Viliam Poltikovič

Východná filozofia

Známý autor cestopisných snímků v této podivuhodné knize, mající jen málo obdob i ve světovém měřítku, shrnul svou zkušenost ze sedmi návštěv Indie, které podnikl mezi lety 1989-2001. Za téma si vybral tajemný svět svatých mužů – sádhuú, sannjásinů, jóginů, svámí a guru, kteří ztělesňují živou tradici starověké Indie. Jeho kroky jej zavedly až k pramenům Gangy do Himálaje, kde se seznámil s podivuhodnými muži, žijícími v extrémních podmínkách bez oděvu až v 35 stupních pod nulou.V hlavním městě Kašmíru Šrínagaru navštívil prastarý hrob, kteří místní zasvěcenci označují a uctívají jako hrob Ježíše Krista. V dalším hímálajském městě Dharamsale se setkal s duchovním i světským představitelem Tibetu dalajlamou. Nejznámějším mužem Indie, kterého autor navštívil, je bezesporu avatár Satja Sáji Bába – žije v jižní Indii, ale po celém světě má statisíce příznivců. Získává je díky údajným zázrakům. Patrně nejvýznamnější Poltikovičova reportáž přibližuje setkání svatých mužů z celé Indie, které probíhá jednou za 144 let. Celá akce trvala šest týdnů a navštívilo ji celkem 100 milionů lidí.

Hlavní představitelka nachází cestu k tibetskému pojetí, které se ke smrti staví otevřeně, nevnímá ji tragicky, ale jako významný předěl ve věčném koloběhu proměn. Zatímco v naší společnosti je smrt považována za tabu a většina lidí se o ní bojí mluvit, tibeťané mají přípravu na smrt dokonale rozpracovanou a v mnohém přínosnou i pro nás. Umírající je veden ke zklidnění, k tomu, aby si uspořádal své věci i myšlenky a připravil se na odchod do jiného bytí. Smrt je šancí, jak proniknout do podstaty věcí. Průvodkyně filmem, Edita Kleckerová, se k tibetské duchovní kultuře dostává ve chvíli, kdy jí v hospicu umírá těžce nemocný tatínek. Podaří se jí podniknout cestu do Tibetu, kde zažívá bezprostřední zkušenost s tolik odlišnou kulturou, ale nachází zde i motivaci ke změnám ve svém osobním životě. Dělka filmu: 56 minut

Film o Jaroslavu Duškovi není typickým portrétem známé osobnosti jde spíše o zachycení jeho vnitřního života, jeho názorů a postojů k věcem, které se dotýkají každé bytosti. Film se natáčel více než jeden rok a uvidíme v něm nejen ukázky z divadelních her například Čtyři dohody, Vizita, Racek (představení s neslyšícími herci), ale i setkání s mentálně postiženými, s delfíny, komunikaci s kameny, stavbu ekologického hliněného domu, chození po žhavých uhlíkách a mnohé další. Jaroslav Dušek zde velmi sugestivně a přesvědčivě vypráví o základních momentech života jako moudrá a inspirující osobnost, jejímž životním postojem je radost.

Bonus: Bubnování v čajovně Tea Tao

Film Ruská rodová škola zachycuje zcela nový přístup ke vzdělávání na všech stupních. Škola je internátní a nachází se na úpatí Kavkazu. Vznikla jako vládní zakázka – mají se tu vychovávat nadané děti, které budou pracovat ve špičkových funkcích. Do školy přicházejí děti většinou kolem deseti let a často dokončí základní vzdělání a maturitu během dvou let. Potom obvykle studují dvě vysoké školy. Děti se učí navzájem a to vždy jeden předmět v bloku několika týdnů. Výuka tedy není rozdrobena na jednotlivé hodiny, kdy se vyučuje různým předmětům. Děti nejen vyučují, ale samy i vyvíjejí studijní plány, samy si školu postavily, samy se o sebe starají, vydělávají si na sebe, jsou si navzájem rovny a nesou za vše odpovědnost. Zároveň jsou vedeny k velké odpovědnosti za všechny bytosti na zemi i za planetu Zemi samotnou. Duchovní přesah a vědomí síly myšlenky jsou pro ně samozřejmostí. Nový model vzdělávání funguje už druhé desetiletí a je dílem akademika Ščetinina. Rozhodně se jedná o velmi inspirativní přístup ke vzdělání, i když některé nedostatky se přeci jen najdou.

Veliká Amazonie skrývá mnohá tajemství. A amazonští šamani nás překvapují svými schopnostmi a svým poznáním. Dokážou léčit i tzv. nevyléčitelné nemoci, protože přímo komunikují s rostlinami, které jim samy říkají, jak léčebně působí. Místní šamani dokážou vystoupit ze svého těla, cestovat po Zemi i vesmíru, můžou si stáhnout jakoukoli informaci, poznat cokoli, co je zajímá. Klíčem k tomu je ayahuasca, tajemná liána, jejíž odvar člověka nejen vyléčí a pročistí na všech úrovních, ale dává i poznání čehokoli v tomto světě i ve světech dosud nepoznaných, otevírá dveře do jiných dimenzí… S ayahuascou se ve filmu setkáme nejen prostřednictvím šamanů a jejich práce, ale i díky různým odborníkům a lidem, pro které znamená s ničím neporovnatelnou zkušenost.

