Daniel Pennac strana 2 z 2

Další příhody českému čtenáři již známé rodiny Malaussenových, řízené „bratrem rodiny“ Benjaminem, profesionálním obětním beránkem. Jednou z charakteristických vlastností katastrofického optimisty Malaussena je být vždy ve špatnou chvíli na špatném místě. Kolem ztřeštěné rodiny se točí neméně potrhlí, avšak věrní přátelé, netypičtí pařížští policajti i typičtí užvanění politici. Ve Vášni podle Terezy se celá rodina ocitá v šoku, protože chladná Tereza se chce vdát. Že to nemůže dobře dopadnout, cítí Benjamin od prvního pohledu na nápadníka!

Další příhody českému čtenáři již známé rodiny Malaussenových, řízené „bratrem rodiny“ Benjaminem, profesionálním obětním beránkem. Jednou z charakteristických vlastností katastrofického optimisty Malaussena je být vždy ve špatnou chvíli na špatném místě. Kolem ztřeštěné rodiny se točí neméně potrhlí, avšak věrní přátelé, netypičtí pařížští policajti i typičtí užvanění politici. Ve Vášni podle Terezy se celá rodina ocitá v šoku, protože chladná Tereza se chce vdát. Že to nemůže dobře dopadnout, cítí Benjamin od prvního pohledu na nápadníka!

Tuto útlou knížku „psaní o čtení“ Pennac nazval Jako román asi nejen proto, že oprávněně doufal, že ji každý zhltne „jako román“, ale i protože by rád, aby suchopárnou výuku literatury nahradily „románové“ hodiny, kdy profesor „jen“ čte velká díla světové literatury a žáci mu visí na rtech. Právě předčítání nahlas je totiž podle Pennaca nejlepší způsob, jak naučit lásce ke knihám. Pennac sám má knihy zřejmě opravdu rád, nementoruje, ale poutavě a vtipně vypráví, cituje a nápaditě inspiruje. Ačkoli v úvodu snažně prosí, aby jeho text „nesloužil pedagogům jako mučicí nástroj“, měl by se stát povinnou četbou ne snad studentů, ale profesorů, učitelů a rodičů. Čtenářů jistě přibude, pokud se v přístupu k nim bude dodržovat vtipné Pennacovo desatero nezadatelných práv čtenáře. To výstižně zakončuje „právo mlčet“ – nemuset knihu pitvat a nechat si pro sebe ryze soukromý zážitek četby.

Tuto útlou knížku „psaní o čtení“ Pennac nazval Jako román asi nejen proto, že oprávněně doufal, že ji každý zhltne „jako román“, ale i protože by rád, aby suchopárnou výuku literatury nahradily „románové“ hodiny, kdy profesor „jen“ čte velká díla světové literatury a žáci mu visí na rtech. Právě předčítání nahlas je totiž podle Pennaca nejlepší způsob, jak naučit lásce ke knihám. Pennac sám má knihy zřejmě opravdu rád, nementoruje, ale poutavě a vtipně vypráví, cituje a nápaditě inspiruje. Ačkoli v úvodu snažně prosí, aby jeho text „nesloužil pedagogům jako mučicí nástroj“, měl by se stát povinnou četbou ne snad studentů, ale profesorů, učitelů a rodičů. Čtenářů jistě přibude, pokud se v přístupu k nim bude dodržovat vtipné Pennacovo desatero nezadatelných práv čtenáře. To výstižně zakončuje „právo mlčet“ – nemuset knihu pitvat a nechat si pro sebe ryze soukromý zážitek četby.

