Alexandra Pflimpflová

Nejnovější román Jeana-Paula Duboise, laureáta prestižní literární ceny Goncourt, přináší nevšední téma: hrdina Paul vstřelí dvě kulky do hlavy svého otce – ovšem v době, kdy už jeho zploditel byl dva týdny po smrti… Soud provinilému nařídí roční psychoterapii. Román Původ slz je pak příběhem, který Paul vypráví svému psychiatrovi – příběhem frustrovaného muže, který má všechny důvody pro to, aby cítil ke svému otci nenávist. S Paulovým líčením však zároveň vstoupíme do řady jiných zajímavých světů, vzdálených zeměpisně i časově, a protože se hlavní dějová linka odehrává v 30. letech našeho století, tak i do světa pokročilých technologií umělé inteligence. Čtenáři Duboisových knih už vědí, že je čeká inteligentní dílo, které je směsicí humoru a melancholie a lze jej číst jako černou komedii i jako burleskní drama.

Známá a oblíbená francouzská spisovatelka Delphine de Vigan navazuje v novele Vděk na předchozí knihu Pouta a opět se věnuje různým aspektům mezilidských vztahů. Hrdinkou jímavé, ale i humorné knihy je rezidentka domova pro seniory Michele Seldová zvaná Miška. Svérázná stařenka s duší mladého děvčete paradoxně k tomu, že pracovala jako korektorka v novinách, trpí postupující afázií, poruchou řečových schopností. Ztráta slov, která Miška nahrazuje jinými, je sice zdrojem komických efektů, ale zároveň prozrazuje leccos z její dramatické minulosti

V thrillerově laděném románu Delphine de Vigan Děti nade vše nahlédneme do dvou odlišných světů. V prvním kralují hvězdy internetu a mezi nimi hrdinka příběhu Mélanie, kterou vidina slávy a zisku pomalu vzdaluje od jejích nejbližších a reality vůbec. Ve druhém žije její protiklad Clara, dříč kriminalistického týmu, která je znepokojená zneužíváním dětí v digitálním prostoru. Sledujeme poutavý příběh, v němž hrají roli moderní fenomény doby, sociální sítě, virtuální realita, otisky každého z nás, a s jeho postavami s neklidem zjišťujeme, že se za ně platí vysoká cena. Autorka překvapivě zavede čtenáře i do nedaleké budoucnosti po roce 2030. Jaká asi bude?

Noc nic nezadrží – na první pohled „obyčejné“ vyprávění o autorčině matce je ve skutečnosti biografií, rodinnou ságou i autorčinou osobní zpovědí. Delphine de Vigan s obrovskou dávkou citu a upřímnosti vypráví životní peripetie své matky, aniž by se byť jen na okamžik uchýlila k patetickému žalozpěvu. V příběhu hlavní postavy Lucile se střídají sebevraždy, incest, nevěra, smrt a nemoc, které by jistě mnoho rodin položily na kolena. Právě síla, s jakou toto vše autorčina rodina překonává, tvoří ústřední myšlenku románu; moc temnoty je obrovská, ale musíme se jí vzepřít.

Postavit románovou prvotinu na sporné existenci duchů je docela odvážné. Ale Victoria Mas neváhala, když se rozhodla vytvořit obraz pařížské společnosti konce 19. století, kde byl problém vyslovit i méně troufalou myšlenku, pokud její nositelkou byla žena. Čtenáře zavede tam, kam se podívá málokdo, do chvalně i nechvalně proslulého hospitálu Salpetriere, kam se „odkládaly“ nejen duševně choré, mravně zkažené, ale i „nepoddajné“ ženy, manželky, dcery… O to zajímavější pohled, že zde vystupují i reálné postavy, slavní neurologové Charcot a Babinski, jejichž metody včetně veřejných ukázek hypnózy a hysterických záchvatů, vzdor vší problematičnosti, přispěly k rozvoji medicíny. Každoroční masopustní bál, který se v Salpetriere konal, je pak příležitostí rozvinout poutavý děj, v němž se setkají dva odlišné světy – svět internovaných žen a svět pařížské smetánky – a změnit od základu osudy románových postav.

Za pětatřicet let potkal Maigret jediného spolužáka z lycea v Moulins, a padl zrovna na Florentina – třídního šaška. Zdá se, že se právě ocitl v pěkné šlamastyce. Jeho přítelkyni někdo zastřelil a podezřelých je několik: všichni pravidelní návštěvníci této půvabné ženušky, kteří se nevědomky dělili o její přízeň. Kdo z nich vraždil? Maigret a zločin na vsi: Chuť na ústřice a bílé víno zlákala komisaře, aby se ujal případu mimo své kompetence – daleko od Paříže, v malé vesničce na západním pobřeží. Z vraždy podivínské stařeny je viněn zdejší učitel a místní obyvatelé mu pobyt za mřížemi vesměs přejí. Komisař se snaží vcítit do jejich myšlení i do dětských duší, ale obklopuje ho podivné nepřátelství...

Vypravěči románu jsou čtyři šestileté děti, každé zastupující jinou generaci, ale patřící k téže rodině. Chronologie jde proti proudu času - od rozmazleného kluka Sola, který je fascinován pornografií na internetu, po Sadie, jež pátrá po válečné minulosti své matky. Více než zločiny či konflikty víry autorku zajímá, nakolik dějinné události zasahují osobnost člověka, jakou psychickou výbavu mu do života přinášejí…

Vypravěči románu jsou čtyři šestileté děti, každé zastupující jinou generaci, ale patřící k téže rodině. Chronologie jde proti proudu času - od rozmazleného kluka Sola, který je fascinován pornografií na internetu, po Sadie, jež pátrá po válečné minulosti své matky. Více než zločiny či konflikty víry autorku zajímá, nakolik dějinné události zasahují osobnost člověka, jakou psychickou výbavu mu do života přinášejí…

V prvním příběhu se Maigret pouští do případu loupežného přepadení za bílého dne, k němuž došlo na jedné z nejrušnějších pařížských ulic. Zároveň tak trochu na zapřenou řeší ještě vraždu nenápadného lupiče se zvláštními, nenásilnými metodami. Věc v šak nabere jiný směr, když se ukáže, že ve hře jsou vysoce postavené osoby Druhá novela nás zavádí na Montmartre. Známý pařížský vrch, proslavený pestrou společností umělců a bohémů, totiž obývají i podnikatelé, jejichž zájem o starožitnosti je ví ce než podezřelý. Kromě Maigretových pátracích schopností tu tentokrát hraje hlavní roli i figurka zhrzeného policejního informátora.