Marek Příhoda

Sborník studií z třetího ročníku Konference mladých slavistů, jež se uskutečnila v říjnu 2007 na FF UK v Praze obsahuje statě účastníků z devíti zemí: Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Ukrajina. Formálně je sborník rozdělen na sedm oddílů – Jazyková politika slovanského areálu....

Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 23 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Etnicita a etnogene ze prizmatem slovanských jazyků, Minoritní etnika a jejich jazyky ve střední Evropě, Jazyky mezi internacionalizací a národní exkluzivitou, Historický mýtus a jeho role při konstituování moderních národů, Otázka národní sebeidentifikace v literatuře 19. a 20. století).

Kniha Slovanský svět: známý či neznámý? navazuje na sérii publikací kolektivního projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 17 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích kapitol (Perspektivy dialektů slovanských národů a jejich sousedů, Jazyková tabu a eufemismy: tendence vzniku a fungování ve slovanských jazycích, Apokryfní a zakázaná literatura ve slovanském prostředí, Zamlčovaná témata v historii slovanských národů). Zástupci nastupující badatelské generace ze 7 zemí (Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Polsko, Rakousko, Rusko, Ukrajina) zde zkoumají specifické a opomíjené jevy ve slovanských jazycích, zamýšlejí se nad současným stavem i budoucností dialektů, věnují se tabuizovaným a neprávem zavrhovaným složkám literárního dědictví, odkrývají tajemné a v mnohém překvapivé stránky z dějin jihovýchodní, střední a východní Evropy.

Kniha Slované: souznění a konflikty navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 14 textů tohoto svazku je rozděleno do tří dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Autoři z řad účastníků již jedenáctého ročníku Konference mladých slavistů ze 7 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina) zkoumají současné i časově vzdálenější projevy soužití jednotlivých slovanských etnik i jejich vzájemné vztahy s okolním světem. Zástupci mladé generace badatelů se nevyhýbají ani kontroverzním tématům a konfliktním momentům z minulosti střední, jihovýchodní a východní Evropy. Prvkem, který spojuje pestrou škálu menších lingvistických, literárněvědných, historických i politologických studií, zůstává snaha všech přispěvatelů o nepředpojatý přístup založený na kritické analýze pramenů a zejména vlastním výzkumu.

Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Autoři z řad účastníků již dvanáctého ročníku Konference mladých slavistů ze 7 zemí (Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko) z odlišných hledisek a s využitím pestré škály odborné literatury i pramenů zkoumají vztahy slovanských etnik s okolním světem v minulosti i současnosti. Mladí badatelé nabízejí vlastní zamyšlení nad svébytností regionu střední a východní Evropy a jeho místem v globálním světě. Za společný jmenovatel dílčích studií lze považovat snahu o překonání představy o exkluzivitě slovanského areálu, který se čtenáři prezentuje jako historická křižovatka různých politických, literárních a jazykových vlivů, místo symbiózy autochtonních tradic s civilizačním dědictvím západní Evropy i Asie.

Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 11 textů od účastníků již čtrnáctého konferenčního ročníku ze 7 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (bulharština, čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, ukrajinština) a tematicky různorodé odborné studie zasazují události a odkaz roku 1918 do širšího časového a teritoriálního rámce. Nehledě na různé výsledky procesů vyvolaných první světovou válkou a lety poválečnými spojují očekávání tehdejších politických elit i prostých lidí velkou část států střední, jihovýchodní a východní Evropy. Pro některé národy znamenal rok 1918 zisk vlastní státnosti, jiné národy získaly společně s vlastním státem i politická práva a občanské svobody, pro další byla tato dějinná etapa obdobím zklamaných nadějí. Pro všechny však zůstává vzpomínka na onu dobu pevně ukotvena v historické paměti.

Sborník Slovanské jazyky a literatury: hledání identity vznikl na základě referátů přednesených na čtvrtém ročníku Konference mladých slavistů, která se konala ve dnech 22. a 23. října 2008 na FF UK v Praze. Publikace je členěna do šesti oddílů - Jazyk politické propagandy Postavení dialektů a mikrojazyků v období globalizace Cizí elementy ve slovanských jazycích - progres, nebo dekadence? Národní mýty a jejich dekonstrukce Slovanství: iluze a zklamání Tematika města a provincie v literatuře. Ve sborníku publikuje 42 autorů z třinácti zemí, což se odráží mimo jiné v jazykové pestrosti - objevují se zde texty v běloruštině, češtině, chorvatštině, polštině, ruštině, slovenštině a ukrajinštině.