Esej Daniela Pennaca Ako román (Comme un roman), ktorá vyšla roku 1992 vo vydavateľstve Gallimard, sa stala knihou roka. Hneď ako sa zjavila v kníhkupectvách, predalo sa vyše 20 000 výtlačkov. O tri týždne - po televíznom vystúpení Daniela Pennaca - záujem čitateľov závratne vzrástol z 53 000 až na 200 000 predaných kníh za necelý rok. Esej Ako román sa číta na jeden dúšok ako veľmi dobre napísaný román, vyžaruje z nej radosť z čítania a láska k literatúre - nie však patetická ako k nejakému b ožstvu, ale celkom obyčajná, pravá, bez ktorej sa nezaobídete. Pennac vie byť zhovievavý aj voči menej sčítaným, nezúfa nad dnešnou mládežou, skôr sa usiluje nenásilne (ako naozaj dobrý pedagóg) vzbudiť v mladých lásku ku knihám a verí, že sa k nim v rátia ako smädní po úpale z audiovizuálneho ožiarenia k prameňu s čistou vodou. Podľa úspechu, ktorý esej získala, predsa len ostáva nádej. Práva čitateľa Právo nečítať Právo preskakovať strany Právo nedočítať knihu Právo znovu si ju prečítať Právo čítať čokoľvek Právo na bovarizmus Právo čítať kdekoľvek Právo paberkovať Právo čítať nahlas Právo mlčať Z recenzií: ...Jeho kniha by sa dala nazvať anatómiou čítania, tak svedomite si všíma každého detailu, ktorý s touto činnosťou súvisí. Lebo čít anie je pre neho činnosť, síce dobrovoľná, ale pre život nevyhnutná. ... (Jozef Bžoch, Práca 7. januára 2000) ...O dobrodružstvách zažívaných pri prvom stretnutí s knižkou, ale aj o tom, prečo ich poézia a čaro z mnohých z nás veľmi rýchlo vyprchajú , prečo dieťa postupne stráca radosť z čítania a prečo sa z nadšených čitateľov stávajú (dočasní alebo aj dlhodobí) nečitatelia hovorí esej Ako román. ... (Etela Farkašová, Knižná revue 19. januára 2000)

V bohatých peripetiách rozvíja autor príbeh juhoamerického diktátora, splieta ho s vlastnými spomienkami, poznámkami, úvahami, voľne sa pohybuje medzi kontinentmi, historickými postavami, obdobiami a dáva čitateľovi možnosť sledovať košaté rozprávanie, pozorovať autorovu prácu na budovaní dejových oblúkov, obdivovať, ako sa klenba príbehov nakoniec elegantne uzatvára.

Esej Daniela Pennaca Ako román (Comme un roman), ktorá vyšla roku 1992 vo vydavateľstve Gallimard, sa stala knihou roka. Hneď ako sa zjavila v kníhkupectvách, predalo sa vyše 20 000 výtlačkov. O tri týždne - po televíznom vystúpení Daniela Pennaca - záujem čitateľov závratne vzrástol z 53 000 až na 200 000 predaných kníh za necelý rok. Esej Ako román sa číta na jeden dúšok ako veľmi dobre napísaný román, vyžaruje z nej radosť z čítania a láska k literatúre - nie však patetická ako k nejakému b ožstvu, ale celkom obyčajná, pravá, bez ktorej sa nezaobídete. Pennac vie byť zhovievavý aj voči menej sčítaným, nezúfa nad dnešnou mládežou, skôr sa usiluje nenásilne (ako naozaj dobrý pedagóg) vzbudiť v mladých lásku ku knihám a verí, že sa k nim v rátia ako smädní po úpale z audiovizuálneho ožiarenia k prameňu s čistou vodou. Podľa úspechu, ktorý esej získala, predsa len ostáva nádej. Práva čitateľa Právo nečítať Právo preskakovať strany Právo nedočítať knihu Právo znovu si ju prečítať Právo čítať čokoľvek Právo na bovarizmus Právo čítať kdekoľvek Právo paberkovať Právo čítať nahlas Právo mlčať Z recenzií: ...Jeho kniha by sa dala nazvať anatómiou čítania, tak svedomite si všíma každého detailu, ktorý s touto činnosťou súvisí. Lebo čít anie je pre neho činnosť, síce dobrovoľná, ale pre život nevyhnutná. ... (Jozef Bžoch, Práca 7. januára 2000) ...O dobrodružstvách zažívaných pri prvom stretnutí s knižkou, ale aj o tom, prečo ich poézia a čaro z mnohých z nás veľmi rýchlo vyprchajú , prečo dieťa postupne stráca radosť z čítania a prečo sa z nadšených čitateľov stávajú (dočasní alebo aj dlhodobí) nečitatelia hovorí esej Ako román. ... (Etela Farkašová, Knižná revue 19. januára 2000)

V bohatých peripetiách rozvíja autor príbeh juhoamerického diktátora, splieta ho s vlastnými spomienkami, poznámkami, úvahami, voľne sa pohybuje medzi kontinentmi, historickými postavami, obdobiami a dáva čitateľovi možnosť sledovať košaté rozprávanie, pozorovať autorovu prácu na budovaní dejových oblúkov, obdivovať, ako sa klenba príbehov nakoniec elegantne uzatvára.

