Jiří Pernes strana 2 z 2

Nápad napsat o našich českých „dějinných“ průšvizích se zrodil zhruba před čtyřmi lety. Tehdy několik historiků českých dějin 19. a 20. století přijalo zajímavou a přitom poněkud neobvyklou nabídku časopisu Týden – napsat na téma průšvihů v českých dějinách cyklus několika desítek vybraných příběhů. Ty byly potom otiskovány na stránkách Týdne od konce roku 2001 do podzimu 2002. Česká historie druhé poloviny 19. a téměř celého 20. století byla z hlediska inspirace v tomto ohledu k autorům štědrá. Na téma dějinných prů­švihů nabídla řadu poutavých námětů, neboť je známo, že na nedostatek dějinných proher, skandálů, krizových momentů i nevyjasněných událostí si český národ rozhodně stěžovat nemůže, a to ani ve sledované dějinné etapě. Ale snad lze právem podotknout, že v tomto ohledu nezůstávají české dějiny nikterak osamoceny… Potěšitelný byl čtenářský zájem o tento žánr dějinných pochybení. Ten vedl většinu autorů k rozhodnutí vydat novou, rozšířenou verzi „českých průšvihů“ v knižní podobě. Je třeba mít na paměti, a to jistě pozorný čtenář historické literatury ví, že tyto průšvihy spoluutvářely často výrazně neradostný a tragický rámec dějin, ale že nebyly také vždy onou základní osou dějin. Přesto se mnohé z uvedených událostí či příběhů staly právem dějinným mementem, jiné zase smutným či trapným připomenutím. Kniha o českých průšvizích obsahuje padesát jedna příběhů. Podělilo se o ně šest autorů, byť nestejným počtem příspěvků. Slovo „průšvih“ je v této souvislosti patrně nejvýstižnější: nejde ani o tragédii, ani o katastrofu. Někdy k nim však má velice, velice blízko, protože některé velké české průšvihy ohrožovaly samotnou podstatu národního bytí. Většinou však jde spíše o sled trapných neúspěchů, které snižovaly lesk národních snah, pitvořily je, karikovaly a stavěly českou společnost do politováníhodného, trapného světla.

Třetí vydání úspěšné knihy sleduje životní osudy příslušníků rodu habsbursko-lotrinského, kteří řízením osudu museli v průběhu posledního století bojovat o udržení trůnu zděděného po předcích a o zachování celistvosti rakousko-uherské říše. Závěrečné období vlády císaře Františka Josefa I. tvoří rámec pro vylíčení životního příběhu arcivévody Karla, pozdějšího posledního rakousko-uherského panovníka. Přibližuje jeho zoufalou snahu o ukončení první světové války, o reformu monarchie a její odpoutání od Německa. Ukazuje současně, proč Karlovy snahy nebyly úspěšné, postihuje poslední dny existence Rakousko-Uherska, odchod císaře Karla a jeho rodiny do exilu i neúspěšné snahy o obnovení vlády Habsburků v Maďarsku v roce 1921. Po smrti císaře Karla se nositelkou dynastické tradice stala jeho manželka Zita, která ve stejném duchu vychovávala svého nejstaršího syna, arcivévodu Otto. Životní osudy tohoto muže, který v případě jiného historického vývoje měl vlastně usednout také na českém trůně a který se léta angažoval v boji proti nacismu a komunismu, stejně jako jeho sourozenců jsou v knize vylíčeny rovněž; v českém prostředí vlastně poprvé. Kniha přísně respektuje pravidla seriózní historické práce, současně se však čte jedním dechem a neměla by uniknout žádnému zájemci o historii Habsburků.

