Zdenka Paloušová

Kamenná boží muka jsou jedním z nejstarších hmotně dochovaných dokladů zbožnosti mimo liturgické prostory. Jejich výskyt je hojný především v bývalých německojazyčných oblastech při jižní hranici českých zemí, kde byla na přelomu 15. a 16. století vytvářena v souvislosti s výstavbou a přestavbou pozdně gotických svatyní. Terénní průzkum spjatý se vznikem této knihy byl orientován zejména na území stávajícího Jihočeského kraje, analogie byly nacházeny též v přilehlém rakouském a bavorském pohraničí. Jsou dokladem snahy vepsat do krajiny část kolektivní paměti i projevem obecně lidské touhy po blízkosti Boží. Kniha je zahrnuje 478 barevných fotografií + mapové přílohy německé a anglické resumé. Autorka je odbornou pracovnicí státní památkové péče, kniha završuje její mnohaleté výzkumy terénu, map i archivních pramenů. Kniha navazuje na obdobně koncipovanou publikaci Pavla Hájka o zděných božích mukách, která vyšla v letošním roce. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Návesní kaple vybudované do poloviny 19. století svým nanejvýš harmonickým architektonickým a výtvarným řešením spoluurčují obecně vnímanou asociaci jihočeské vesnice, zároveň jsou i projevem a příznakem jedinečnosti konkrétních obcí. K budování zvonic na vesnických návsích nabádala státní i vrchnostenská protipožární nařízení druhé poloviny 18. století. Hluboce zbožná mentalita venkovanů ovšem nedokázala vnímat civilní ochranu obyvatel a jejich majetku bez kontextu duchovní ochrany obce. Zvonice se tak od samého počátku propojovaly s prostory určenými pro obrazy a sochy světců, osobní i kolektivní modlitby a v některých případech i liturgické úkony včetně sloužení mší svatých. Příběh proměn typologie těchto staveb na území vymezené současnými hranicemi Jihočeského kraje je o to zajímavější, že splétá dvě tendence vedle pozvolného nabývání sakrálního obsahu výstražných zvonků i vliv odlišné situace na Moravě, kde se rozsáhlejší prostory s liturgickými funkcemi objevovaly již v 18. století. Fotograficky bohatě vybavená publikace výběrově zachycuje 284 lokalit. Některé typové a vývojové skupiny zkoumaných staveb jsou vázané na užší regiony, jiné si naopak odpovídají napříč krajem i mimo něj. Většina z nich nese rukopis snahy o přizpůsobení barokních a klasicistních prvků venkovskému prostředí. S jistou nadsázkou se proto dá říci, že stavitelé návesních kaplí stáli na počátku stavební proměny, která na jihu Čech vedla od druhé čtvrtiny 19. století k té podobě venkovských sídel, kterou dodnes většina místních i návštěvníků vnímá jako nezpochybnitelnou kulturní hodnotu. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu v rámci reprezentativní ediční řady Monumenta.