Dans un zoo, un enfant et un vieux loup borgne se fixent, il dans l'il. Toute la vie du loup défile au fond de son il : une vie sauvage en Alaska, une espce menacée par les hommes. L'il de l'enfant raconte la vie d'un petit Africain qui a parcouru toute l'Afrique pour survivre, et qui possde un don précieux celui de conter des histoires qui font rire et rver.

V bohatých peripetiách rozvíja autor príbeh juhoamerického diktátora, splieta ho s vlastnými spomienkami, poznámkami, úvahami, voľne sa pohybuje medzi kontinentmi, historickými postavami, obdobiami a dáva čitateľovi možnosť sledovať košaté rozprávanie, pozorovať autorovu prácu na budovaní dejových oblúkov, obdivovať, ako sa klenba príbehov nakoniec elegantne uzatvára.

Kdo miluje děti a psy, bydlí v pařížské čtvrti Belville a pracuje jako obětní beránek? Kdo se vždy ocitne na nesprávném místě a ve špatnou dobu? No přece bratr rodiny, svatý Benjamin Mallausséne! V tomto prvním románu proslulé malaussénovské tetralogie pracuje smolař Mallausséne v obchodním domě, kde se právě on vždycky připlete k výbuchu bomby. A v obchodním domě se také seznámí se svou Julií, kterou čeští čtenáři znají z jeho dalších neuvěřitelných dobrodružství. Kdo si už oblíbil Benjaminovu rodinu a kamarády z arabské čtvrti, může se těšit na další ohňostroj vtipu a nápadů i patřičnou dávku napětí. A pokud někdo ještě s Malaussénem neměl tu čest, má nejvyšší čas se s ním seznámit. Nikdy už pak na něj nezapomene!

V pařížské čtvrti Belville kdosi vraždí stařenky a staříky. Ti však neváhají zorganizovat se na svou obranu a místo na domnělé vrahy střílí na své obránce... U vražd nemůže chybět klan Benjamina Malaussena, tentokrát nejdříve Špunt s růžovými brýlemi. Pak je ovšem do všeho ošklivě zatažena Benjaminova Julie, kdoví jestli přežije, Benjaminovi arabští kamarádi se ocitají ve vazbě a sám obětní beránek nemá jako obvykle od vězení daleko...

Kdo miluje děti a psy, bydlí v pařížské čtvrti Belville a pracuje jako obětní beránek? Kdo se vždy ocitne na nesprávném místě a ve špatnou dobu? No přece bratr rodiny, svatý Benjamin Mallausséne! V tomto prvním románu proslulé malaussénovské tetralogie pracuje smolař Mallausséne v obchodním domě, kde se právě on vždycky připlete k výbuchu bomby. A v obchodním domě se také seznámí se svou Julií, kterou čeští čtenáři znají z jeho dalších neuvěřitelných dobrodružství. Kdo si už oblíbil Benjaminovu rodinu a kamarády z arabské čtvrti, může se těšit na další ohňostroj vtipu a nápadů i patřičnou dávku napětí. A pokud někdo ještě s Malaussénem neměl tu čest, má nejvyšší čas se s ním seznámit. Nikdy už pak na něj nezapomene!

Kdo miluje děti a psy, bydlí v pařížské čtvrti Belville a pracuje jako obětní beránek? Kdo se vždy ocitne na nesprávném místě a ve špatnou dobu? No přece bratr rodiny, svatý Benjamin Mallausséne! V tomto prvním románu proslulé malaussénovské tetralogie pracuje smolař Mallausséne v obchodním domě, kde se právě on vždycky připlete k výbuchu bomby. A v obchodním domě se také seznámí se svou Julií, kterou čeští čtenáři znají z jeho dalších neuvěřitelných dobrodružství. Kdo si už oblíbil Benjaminovu rodinu a kamarády z arabské čtvrti, může se těšit na další ohňostroj vtipu a nápadů i patřičnou dávku napětí. A pokud někdo ještě s Malaussénem neměl tu čest, má nejvyšší čas se s ním seznámit. Nikdy už pak na něj nezapomene!

V pařížské čtvrti Belville kdosi vraždí stařenky a staříky. Ti však neváhají zorganizovat se na svou obranu a místo na domnělé vrahy střílí na své obránce... U vražd nemůže chybět klan Benjamina Malaussena, tentokrát nejdříve Špunt s růžovými brýlemi. Pak je ovšem do všeho ošklivě zatažena Benjaminova Julie, kdoví jestli přežije, Benjaminovi arabští kamarádi se ocitají ve vazbě a sám obětní beránek nemá jako obvykle od vězení daleko...