Preussler Otfried strana 3 z 3

A klasszikusnak számító német gyerekkönyvszerző, Otfried Preussler története immár 50 éve kicsik és nagyok kedvence. Több mint harminc nyelven olvasható – most végre magyarul is. A Kolibri Klasszikusok sorozat első darabját Torzonborz további kalandjai és a szerző kiváló meseregényei követik. Paprika Jancsi és Vitéz László azon mesterkedik, hogyan tudná fülön csípni Torzonborzot, aki ellopta Nagymama különleges kávédarálóját. Ám legnagyobb szerencsétlenségükre ők maguk kerülnek a héttőrös rabló és varázsló barátja, a gonosz Petróniusz Pókuszhókusz karmai közé...

Megszökött a dutyiból Torzonborz, a rabló! Ráadásul Nagymamát is elrabolta! Ez a fordulat őszintén megdöbbenti Paprika Jancsit, Vitéz Lászlót és Üstöllési főtörzsőrmestert is. De vajon mihez kezdjenek? Azt remélik, hogy Háy asszonyság, a városka jósnője segít nekik, hogy újra együtt lehessenek Nagymamával...

A kis boszorka még csak százhuszonhét esztendős, így a nagy boszorkányok nem fogadják be maguk közé. Ezért úgy dönt, ha egy év alatt nagy nem lehet, ő lesz a valaha volt legjobb kis boszorka. Ezzel az elhatározásával pedig izgalmas és mulatságos kalandok sora veszi kezdetét... A Kolibri klasszikusok sorozatban a Torzonborz-történetek és a kis szellem után újabb Preußler-mesehőst, a kis boszorkát zárhatjuk szívünkbe.

Kdo by neznal Krakonoše – pána Krkonoš? Po svém nám ho představuje Otfried Preussler, který se v českých Krkonoších narodil. Ve Dvou tuctech příběhů a třech k tomu zavádí čtenáře do Krkonoš a dává na vědomí, že: Ještě žije, ještě vládne ten starý pohan ve své říši na pomezí zemí českých a slezských, veliký a plný sil, jako odpradávna. Tato bytost s čarodějnou mocí se zjevuje v nejrůznějších podobách: jako šlechtic, jako dvorný milenec, občas jako mnich či kořenář. Běda tomu, kdo si ho znepřátelí! Blaze tomu, komu se od něj dostane pomoci! Znova a znova se spisovatelé a umělci zaobírají tajuplnou postavou Krakonoše. Knihou o něm se Otfried Preussler přidává k dlouhé literární tradici. Práce s touto tematikou byla pro náruživého vypravěče obzvláštním potěšením. Za prvé ji usnadňovala Preusslerova záliba ve fantastických povídkách, za druhé byl autor pánu Krkonoš povinován svým původem. Herbert Holzing, jenž celkové umělecké pojetí převzal, interpretuje Krakonoše Otfrieda Preusslera svým vlastním nezaměnitelným a mistrovským způsobem.

Újra felbukkan Torzonborz, a rabló. És ez bizony megrémíti Paprika Jancsit, Vitéz Lászlót, Nagymamát, sőt még Üstöllési századost is. De akkor ijednek meg csak igazán, mikor Torzonborz bejelenti: szögre akasztja széles karimájú kalapját és felhagy a rablómesterséggel. Vajon mihez kezd ezután az egykori héttőrös gazember...?

A klasszikusnak számító német gyerekkönyvszerző, Otfried Preussler története immár 50 éve kicsik és nagyok kedvence. Több mint harminc nyelven olvasható - most végre magyarul is. A Kolibri Klasszikusok sorozat első darabját Torzonborz további kalandjai és a szerző kiváló meseregényei követik. Paprika Jancsi és Vitéz László azon mesterkedik, hogyan tudná fülön csípni Torzonborzot, aki ellopta Nagymama különleges kávédarálóját. Ám legnagyobb szerencsétlenségükre ők maguk kerülnek a héttőrös rabló és varázsló barátja, a gonosz Petróniusz Pókuszhókusz karmai közé...

Císař František Josef byl králem Herodem telegraficky požádán o pomoc při stíhání podezřelých osob, a tak pronásleduje velitel četnické stanice Hawlitschek společně s panem čertem Pospíšilem (v podobě řeznického & uzenářského psa Tyrase) svatou rodinu na jejím útěku zasněženým Královstvím českým do Egypta. Svatí poutníci jsou vedeni a před pekelným psem chráněni betlémským oslem, do něhož vstoupil archanděl Gabriel. Avšak nejen nebe a peklo zasahují do děje; při dobrodružném útěku ožívají také pozapomenuté obyčeje a svět c.k. monarchie. Připadá to ctěnému čtenáři jako anachronismus? Nechť se tedy rozpomene na své dětské okouzlení zasněženými jesličkami a začte se do tohoto líbezného povídání. Otfried Preussler v něm navazuje na tradici lidových betlémů, jež staví onen biblický příběh doprostřed české krajiny. Přesto vězí v Útěku do Egypta přes Království české víc než rozmarný vtip. Zaznívá z něj i trocha nostalgie po staré vlasti, ale hlavně po tom, aby český a německý národ zapomněly na vzájemná příkoří a konečně si podaly ruce.

Císař František Josef byl králem Herodem telegraficky požádán o pomoc při stíhání podezřelých osob, a tak pronásleduje velitel četnické stanice Hawlitschek společně s panem čertem Pospíšilem (v podobě řeznického & uzenářského psa Tyrase) svatou rodinu na jejím útěku zasněženým Královstvím českým do Egypta. Svatí poutníci jsou vedeni a před pekelným psem chráněni betlémským oslem, do něhož vstoupil archanděl Gabriel. Avšak nejen nebe a peklo zasahují do děje; při dobrodružném útěku ožívají také pozapomenuté obyčeje a svět c.k. monarchie. Připadá to ctěnému čtenáři jako anachronismus? Nechť se tedy rozpomene na své dětské okouzlení zasněženými jesličkami a začte se do tohoto líbezného povídání. Otfried Preussler v něm navazuje na tradici lidových betlémů, jež staví onen biblický příběh doprostřed české krajiny. Přesto vězí v Útěku do Egypta přes Království české víc než rozmarný vtip. Zaznívá z něj i trocha nostalgie po staré vlasti, ale hlavně po tom, aby český a německý národ zapomněly na vzájemná příkoří a konečně si podaly ruce.

Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám krásným a poutavým jazykem a předkládá rodák ze severočeského Liberce a známý německý spisovatel Otfried Preussler, je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.