Jednou z výrazných historických osobností, která zásadním způsobem zasáhla do vývoje české společnosti, je předposlední rakousko-uherský panovník, císař František Josef I. z rodu habsbursko-lotrinského. Jeho osud je těsně spjat s českými dějinami, Če ši stáli dlouho věrně po boku jeho trůnu, ale když se jim nepodařilo dosáhnout rovnoprávného postavení v rámci monarchie, stali se jednou z hlavních příčin jejího rozpadu. Autor, přední český historik, se zaměřil na Františka Josefa ne zcela známého; na panovníkovy návštěvy v českých zemích, jeho vztah k české společnosti, přístup k jejím požadavkům a také na vztahy Čechů a Moravanů k císaři. Objevná kniha doplněná mnoha barevnými a černobílými vyobrazeními jistě potěší všechny příznivce Habsbur ků a zájemce o historii.

Společně s textem působí na čtenáře promyšlené a často též emotivně laděné fotografie Libora Teplého. V poznámkovém aparátu knihy získá čtenář informace o dataci a autorství jednotlivých brněnských staveb. Kniha je česko-anglicko-německá.

Osudy deseti významných českých komunistických funkcionářek, které svůj život zasvětily práci pro stranu. Ovšem kromě toho, že se věnovaly politice, byly také matkami, jež se musely starat o své rodiny, byly manželkami a milenkami většinou významných mužů, kteří zpětně ovlivňovali jejich osud. Známý český historik, autor mnoha knih, mimo jiné i knížky o komunistických prezidentech Takoví nám vládli, vytvořil kritické a působivé portréty Gusty Fučíkové, Jarmily Glazarové, Marie Švermové, Anežky Hodinové-Spurné, Marie Kabrhelové, Jiřiny Švorcové a dalších žen, které své životy věnovaly „boji za lepší zítřky“.

Známý historik doplnil svou knihu Život plný nepřátel o zajímavé skutečnosti, a tak po letech vychází pod pozměněným názvem opět příběh o životě a násilné smrti Františka Ferdinanda, neoblíbeného synovce Františka Josefa I., milujícího manžela a otce, pána na Konopišti a následníka rakousko-uherského trůnu.

Životní příběh Alexeje Čepičky,Gottwaldova zetě a neblaze proslulého ministra národní obrany, s jehož jménem je spojeno utrpení tisíců mladých lidí nucených sloužit v pomocných techických praporech /PTP/,u tzv. černých baronů.

V roce 1888 vydala moravská šlechta na počest 40. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn slavnostní album s fotografiemi svých rodových sídel. Po 123 letech pořídil fotograf Libor Teplý "kopie" těchto fotografií zachycující aktuální stav těchto lokalit. Dvojice dobových a nových fotografií doplněné medailonky o současném využívání objektů doprovází historik Jiří Pernes studií, která dokumentuje vztah obyvatel Moravy k mocnáři v době jeho čtyřiceti let panování. Vznikla tak výpravná kniha s 89 dvojicemi fotografií, která nabízí možnost srovnávání doby před 123 lety se současností. Ze všech moravských sídel jsou v knize zahrnuty ty, které se nacházejí na současném území Jihomoravského kraje. Kniha je v českém jazyce.

Obnovené vydání úspěšné a stále žádané knihy známého historika je věnováno životním osudům a politické činnosti Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka, prezidentů dosazených z vůle komunistické strany, kteří se zasloužili o rozbití či potlačování demokracie v Československé republice a negativně ovlivnili miliony životů. Za jejich vlády se tvář naší země a morálka lidí změnily tak hluboce, že se s důsledky těchto změn potýkáme dodnes. Fotografická černobílá příloha. Dr.Pernes se stal 1.dubna 2010 ředitelem Ustavu pro vyšetřování zločinů komunismu.

