

Sborník věnovný problematice geneze české a polské šlechty v raném a vrcholném středověku a problematice sociální reprezentace šlechty ve středověku pozdním. Příspěvky jsou v českém a polském jazyce.

Esejisticky pojatá kolektivní práce českých medievalistů, jejíž ústřední postavou je člověk českého středověku. Ve dvaceti kapitolách se zde čtenář zevrubně seznámí se specifickým způsobem myšlení a jednání nejcharakterističtějších reprezentantů středověké společnosti (vesničan, měšťan, diplomat, rytíř, právník, lékař, kronikář, poutník, venkovský farář, prelát, heretik apod.). Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, jenž dodává jednotlivým sociálním typům středověkých Čechů skutečně plastický obraz.

Esejisticky pojatá kolektivní práce českých medievalistů, jejíž ústřední postavou je člověk českého středověku. Ve dvaceti kapitolách se zde čtenář zevrubně seznámí se specifickým způsobem myšlení a jednání nejcharakterističtějších reprezentantů středověké společnosti (vesničan, měšťan, diplomat, rytíř, právník, lékař, kronikář, poutník, venkovský farář, prelát, heretik apod.). Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, jenž dodává jednotlivým sociálním typům středověkých Čechů skutečně plastický obraz.

Dekret kutnohorský byl pro mistry tří univerzitních národů a stejně tak i pro většinu mistrů českého národa zcela nečekaným aktem, jenž mohl být přičítán panovníkovu momentálnímu rozpoložení mysli, jež ostatně byla po celý jeho život neklidná a nevyzpytatelná. Němečtí mistři byli zaskočeni a jen klopotně hledali cesty ven ze situace, kterou neznali...Nikdo z nich však nepočítal, že by škrtnutím královského pera mohlo dojít ke změně hlasů na pražské univerzitě.

Sborník věnovný problematice geneze české a polské šlechty v raném a vrcholném středověku a problematice sociální reprezentace šlechty ve středověku pozdním. Příspěvky jsou v českém a polském jazyce.