Patrik Ouředník strana 2 z 2

Český jazyk je pro autora této knihy podle vlastních slov tím, čím je pro filatelistu album známek: listuje si v něm. Tentokrát zalistoval v bibli a jejích českých překladech, Husových, Jakoubkových, Štítného a Komenského náboženských výkladech a idiomatických sbírkách od Blahoslava k Zaorálkovi. Výsledkem je slovník, obsahující v tomto druhém, rozšířeném vydání 1400 výrazů a rčení biblického původu a doplněný citacemi z děl věhlasných i méně věhlasných biblistů – a ne vždy uctivými komentáři autora samého.

Český jazyk je pro autora této knihy podle vlastních slov tím, čím je pro filatelistu album známek: listuje si v něm. Tentokrát zalistoval v bibli a jejích českých překladech, Husových, Jakoubkových, Štítného a Komenského náboženských výkladech a idiomatických sbírkách od Blahoslava k Zaorálkovi. Výsledkem je slovník, obsahující v tomto druhém, rozšířeném vydání 1400 výrazů a rčení biblického původu a doplněný citacemi z děl věhlasných i méně věhlasných biblistů – a ne vždy uctivými komentáři autora samého.

A kötet a memoárirodalom történetének egyik legkülönösebb és legszórakoztatóbb alkotása. Az író 1968. évi "prágai tavasz" reformkísérletének bukása után húsz éven át "normalizált" Csehszlovák Szocialista Köztársaság változatlanságba dermedt, valószerűtlen világát idézi fel meglehetősen formabontó módon s a rá mindenkor jellemző szellemességgel és eredetiséggel. Történelmi eseményeket és magánéleti mozzanatokat, kollektív és egyén emlékeket ötvöz egybe, s az Europeanához hasonlóan ezúttal is mesteri kézzel tünteti el a valóság és a képzelet közötti határvonalakat. A groteszk, abszurd, banális és humoros momentumok sokasága nem mindennapi hitelességgel és hatásossággal jeleníti meg a vaskalapos, félelmetességében is nevetséges diktatúra hétköznapjait, s hogy nevethetünk az egészen, azt nemcsak a történelem kedvező fordulatának, de Patrik Ouredníknak is köszönhetjük.

Nová kniha Patrika Ouředníka – autora prózy Europeana, přeložené za pět let do jednadvaceti jazyků – reflektuje jeden z výrazných fenoménů 19. století: zakládání „svobodných osad“ v Severní a Jižní Americe Evropany, toužícími po jiném společenském kontextu. Stovky utopických pokusů měly jeden společný rys: odmítnutí jak politické revoluce hlásané komunisty, tak sociálního reformismu, o který usilovali socialisté. Kniha uvádí na scénu dva vypravěče a obsahuje tři části. První část knihy tvoří zpověď italského anarchisty, který se před lety pokusil o založení svobodné komunity v Brazílii. Rychle vyjde najevo, že jeho velkolepý projekt ztroskotal, ale není jasné proč. Ve druhé části přebírá slovo jeden z osadníků, který popisuje vleklé spory, malicherné půtky, boj o moc, nekonečná hlasování, problematické uvedení do praxe dobrovolné práce, „volné lásky“ atp. Závěrečná část nabízí čtyři možná vyústění příběhu – která, což nás od Ouředníka nepřekvapí, žádnými vyústěními vlastně nejsou. Podobně jako ve svých předchozích knihách, i zde autor žongluje se stereotypy a konvencemi, jejichž jsme více či méně jasnozřivými zajatci. Ale vzdor svému pesimistickému ladění je Ouředníkova kniha nepřímo i holdem těm, kteří bezděčně a plni dobré vůle jako první formulovali žádost: „Zastavte svět, chci si vystoupit“.

Nová kniha Patrika Ouředníka – autora prózy Europeana, přeložené za pět let do jednadvaceti jazyků – reflektuje jeden z výrazných fenoménů 19. století: zakládání „svobodných osad“ v Severní a Jižní Americe Evropany, toužícími po jiném společenském kontextu. Stovky utopických pokusů měly jeden společný rys: odmítnutí jak politické revoluce hlásané komunisty, tak sociálního reformismu, o který usilovali socialisté. Kniha uvádí na scénu dva vypravěče a obsahuje tři části. První část knihy tvoří zpověď italského anarchisty, který se před lety pokusil o založení svobodné komunity v Brazílii. Rychle vyjde najevo, že jeho velkolepý projekt ztroskotal, ale není jasné proč. Ve druhé části přebírá slovo jeden z osadníků, který popisuje vleklé spory, malicherné půtky, boj o moc, nekonečná hlasování, problematické uvedení do praxe dobrovolné práce, „volné lásky“ atp. Závěrečná část nabízí čtyři možná vyústění příběhu – která, což nás od Ouředníka nepřekvapí, žádnými vyústěními vlastně nejsou. Podobně jako ve svých předchozích knihách, i zde autor žongluje se stereotypy a konvencemi, jejichž jsme více či méně jasnozřivými zajatci. Ale vzdor svému pesimistickému ladění je Ouředníkova kniha nepřímo i holdem těm, kteří bezděčně a plni dobré vůle jako první formulovali žádost: „Zastavte svět, chci si vystoupit“.

Sto třicet osm nápisů opsaných z WC.

Sto třicet osm nápisů opsaných z WC.

rinc Čekanka a jeho věrný oř Zagroškudla se vydávají na cestu za princeznou. Potkají spoustu neobyčejných bytostí – loupežníky, kteří vyloupí cukrárnu, žirafu jménem Teta Běta sedící na stromě, čarodějnici Pucnohu, kapra vyprávějícího vtipy... Originální pohádka známého českého autora vystavěná na klasickém schématu, protkaná velkou dávkou jazykové hravosti, vtipu a nonsensu. Knížka je plná slovních hříček a nečekaných zvratů, které z ní dělají jednu z nejvýraznějších současných pohádek.

Třetí, rozšířené vydání jedinečného díla v historii české lexikografie: přes šestnáct tisíc výrazů z oblasti argotu, slangu a „nekonvenční češtiny“ z let 1945 až 1989.

Na půl cesty mezi autorským esejem a odbornou studií, Ouředníkova nová kniha čerpá látku stejně dobře z literatury jako z historie, filosofie či antropologie. Opět se zde setkáváme s klíčovou tematikou autora: společnost viděná prizmatem jazyka, topiky, loci communes. Od Homéra k církevním Otcům, od středověku k renesanci, od osvícenství k sociálním utopiím 19. století a k dystopiím současnosti, Ouředníkovy dějiny utopie jsou především dějinami myšlení o společnosti - a tím i západní kultury jako takové.