Petr Pokorný strana 2 z 2

Kniha nabízí překvapivé úhly pohledu na geologicky nedávnou minulost a na historické kořeny naší současnosti. Poskytuje vhled do vrtkavé hry procesů a událostí, které v uplynulých tisíciletích formovaly středoevropský prostor. Jádro knihy tvoří delší vědecké eseje, které na sebe navazují a postupně rozvíjejí příběh naší proměnlivé planety, české krajiny a konkrétních míst. Příroda a civilizace jsou v tomto příběhu rovnocennými partnery. Kniha je určena všem zájemcům o historickou ekologii, biologii - zejména botaniku, geologii, prehistorickou archeologii a krajinu.

Kniha nabízí překvapivé úhly pohledu na geologicky nedávnou minulost a na historické kořeny naší současnosti. Poskytuje vhled do vrtkavé hry procesů a událostí, které v uplynulých tisíciletích formovaly středoevropský prostor. Jádro knihy tvoří delší vědecké eseje, které na sebe navazují a postupně rozvíjejí příběh naší proměnlivé planety, české krajiny a konkrétních míst. Příroda a civilizace jsou v tomto příběhu rovnocennými partnery. Kniha je určena všem zájemcům o historickou ekologii, biologii - zejména botaniku, geologii, prehistorickou archeologii a krajinu.

Základní oblasti hermeneutického výzkumu (jazyk, komunikace se „světem textu“) jsou v první části seřazeny podle ustálených oblastí, pro jejichž výzkum byly postupně vypracovány metodické postupy. Druhou část tvoří příspěvky našich odborníků, věnované jednotlivým problémům a postavám hermeneutické diskuse. Třetí je věnována ukázkám exegeze a komentářům převážně biblických textů.

Český ekumenický komentář k Novému zákonu. Od počátku práce na Českém ekumenickém překladu bylo plánováno připravit spolu s překladem také výklad Bible. Tento záměr byl však splněn jen částečně. V řadě šestnácti svazků, v nichž byl nový překlad v letech 1969–1984 postupně vydáván, obsahovaly také komentář pouze díly starozákonní („Překlad s výkladem“). Nový zákon byl později vydán v jednom svazku se stručnými „výkladovými poznámkami“ (1991), samostatně byly publikovány jednotlivé práce z pera členů překladatelské skupiny (P. Pokorný, M. Hájek). Pražské Centrum chce svým projektem Českého ekumenického komentáře na uvedené plány navázat a předložit českému čtenáři ucelenou řadu komentářů k Písmu, které by byly původním dílem domácích autorů. Charakter těchto výkladů, vztažených k textu ekumenického překladu, mají určovat tři hlediska. Předně půjde o komentáře vycházející z kritické exegeze v rozhovoru se současnou biblistikou. Zároveň však budou usilovat o obecnější srozumitelnost výkladu, tak, aby byly pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, nýbrž pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu. Důležitým rysem je také ekumenická orientace řady, která se má projevit nejen ve výběru autorů z různých křesťanských tradic, nýbrž také v konfesijní nepředpojatosti jednotlivých výkladů. Tyto komentáře bude vydávat Česká biblická společnost s Centrem biblických studií po dobu asi deseti let. Jednotlivé díly budou číslovány podle pořadí novozákonních spisů a jako první svazek vychází komentář předního českého teologa prof. Petra Pokorného DrSc. k Listu Efezským. Publikace je určená teologům i laikům, obsahuje text celého listu s výkladem a umožní lépe porozumět biblické zvěsti. Na konci knihy je připojen rejstřík biblických citátů.

V krajském městě Liberci žije sto tisíc obyvatel a je jedním z pěti největších měst v České republice. Poprvé byl Liberec písemně připomínán roku 1352. Důležitým datem městské historie byl rok 1577, ve kterém byl císařem Rudolfem II. povýšen na město. V této době byly v Liberci položeny základy textilní výroby. Význam Liberce v textilním průmyslu přinesl již roku 1850 městu zvláštní statut: druhé největší město v Čechách se tak i ze správního hlediska zařadilo v důležitosti hned za Prahu. Liberecký kraj zaujímá území o rozloze 3 163 km2 a žije zde 430 tisíc obyvatel. Byly zde nalezeny stopy pradávného osídlení: keltského, germánského a slovanského.. Jizerské hory jsou nejseverněji položeným pohořím České republiky: jsou rájem pro sportovce a příznivce přírody a nezklamou ani milovníky kulturních a technických památek.

Autor uvádí do současného ježíšovského bádání méně běžnou formou: v hlavní stati odpovídá na základní problémy tak, jak je pro něj formulovala redakce mezinárodního sborníku k tomuto tématu poté v několika studiích předkládá své historické a exegetické příspěvky. Čtenář má tak možnost seznámit se nejen se současným obrazem Ježíšova života, jeho sebepochopením a jeho působením na okolí, ale i s metodikou ježíšovského bádání a s možnostmi interpretace jeho výsledků.

Bible je kniha, anebo přesněji řečeno celá knihovna, jejíž počátky sahají až do poloviny druhého tisíciletí př. Kr. Narůstala postupně, zprvu ústním podáním, později zachycovaná písemně a doplňovaná, až nabyla kolem r. 90 po Kr. podoby a rozsahu dnes známého Starého zákona.

Bible je kniha, anebo přesněji řečeno celá knihovna, jejíž počátky sahají až do poloviny druhého tisíciletí př. Kr. Narůstala postupně, zprvu ústním podáním, později zachycovaná písemně a doplňovaná, až nabyla kolem r. 90 po Kr. podoby a rozsahu dnes známého Starého zákona.

První svazek našeho výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatym asketismem.

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. Jako všechny svazky této řady je i výklad Evangelia podle Marka komentářem středního rozměru. Přináší souvislý výklad příslušného textu a jeho částí, informuje čtenáře o základních otázkách, ale o odborné diskusi referuje většinou jen nepřímo, shrnutím jejích výsledků. Je tedy pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, ale pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu.