Řehoř Nyssy

Pojednání Řehoře z Nyssy (zemř. po r. 390) shrnující kappadockou trojiční nauku o jediné přirozenosti a třech osobách či hypostazích v křesťanském božství. Božská přirozenost je pro Řehoře především nevymezená, tj. prostá všech určení. Neexistuje však jin

Sv. XIV: Řecko-české vydání spisu, který představuje Řehořovu antropologii čerpající z antických, biblických i starokřesťanských zdrojů. Překlad, úvod a poznámky M. Bláhová.

Katechetická řeč, tradičně zvaná „velká“, představuje nejdůležitější základy křesťanské věrouky, Řehoř z Nyssy ji zamýšlel jako určitý návod pro katechety, jak postupovat při výuce. Toto dílo je zajímavou ukázkou kappadocké teologie konce čtvrtého století. Dvojjazyčné vydání připravuje M. Bláhová.

Mojžíšův život, jedno z Řehořových vrcholných děl, má být odpovědí na otázku, v čem spočívá dokonalá ctnost. Ve snaze objasnit čtenářům podstatu dokonalosti autor nejprve vypráví a následně krok za krokem interpretuje biblickou zprávu o Mojžíšovi. Nabídnutý výklad probíhá v duchu starověké alegorické exegeze: Řehoř vede své čtenáře k tomu, aby ve slovech Písma spatřovali vyšší smysl. Příběh o egyptském princi a osvobození izraelského lidu se tak stává nadčasovým vyprávěním o úsilí lidské duše vymanit se z područí smyslů a iracionálních hnutí, rozvíjet ctnost a stále lépe poznávat, kdo je to Bůh. V průběhu spisu se ukazuje, že snaha o dokonalou ctnost a touha po poznání Boha spolu úzce souvisejí. Klíčem k obojímu je především ochota neulpívat na ničem, čeho již bylo dosaženo, a stále se napřahovat k něčemu ještě dokonalejšímu. Jedině člověk, který stále překračuje vlastní hranice, může poznávat nekonečného Boha, protože se mu stává podobným.

V homiletickém spisu Otče náš se kappadocký teolog snaží v pěti kázáních vyložit jednu z nejstarších křesťanských modliteb, kterou podle Matoušova evangelia předal během horského kázání svým učedníkům sám Ježíš. Vedle důrazu na nutnost modlitby se Řehoř zabývá otázkou, jak se správně modlit, za co prosit, jak děkovat a jak se k modlitbě duchovně připravit. Aby člověk mohl považovat Boha za svého Otce, musí na sobě nejprve pozorovat jakousi podobnost s Bohem. Té může dosáhnout pouze tehdy, když se oprostí od vášní a všeho zla a vede ctnostný život. Jedině pak jej smí s důvěrou oslovovat jako svého Otce. Řehořovy úvahy o povaze křesťanské modlitby neztrácejí dodnes na aktuálnosti a mohou přispět také k současným diskusím nad podobou jejího tradičního textu.

Katechetická řeč, tradičně zvaná „velká“, představuje nejdůležitější základy křesťanské věrouky, Řehoř z Nyssy ji zamýšlel jako určitý návod pro katechety, jak postupovat při výuce. Toto dílo je zajímavou ukázkou kappadocké teologie konce čtvrtého století. Dvojjazyčné vydání připravuje M. Bláhová.

Pojednání Řehoře z Nyssy (zemř. po r. 390) shrnující kappadockou trojiční nauku o jediné přirozenosti a třech osobách či hypostazích v křesťanském božství. Božská přirozenost je pro Řehoře především nevymezená, tj. prostá všech určení. Neexistuje však jin