Film se zabývá lidským osudem. Hlavní otázka zní: Je náš život předurčený a pevně daný nebo jej můžeme sami ovlivňovat a tvořit? Odpovídá na ni přes třicet významných osobností z různých koutů světa. Jsou mezi nimi duchovní představitelé, vědci, různí odborníci a umělci. Na osud nahlédneme i z pohledu staré řecké a indické kultury, z hlediska jasnovidnosti, astrologie, tarotu, podíváme se i do legendární knihovny palmových listů v jižní Indii. Délka filmu: 86 minut

I v našich krajích se začínají objevovat lidé, kteří nemusí přijímat pevnou potravu a k žití jim stačí všudypřítomná vesmírná energie. Že je možné žít bez jídla, je pro mnohé nepředstavitelné i nepřijatelné. Stále však víme málo o možnostech, které člověk má. Ve filmu jsou zachyceni dlouholetí protagonisté tohoto směru výživy ve světě – Jasmuheen z Austrálie a Henri Monfort z Francie, dále mladá dvojice z Ekvádoru, která takto počala a porodila už dvě děti i Češky, které tímto způsobem žijí dva roky. Film se pokouší představit tuto tématiku v širokém záběru.

Hlavní představitelka nachází cestu k tibetskému pojetí, které se ke smrti staví otevřeně, nevnímá ji tragicky, ale jako významný předěl ve věčném koloběhu proměn. Zatímco v naší společnosti je smrt považována za tabu a většina lidí se o ní bojí mluvit, tibeťané mají přípravu na smrt dokonale rozpracovanou a v mnohém přínosnou i pro nás. Umírající je veden ke zklidnění, k tomu, aby si uspořádal své věci i myšlenky a připravil se na odchod do jiného bytí. Smrt je šancí, jak proniknout do podstaty věcí. Průvodkyně filmem, Edita Kleckerová, se k tibetské duchovní kultuře dostává ve chvíli, kdy jí v hospicu umírá těžce nemocný tatínek. Podaří se jí podniknout cestu do Tibetu, kde zažívá bezprostřední zkušenost s tolik odlišnou kulturou, ale nachází zde i motivaci ke změnám ve svém osobním životě.

Kniha je určena nejen zájemcům o Indii a východní kultury, ale i těm, kdo hledají duchovní poznání a smysl bytí i veškerého stvoření. Vždyť Indie prostřednictvím buddhismu a jógy ovlivnila nejen celou Asii, ale v několika posledních desetiletích i západní svět. Jógových a buddhistických center jsou na Západě tisíce a indičtí svatí muži i významní buddhističtí mniši dnes jezdí i sem. Lidé ze Západu zase hojně navštěvují indické duchovní mistry v jejich domovině, kde se jim dostane odpovědí širších a hlubších, než jaké naleznou v tradiční domácí kultuře. Svět svatých mužů Indie má přiblížit právě tato kniha. Vyvstává v ní živá duchovní tradice prastaré Indie, kterou nesou indičtí svatí muži, s nimiž autor knihy žil a putoval během natáčení řady dokumentárních filmů.

Tantra jako jedinečná a zdánlivě tajemná cesta k poznání sebe sama. Tantra je tajemná, provokující, těžko uchopitelná, kontroverzní, velebená i hanobená, ale především jedinečná, působivá, svobodomyslná a účinná cesta k poznání sebe sama a našich možností. Kniha Příběh tantry je spojena se vznikem stejnojmenného filmu, představuje tantru v její původní podobě hinduistické a buddhistické, dotkne se i současné neotantry. Ve spirituálně pojatém cestopisu nahlédneme do mocných i bizarních tantrických rituálů a praktik v Indii i v Tibetu, poznáme významné osobnosti a jejich tantrický příběh, navštívíme místa, kde tantra žije od nepaměti. A mnoho dalšího.

Kniha Brána smrti rozvíjí stejnojmenný seriál České televize a dané téma zachycuje ve větší ploše. Jednotlivé poznatky a zkušenosti tu jsou v nezkráceném působivějším vyznění a nabízejí jiný pohled na smrt, než je běžné. Mezi stovkou osobností je i R. Moody, S. Grof, M. Stingl, F. A. Wolf, 14. dalajlama… Většina lidí má ze smrti strach, je to pro ni téma depresivní a schovává se před ní. Zde však poznáme, že lidé napříč historií i kulturami většinou pojímají život a smrt jako proměny našeho věčného bytí. K pokračování života po smrti se hlásí i mnozí moderní vědci a odborníci – zjišťují, že po smrti je to vlastně mnohem zajímavější… Zároveň v knize najdeme inspiraci, jak se vypořádat s odchodem blízkých, jak se připravit na vlastní smrt i jak vlastně žít.