Nápad napsat o našich českých „dějinných“ průšvizích se zrodil zhruba před čtyřmi lety. Tehdy několik historiků českých dějin 19. a 20. století přijalo zajímavou a přitom poněkud neobvyklou nabídku časopisu Týden – napsat na téma průšvihů v českých dějinách cyklus několika desítek vybraných příběhů. Ty byly potom otiskovány na stránkách Týdne od konce roku 2001 do podzimu 2002. Česká historie druhé poloviny 19. a téměř celého 20. století byla z hlediska inspirace v tomto ohledu k autorům štědrá. Na téma dějinných prů­švihů nabídla řadu poutavých námětů, neboť je známo, že na nedostatek dějinných proher, skandálů, krizových momentů i nevyjasněných událostí si český národ rozhodně stěžovat nemůže, a to ani ve sledované dějinné etapě. Ale snad lze právem podotknout, že v tomto ohledu nezůstávají české dějiny nikterak osamoceny… Potěšitelný byl čtenářský zájem o tento žánr dějinných pochybení. Ten vedl většinu autorů k rozhodnutí vydat novou, rozšířenou verzi „českých průšvihů“ v knižní podobě. Je třeba mít na paměti, a to jistě pozorný čtenář historické literatury ví, že tyto průšvihy spoluutvářely často výrazně neradostný a tragický rámec dějin, ale že nebyly také vždy onou základní osou dějin. Přesto se mnohé z uvedených událostí či příběhů staly právem dějinným mementem, jiné zase smutným či trapným připomenutím. Kniha o českých průšvizích obsahuje padesát jedna příběhů. Podělilo se o ně šest autorů, byť nestejným počtem příspěvků. Slovo „průšvih“ je v této souvislosti patrně nejvýstižnější: nejde ani o tragédii, ani o katastrofu. Někdy k nim však má velice, velice blízko, protože některé velké české průšvihy ohrožovaly samotnou podstatu národního bytí. Většinou však jde spíše o sled trapných neúspěchů, které snižovaly lesk národních snah, pitvořily je, karikovaly a stavěly českou společnost do politováníhodného, trapného světla.

Jednou z výrazných historických osobností, která zásadním způsobem zasáhla do vývoje české společnosti, je předposlední rakousko-uherský panovník, císař František Josef I. z rodu habsbursko-lotrinského. Jeho osud je těsně spjat s českými dějinami, Če ši stáli dlouho věrně po boku jeho trůnu, ale když se jim nepodařilo dosáhnout rovnoprávného postavení v rámci monarchie, stali se jednou z hlavních příčin jejího rozpadu. Autor, přední český historik, se zaměřil na Františka Josefa ne zcela známého; na panovníkovy návštěvy v českých zemích, jeho vztah k české společnosti, přístup k jejím požadavkům a také na vztahy Čechů a Moravanů k císaři. Objevná kniha doplněná mnoha barevnými a černobílými vyobrazeními jistě potěší všechny příznivce Habsbur ků a zájemce o historii.

Jednou z výrazných historických osobností, která zásadním způsobem zasáhla do vývoje české společnosti, je předposlední rakousko-uherský panovník, císař František Josef I. z rodu habsbursko-lotrinského. Jeho osud je těsně spjat s českými dějinami, Če ši stáli dlouho věrně po boku jeho trůnu, ale když se jim nepodařilo dosáhnout rovnoprávného postavení v rámci monarchie, stali se jednou z hlavních příčin jejího rozpadu. Autor, přední český historik, se zaměřil na Františka Josefa ne zcela známého; na panovníkovy návštěvy v českých zemích, jeho vztah k české společnosti, přístup k jejím požadavkům a také na vztahy Čechů a Moravanů k císaři. Objevná kniha doplněná mnoha barevnými a černobílými vyobrazeními jistě potěší všechny příznivce Habsbur ků a zájemce o historii.

Osudy deseti významných českých komunistických funkcionářek, které svůj život zasvětily práci pro stranu. Ovšem kromě toho, že se věnovaly politice, byly také matkami, jež se musely starat o své rodiny, byly manželkami a milenkami většinou významných mužů, kteří zpětně ovlivňovali jejich osud. Známý český historik, autor mnoha knih, mimo jiné i knížky o komunistických prezidentech Takoví nám vládli, vytvořil kritické a působivé portréty Gusty Fučíkové, Jarmily Glazarové, Marie Švermové, Anežky Hodinové-Spurné, Marie Kabrhelové, Jiřiny Švorcové a dalších žen, které své životy věnovaly „boji za lepší zítřky“.