Zuzana Peterová strana 2 z 2

Tato kniha vás zavede do složitých životních osudů a krizí, které autorka pomáhá jako psychoterapeutka řešit - a věříme, že pro vás bude inspirací a zamyšlením nejen nad vlastními bolestmi, ale i nad složitostí života, se kterou se potýká mnoho rodin i jedinců ve vašem okolí.

Knížka dává nahlédnout do rodiny, která prožívá strastiplné období puberty svých holčičích dvojčat. Dozvíte se očima otce, matky a jejich čtyřnohého přítele, jakých neskutečností je takový puberťák schopen, a budete se radovat z toho, že u vás doma to není ještě tak hrozné.

Psychologicky laděná kniha, která se bezpochyby svým obsahem dotýká i mnoha z ženských čtenářek. Odvěký problém ve vztahu matky a dcery je dodnes aktuální. Očima dcery se dostáváme do stále se opakujících problémů při komunikaci s matkou a je až nepochopitelné, že mnohdy zcela banální situace nelze vyřešit a stávají se pro obě noční můrou. Je dcera vždycky v právu, nebo nemá matka pro ni nikdy pochopení? A nebo je to naopak? A nebo jde o běžný stav generačně odlišného pohledu na život? To se snad dozvíte,když se začtete do řádek této knížky.

Richard Feder (1875-1970) patřil k významným osobnostem českých židů 20. století. Jako rabín působil v době meziválečné v Kolíně a od 50. let až do své smrti v Brně. Svůj život zasvětil studiu a učitelské profesi, rodině, blízkým a souvěrcům. Byl typickým příkladem asimilovaného žida, který vyrostl na českém venkově, a v dospělém věku se aktivně podílel na spolkové a osvětové činnosti. Když se roku 1945 v sedmdesáti letech vrátil z Terezína, bez manželky, dětí a vnoučat, napsal v dopise: „Jsem teprve druhý týden doma a hledám zapomenutí v práci...“ A této práci pro druhé se věnoval ještě po dlouhých dvacet let. Dodával odvahu a víru těm, kteří přežili, vyučoval děti i mládež, zasazoval se o připomínání obětí války. Je autorem několika čítanek a učebnic hebrejštiny, knihy Židovská tragédie. Dějství poslední (1947) a moha časopiseckých článků a studií. Tato kniha chce připomenout osobnost rabína Richarda Federa v jeho vlastních vzpomínkách a korespondenci a také ve vzpomínkách současníků, jejichž příběhy jsou zde převyprávěny.

Richard Feder (1875-1970) patřil k významným osobnostem českých židů 20. století. Jako rabín působil v době meziválečné v Kolíně a od 50. let až do své smrti v Brně. Svůj život zasvětil studiu a učitelské profesi, rodině, blízkým a souvěrcům. Byl typickým příkladem asimilovaného žida, který vyrostl na českém venkově, a v dospělém věku se aktivně podílel na spolkové a osvětové činnosti. Když se roku 1945 v sedmdesáti letech vrátil z Terezína, bez manželky, dětí a vnoučat, napsal v dopise: „Jsem teprve druhý týden doma a hledám zapomenutí v práci...“ A této práci pro druhé se věnoval ještě po dlouhých dvacet let. Dodával odvahu a víru těm, kteří přežili, vyučoval děti i mládež, zasazoval se o připomínání obětí války. Je autorem několika čítanek a učebnic hebrejštiny, knihy Židovská tragédie. Dějství poslední (1947) a moha časopiseckých článků a studií. Tato kniha chce připomenout osobnost rabína Richarda Federa v jeho vlastních vzpomínkách a korespondenci a také ve vzpomínkách současníků, jejichž příběhy jsou zde převyprávěny.

Deníkově řazené výpovědi, sestavené Zuzanou Peterovou z rozhovorů s Jiřím Pavlem, synem spisovatele Oty Pavla. Před čtenářem se v nich otvírá svět rodiny Pavlovy s jejich drobnými všedními radostmi, ale také stíny, které na rodinu dopadly po propuknutí nemoci Oty Pavla. Jeho syn Jiří konfrontuje svůj současný duševní stav – trpí stejnou chorobou jako jeho otec – se vzpomínkami na tátu a pokouší se vystihnout: „jak jsme se zbláznili.“ Součástí knihy jsou dobové fotografie z rodinného archivu a doslov Jiřího Pavla st., bratra Oty Pavla.

Deníkově řazené výpovědi, sestavené Zuzanou Peterovou z rozhovorů s Jiřím Pavlem, synem spisovatele Oty Pavla. Před čtenářem se v nich otvírá svět rodiny Pavlovy s jejich drobnými všedními radostmi, ale také stíny, které na rodinu dopadly po propuknutí nemoci Oty Pavla. Jeho syn Jiří konfrontuje svůj současný duševní stav – trpí stejnou chorobou jako jeho otec – se vzpomínkami na tátu a pokouší se vystihnout: „jak jsme se zbláznili.“ Součástí knihy jsou dobové fotografie z rodinného archivu a doslov Jiřího Pavla st., bratra Oty Pavla.